Kramářova vila

Vila prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu. Pro její stavbu si Kramář, tehdy ještě mladočeský poslanec, vybral pozemek na Baště sv. Tomáše. Za slib, že budova bude jednopatrová a bude tvořit esteticky vhodný doplněk k Pražskému hradu, zde získal od pražské obce parcelu o rozloze více než 12000 m2 . Realizaci domu pověřil vyhlášeného a všeobecně uznávaného architekta Friedricha Ohmanna, který projekt ochotně přizpůsobil představám zadavatele, resp. jeho manželky Naděždy Abrikosové.

Stavební práce zacaly v roce 1911. Budova o rozloze 700 m2 měla celkem 56 místností, z nichž valná většina sloužila reprezentačním účelům. Vedle soukromých ložníc a pracoven zde bylo nekolik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníková síň. Hospodářské zázemí domu tvořilo osm sklepů, vlastní sklad benzínu, žehlírna a odsávač prachu. Vila měla své lázně, domácí výtah a podobné vymoženosti zpříjemňující život náročných majitelů. Ti zde chtěli pobývat 6 - 7 měsíců v roce a jejich sídlo mělo být přehlídkou luxusu. Pověstná byla například Kramářova pracovna se 7,5 m vysokým stropem, vybavená psacím stolem potaženým buvolí kuží. Náročné byly i stavební úpravy okolí, kde se budovaly skleníky, domek pro zahradníka, tenisové hřiště a park. Z architektonického hlediska je vila obtížně zařaditelná, neboť novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky.

Dne 15. května 1915 se manželé konečně nastěhovali, ale potěšení z nového domu si dopřáli pouze nekolik dní. Dne 21. kvetna 1915 byl Karel Kramář zatčen a o rok později odsouzen ve Vídní k trestu smrti za velezradu. Až do roku 1917, kdy se díky císařské amnestii vrátil do Prahy, zůstala vila osiřelá. Přibližně v téže době přišli Kramářovi o své sídlo na Krymu, a tak se jim pražská víla stala skutečným domovem. V roce 1938, po smrti bezdětných manželů, přešel objekt do vlastnictví Společnosti Karla Kramáře, která vilu pronaja1a Národni galerii. V roce 1949 převzalo nemovitost i s vnítřním vybavením Národní muzeum, ale už za tři roky se budova dostala do správy Úřadu předsedníctva vlády. V letech 1991 - 1993 proběhla celková rekonstrukce a od roku 1998 slouží vila jako rezidence předsedy vlády České republiky.

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)