Zámek v Kolodějích

Zámek se nachází na území městské části Praha 9. Než se však Koloděje staly v roce 1974 součástí tzv. Velké Prahy, měly již za sebou 700 let existence jako samostatná obec. Počátky vsi a tvrze bezprostředně souvisejí se vznikem nové tzv. moravské cesty z Prahy na východ, která byla používána od roku 1230. Jméno vsi je odvozeno od "kolodějů" tedy kolářů, kteří se usadili u brodu přes říčku. Vzhledem k nerovnosti terénu měli jistě.o práci postaráno.

Dalo by se říci, že Koloděje byly ke svému současnému úkolu předurčeny již od středověku. Císař Karel IV. je věnoval svému bratrovi Janu Jindřichovi, markraběti moravskému, aby: "měl pohodlnou příležitost prodlévat v jeho blízkosti, a aby byl účasten i vládních porad i dvorských slavností v Praze.

V první polovině 18. století započal tehdejší majitel Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna s přestavbou nevyhovující středověké tvrze na barokní zámek. Přestavbu dokončila jeho dcera Terezie Anna Savojská, rozená z Lichtenštejna (manželka knížete Tomáše Emanuela Savojského, bratrance známého vojevůdce Evžena Savojského). Do stavby byla zakomponována původní neobvykle vysoká věž, která byla zbořena až při druhé radikální úpravě zámku v roce 1806. Na počátku 19. století získal zámek klasicistní podobu. Později docházelo jen k úpravě interiéru a přilehlých budov. Zámek je rozsáhlá trojkřídlá stavba s čestným dvorem uzavřeným zdí a železnými mřížovými vstupy. Ve středu čestného dvora je šesticípý hvězdicový bazén s fontánou v podobě dvou propletených ryb. Před zahradním průčelím je umístěna kašna s plastikou Neptuna.

Díky své poloze nedaleko Prahy se stal zámek v roce 1919 dočasným sídlem presidenta T. G. Masaryka. Část zámku byla provizorně upravena, přesto však prostory nevyhovovaly potřebám presidentské kanceláře, a tak na podzim roku 1919 Masaryk Koloděje opouští a stěhuje se do zámku v Lánech.

V letech 1937-1946 patřil zámek Ing. Antonínu Kumperovi, který nechal provést celkovou rekonstrukci a modemizaci zámku (např. zavedení ústředního topení). Byla obnovena i zahrada a přilehlá obora. Po emigraci rodiny Kumperových byla nad zámkem vyhlášena národní správa a roku 1947 zámek převzalo ministerstvo vnitra, které zde zřídilo školu Sboru národní bezpečnosti. V 50. letech 20. století byli v zámeckých sklepních prostorech vyslýcháni a vězněni političtí vězni (Otto Šling, Laco Novomeský, Gustáv Husák, Marie Švermová).

Od roku 1955 je zámek využíván Úřadem předsednictva vlády ČSSR a později Úřadem vlády ČR ke slavnostním účelum, důležitým jednáním a jako občasné sídlo zahraničních delegací. Při slavnostních příležitostech bývá zámek zpřístupněn i širší veřejnosti.

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)