Ústní interpelace na předsedu vlády Miloše Zemana

39. schůze - čtvrtek 18. října 2001

(Jednání opět zahájeno v 16.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem našeho pořadu jsou

 

182.
Ústní interpelace

 

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Po zahájení 39. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády ČR panu Miloši Zemanovi či vládě ČR, a to v čase od 16 do 17 hodin, poté ostatním členům vlády ČR. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly v úterý rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo panu poslanci Vojtěchu Filipovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády Miloše Zemana. Připraví se poslanec Vladimír Doležal.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, paní a pánové, předmět mé interpelace je jasný. Prezident České republiky je podle čl. 54 až čl. 80 součástí výkonné moci. Podle čl. 63 odst. 1 písm. a) zastupuje stát navenek. Za takové vystupování de iure i de facto odpovídá vláda, a to v souladu s textem čl. 63 odst. 4. Nehodlám komentovat zesměšnění České republiky, které následovalo v rakouském tisku, který psal v duchu, že Havel přijel jako filozof, v některých novinách dokonce v uvozovkách, a Klestil vystupoval jako diplomat a státník. Pro mě je podstatná odpověď na tyto otázky: Za prvé zda Václav Havel konzultoval s vládou ČR, případně s Ministerstvem zahraničních věcí svůj postup před státní návštěvou Rakouské republiky.

Za druhé bych chtěl vědět, jak je možné, že informace tiskového oddělení Pražského hradu, aspoň ty, které byly zveřejněny před zahájením návštěvy, byly publikovány tak, že tzv. Benešovy dekrety a Temelín nejsou předmětem rozhovorů. A pravý opak byl pravdou.

Z toho vyplývá třetí otázka, co tedy mělo být předmětem jednání ve Vídni.

Čtvrtá otázka: Jaký mechanismus zvolila vláda pro jednotu zahraniční politiky exekutivy a zda existuje koordinace postupu v zahraniční politice u čtyř nejvyšších ústavních činitelů ČR. Protože nechci připustit, že by snad vláda jednala za zády Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o zrušení ústavního zákona č. 54/1946 Sb., kterým prozatímní Národní shromáždění schválilo dekrety prezidenta republiky z let 1940 až 1945.

Poslední otázku položím jako poměrně jednoduchou: Hodlá vláda ČR nadále respektovat výsledky Postupimské konference, když tak neučinil Václav Havel a zpronevěřil se tak v podstatě textu čl. 59 Ústavy?

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, je mi líto, ale doba určená pro vaši interpelaci, vypršela. Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážená krásná, milá, půvabná paní místopředsedkyně, vážené torzo Poslanecké sněmovny, vážené prázdné lavice čtyřkoalice, která se zřejmě nevzpamatovala z diskuse o státního rozpočtu, dovolte mi, abych odpověděl na čtyři otázky pana poslance Filipe, a to v pořadí, v jakém byly předloženy.

Otázka číslo 1, zda vláda konzultovala s prezidentem republiky jeho vystupování v Rakousku. Pan prezident byl pozván na zasedání vlády v souvislosti se svou návštěvou Rakouska a předmětem této konzultace bylo zdůraznění, že by se diskuse měla soustředit na bilaterální vztahy s Rakouskem, zejména v ekonomické sféře, protože Rakousko, jak dobře víte, je jeden z nejvýznamnějších zahraničních investorů v ČR a máme s ním i vysoký obchodní obrat, a že by neměla být primárně orientována ani na otázky Temelína, ani na otázku, kterou vy nazýváte Benešovy dekrety.

Já se přiznávám, že tuto terminologii nemám rád, protože pro mě se jedná o právoplatné zákony československého Národního shromáždění. Termín Benešovy dekrety, pane poslanče Filipe, používají pouze právní laici, protože vycházejí z toho, že byly přijaty v době provizorní vlády v Londýně. Ale jak známo, tyto dekrety byly následně konfirmovány československým Národním shromážděním, a platí tedy poslední fáze, to je fáze, kdy se staly zákony Československé republiky. Prosím, abyste jako právník, za kterého se považujete, tuto skutečnost respektoval.

Nicméně znovu opakuji, že mezi vládou a prezidentem republiky existují jisté názorové disonance, ať už se týkají postoje k Temelínu, ať už se týkají postoje k volbě guvernéra České národní banky a k podobným záležitostem. Nicméně vy sám, milý pane poslanče, jste zmínil, že podle čl. 54 odst. 3 Ústavy ČR není prezident ze své funkce odpovědný, byť je formálně součástí výkonné moci, to znamená, vláda nemá právo mu cokoliv nařizovat. Mimochodem uvědomíte-li si kontradikci tohoto článku s článkem č. 63 ústavy, to je, že prezident zastupuje stát navenek, zajisté pochopíte, že populistické volání po přímé volbě prezidenta je plácnutím do vody v okamžiku, kdy tato kontradikce existuje.

Odpověď tedy na vaši otázku zní jasně: prezident neměl jakýkoliv mandát jednat v Rakousku o - a nyní vás opravím - nikoliv o Benešových dekretech, ale o součásti zákonodárství ČR. Tím jsem samozřejmě odpověděl i na vaši otázku číslo 2.

Odpověděl jsem nepřímo i na otázku číslo 3, jaký měl být předmět jednání. Opakuji, že vláda nemá právo předepsat prezidentu republiky předmět jednání. Nicméně na zasedání vlády, které bylo nota bene veřejné, jsem doporučil panu prezidentovi, aby se toto jednání soustředilo na ekonomické otázky. Já nemám nic proti diskusím o tom, jak posunout osud zeměkoule, ale na druhé straně se domnívám, že rozvíjení vzájemně výhodných obchodních styků je tematika sice šedivá a nudná, ale důležitá pro naše podnikatelské prostředí, důležitá pro naši životní úroveň, důležitá pro život našich občanů. Byl jsem poněkud překvapen, že tyto otázky nebyly dominantním předmětem jednání. Nicméně znovu konstatuji: vláda nemá žádné zákonné možnosti, aby ovlivnila postoj prezidenta republiky při jeho jednání v zahraničí.

Poněkud mě pobouřila vaše poslední otázka, pane poslanče Filipe, když se ptáte, zda tato vláda respektuje závěry Postupimské konference. Zajisté víte, že to byla právě tato vláda, resp. sociální demokracie v době, kdy ještě byla v opozici, která v obou případech iniciovala prohlášení čtyř velmocí z Postupimské konference o tom, že závěry Postupimské konference, zejména čl. 13 týkající se transferů, jsou v plné platnosti. A jsem rád, že vám mohu sdělit, že všechny velmoci účastnící se Postupimské konference, pokud jste se toho náhodou nevšiml, potvrdily, že tyto závěry jsou v platnosti.

(16.10 hodin)

Přiznávám se, že nechápu smysl vaší otázky, protože jsme to byli právě my, kdo toto prohlášení - uznávám, že neformální, byť účinnou cestou - iniciovali. Jsme zcela spokojeni s tímto prohlášením signatářských velmocí a nemáme důvod jakkoliv měnit svoje stanoviska.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda chce položit předsedovi vlády doplňující otázku ve lhůtě jedné minuty.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Ano, použil jsem, pane premiére, sousloví "tzv. Benešovy dekrety". Pak jsem na rozdíl od vás přesně citoval zákon 54/46 Sb., nepotřeboval jsem vaše poučení. Myslím, že tomu rozumím o něco lépe než vy, ač nejsem ekonom, ale právník.

Doplňující otázka není jediná otázka. Vy jste mi neodpověděl na otázku, kterou jsem položil, a to, jestli existuje koordinace postupu čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Jinak děkuji za potvrzení, že Václav Havel nerespektuje zahraniční politiku české vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Rozhodně nejsem zastáncem principu Tomáše Ježka, že ekonomové mají prchat před právníky tak rychle, aby je právníci nedostihli. Nicméně, aniž bych zpochybňoval hlubokou právní erudici pana poslance Filipa, jsem rád, že se ztotožňujeme v meritu věci, to je, že se jedná o platné zákony Československé republiky, a nehodlám exhibovat a tvrdit, že jsem lepší právník než pan poslanec Filip. Doufám, že pan poslanec Filip na oplátku uzná, že já jsem o něco lepší ekonom než on.

Pokud jde o doplňující otázku, kterou mi položil, já bych konstatoval, že zahraniční politika České republiky je určována vládou. Nejsme prezidentský systém, jaký je například ve Francii, kde současný prezident odpovídá za zahraniční politiku. Nicméně i když se tato vláda na rozdíl od vlád předchozích snažila dosáhnout konsensu s Poslaneckou sněmovnou, a myslím si, že se to podařilo, protože koncepce zahraniční politiky byla touto Poslaneckou sněmovnou vzata se souhlasem na vědomí, nemáme právo zabránit kterémukoliv ústavnímu činiteli, aby vyjadřoval své názory na jednotlivé zahraničněpolitické otázky. Znovu opakuji - pokud mě pan poslanec Filip byť jako právník dostatečně nepochopil, že prezident republiky, byť by byl součástí výkonné moci, není podle citovaného § 54 odst. 3 odpovědný, jinými slovy řečeno, má právo se vyjadřovat způsobem, který uzná za vhodný. Co si o tom vláda myslí nebo nemyslí, jsem naprosto jednoznačně vyjádřil ve své předchozí odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní uděluji slovo poslanci Vladimíru Doležalovi, který byl vylosován na druhém místě, aby přednesl ústavní interpelaci na předsedu vlády.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, paní místopředsedkyně. Prosil bych spojit oba časové údaje.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Co byste prosil?

 

Poslanec Vladimír Doležal: Oba časy, i doplňující otázku, a to je tři minuty najednou.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: To nejde, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás se žádostí o prověření a posouzení některých aktivit ministra zemědělství pana Fencla a jeho rodiny, které jsou podle mého názoru v přímém rozporu s tím, jak se má člen vlády chovat a jak má konat.

Koncem července jsem zaznamenal v deníku Super, že pozemky v okolí Hodonína, přes které či v jejich blízkosti povede v budoucnu obchvat kolem města, získal v uplynulém roce ministr zemědělství Jan Fencl se svou manželkou, a to formou směny s Pozemkovým fondem České republiky, jehož předsedou prezidia je shodou okolností právě on.

Vzhledem k profilu deníku Super jsem této informaci nevěnoval přílišnou pozornost, i když musím konstatovat, že zejména otištěný katastrální nákres pozemků, přes které by v budoucnu měl vést obchvat města Hodonína, působí velmi věrohodně. Když se však celou záležitostí začala zabývat i veřejnoprávní Česká televize, znovu jsem se k uvedenému článku vrátil. Začal jsem pátrat po pravdivosti uvedených informací, a tak jsem se ze zápisu z jednání prezidia Pozemkového fondu ČR dne 20. června 2000, konaného v salonku v prostorách pracovny ministra zemědělství, dozvěděl, že prezidium Pozemkového fondu České republiky směnu mezi Pozemkovým fondem ČR a Ing. Janou Fenclovou a Ing. Janem Fenclem opravdu schválilo. Ze smlouvy vyplývá, že orná půda manželů Fenclových má cenu s doplatkem Pozemkovému fondu ČR 34,48 Kč za m2 a orná půda jejich syna 13,42 Kč za m2.

Moje první otázka zní: je pravda, že v blízkosti parcel 2222/25, 1649/511 a 1649/24 v katastrálním území Hodonín povede obchvat?

Moje druhá otázka zní: domníváte se, že ministr Fencl věděl nebo mohl vědět v době, když žádal o směnu výše uvedených pozemků -

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, čas určený na interpelaci uplynul.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Dočtu poslední otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já vám nemohu podle jednacího řádu umožnit pokračovat. Máte potom jednu minutu na doplňující otázku.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážená, milá a nadále krásná paní místopředsedkyně, vážené torzo Poslanecké sněmovny, pane poslanče Doležale! Dovolte mi, abych úvodem konstatoval, že jsem rád, že jsem se s vámi seznámil. Vaše předchozí vystupování v Poslanecké sněmovně bylo totiž tak četné, že jsem se musel svého sekretariátu zeptat, ke které politické straně patříte. Nicméně chápu, že zviditelnit se interpelací na předsedu vlády je o něco snadnější než se zviditelňovat prací ve sněmovně.

Nyní mi dovolte, abych naprosto konkrétně odpověděl nejen na vaše dvě otázky, ale i na otázky související, tedy na kontext těchto otázek. Dovolte mi, abych pouze konstatoval fakta, nikoliv emoce.

Fakt číslo 1. Pozemkový fond České republiky v období od června 1998, kdy k moci nastoupila tato vláda, do současnosti nejen panu ministru Fenclovi, ale ani příslušníkům jeho rodiny nic neprodal.

Fakt číslo 2. Manželé Fenclovi vznesli - stejně jako tisíce jiných - na Pozemkový fond ČR restituční nároky, případně na směnu vlastních pozemků, a to v závratné výši 14,36 ha. Opakuji, protože pan poslanec Doležal si to jistě zaznamená - 14,36 ha.

Dovolte mi krátkou odbočku, kolegyně a kolegové. Já si vzpomínám, jak můj strýc ve Starém Kolíně byl označen za kulaka, protože měl osmihektarové hospodářství. Jsem rád, že pan poslanec Doležal bojuje proti novodobým kulakům, kteří mají nikoliv osm, ale dokonce čtrnáct hektarů. Možná by bylo dobré, kdyby se přesunul na druhou stranu Poslanecké sněmovny.

V každém případě mi dovolte, abych uvedl fakt číslo 3. Žádný z pozemků v majetku manželů Fenclových se nenachází v místě, kde je plánován silniční obchvat nebo průmyslová zóna, což lze dokladovat a) územním plánem města, b) písemným vyjádřením starosty města Hodonín.

Velice doporučuji panu poslanci Doležalovi - byť uznávám, že je to poněkud pracné - aby se s těmito informacemi seznámil dříve, než bude obtěžovat svého ministerského předsedu svou interpelací.

(16.20 hodin)

Dovolte mi, abych nad rámec své odpovědi, nicméně v kontextu s položenými otázkami konstatoval, že rozsudek jménem republiky ve věci žalobce ministra Fencla proti týdeníku Profit zastoupenému Stanislavem Devátým, známým to odborníkem na tajné služby, skončil tím, že týdeník Profit byl odsouzen k omluvě ministru Fenclovi na základě velmi podobných obvinění, která pan poslanec Doležal vznesl, a také - aniž bych mu hrozil obdobnou sankcí - byl odsouzen k povinnosti zaplatit žalobci 100 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. Pokud zde respektujeme nezávislost našich soudů, a tato vláda ji bezpochyby respektuje, pak by měl pan poslanec Doležal vzít v úvahu i tento fakt.

Závěrem mi dovolte, kolegyně a kolegové, abych konstatoval, že si nenechám odstřelovat své ministry lidmi, které pokládám za novinářský póvl, případně které pokládám za televizní veřejně právní sebranku. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující otázku. Jedna minuta.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane premiére, rád bych reagoval. Četnost vašich návštěv Poslanecké sněmovny se možná s četností mých vystoupení srovnat nedá, protože bych jasně zvítězil. Možná byste měl více kontrolovat svůj sekretariát.

Ale doplňující otázka. Rád bych znal odpověď na poslední aféru, která doprovází pana ministra Fencla, a píšou o ní dnešní Jihočeské listy pod titulkem "Ministr zemědělství v den smutku střílel". Jak je vůbec, pane premiére, možné, aby ministr vaší vlády přijal takovýmto způsobem dar v odhadované výši 800 000 Kč od ředitele státního podniku, který řídí, a jak je vůbec možné, aby ředitel státního podniku, který takovýmto způsobem porušil zásady péče o svěřený státní majetek, byl ještě dnes ve funkci? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče Doležale, pokud jde o frekvenci našich vystoupení v Poslanecké sněmovně, nejsem si vědom, že by frekvence mých vstoupení v této sněmovně byla nízká. Nicméně jste-li vy hvězdou Poslanecké sněmovny, což se dovídám s jistým překvapením, zajímalo by mě, proč média, o nichž si myslím jen to nejhorší, nevěnují vašim vystoupením žádnou pozornost. Patrně to souvisí s kritickým stanoviskem vůči médiím a nikoli s obsahem vašich vystoupení.

Pokud jde o vaši poslední otázku, která skutečně prozrazuje hloubku vašeho záměru a vašich zájmů, chtěl bych konstatovat, že podle vysvětlení, které jsem nyní obdržel od ministra zemědělství, šlo o tzv. poplatkový lov a o odstřelení jednoho jelena, kde paroží zůstává i státním lesům. Přál bych všem mužům v této Poslanecké sněmovně, aby i jejich paroží, včetně vás, pane poslanče, zůstalo zachováno. Děkuji vám za skutečně podstatnou otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a nyní udílím slovo panu poslanci Ivanu Langerovi, který byl vylosován na třetím místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Předesílám, že kladu otázku předsedovi vlády České republiky a nikomu jinému. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci provádění bezpečnostních prověrek, neboť v poslední době se v mé poslanecké kanceláři hromadí řada stížností na délku a způsob jejich provádění. Chci se tedy dotázat, kolik žádostí o udělení prověrek dosud Národní bezpečnostní úřad obdržel, kolik z těchto žádostí bylo do dnešního dne vyřízeno, a rád bych se dověděl, pokud máte k dispozici tuto informaci, kolik nevyřízených žádostí starších dva roky NBÚ eviduje a zda mi můžete - nikoli jako ekonom, za kterého se považujete, ale jako předseda vlády - odpovědět, kdy si myslíte, že budou všechny žádosti, které byly podány NBÚ, včas vyřízeny. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Děkuji. Konečně rozumná otázka, na kterou lze konkrétně na základě čísel odpovědět. Jinak bych, pane místopředsedo sněmovny, chtěl konstatovat, že jsem stejně jako předseda vaší strany absolventem vysoké školy ekonomické, takže se nepovažuji za ekonoma, nýbrž jsem ekonomem. Pokud jde o vás, nevšiml jsem si, že byste absolvoval moji alma mater. Ostatně se obávám, že byste neprošel.

A nyní mi dovolte, abych odpověděl naprosto konkrétně na vaši otázku, kterou pokládám za korektní a stejně tak korektně ji zodpovím. Prosím vás, odlišme dvě věci - prověrky jednotlivců a prověrky organizací. Předpokládám, že se ptáte na prověrky jednotlivců, ale pokud mi předložíte doplňující otázku, jsem připraven odpovědět i na prověrky organizací, kterých je pochopitelně řádově, opakuji řádově, méně.

Tak tedy k 17. 10. 2001 je evidováno celkem 23 137 žádostí o provedení prověrek. Z toho na stupeň utajení "vyhrazené" 376, k dnešnímu dni ukončeno 327. Na stupeň utajení "důvěrné" 12 299, k dnešnímu dni ukončeno 7 856. Za třetí, na stupeň utajení "tajné" 8 743, k dnešnímu dni ukončeno 3 902. Za čtvrté, na stupeň utajení "přísně tajné" 1 719, k dnešnímu dni ukončeno 1 183.

Jinými slovy - mám tady spoustu dalších statistických čísel, ale nechci tím sněmovnu zdržovat, abych stihl ještě odpověď na poslední interpelaci - mohu s potěšením konstatovat, že tempo prověřování se v posledním roce výrazně zrychlilo. Přispělo k tomu i to, že tato vláda investovala do nového sídla NBÚ, které jsem nedávno navštívil, přibližně 600 mil. Kč. Mimochodem je to v budově bývalého pivovaru, což je mému srdci blízké, ale teď už se tam pivo nevaří, teď se tam provádějí bezpečnostní prověrky.

Chtěl bych závěrem konstatovat, že odborníci NATO, kteří provádějí pravidelné kontroly bezpečnostních prověrek na Národním bezpečnostním úřadu, byť nemají tak vysokou kvalifikaci jako pan poslanec Langer, označili ve svém oficiálním stanovisku, a to dokonce několikrát, práci NBÚ jako bezchybnou.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a ptám se pana poslance Langera, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak, limit jedna minuta.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Opět položím otázku předsedovi vlády, nikoli prognostikovi, který má absolvovanou vysokou školu ekonomickou, a ta se týká skutečně toho, zda mi, pane premiére, můžete říci, zda se dá odhadnout, kdy ty žádosti, které jsou skutečně evidovány s datem starším než dva roky, budou vyřízeny. Skutečně mi jde o staré žádosti, které tam leží a které brání lidem, jejichž funkce a zaměstnání závisí na držení či nedržení certifikátu NBÚ - kdy jej budou moci obdržet, a tudíž budou moci vykonávat své zaměstnání. Jde o osoby, které jsou zaměstnanci státu.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

(16.30 hodin)

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, kdybyste se choval stejně seriózně jako následující interpelant pan poslanec Kohlíček a sdělil mi, v čem bude spočívat substance vaší otázky, což jste neuvedl, pak bych si samozřejmě vyžádal tyto informace a rád bych vám odpověděl, protože to pokládám za svoji samozřejmou povinnost. Nicméně protože text vaší interpelace zněl obecně provádění bezpečnostních prověrek, takže NBÚ mě zaplavil nejrůznějšími statistickými údaji, z nichž většinu jsem zde necitoval, tak kdybyste byl seriózní a kdybyste mi řekl, že se na toto chcete ptát, pak bych vám v tomto okamžiku samozřejmě rád kvalifikovaně a na základě podkladů z NBÚ odpověděl. Protože jste seriózní nebyl a vystřelujete na mne tuto otázku až na poslední chvíli, nabízím vám: pošlete mi písemnou interpelaci, nic vám v tom nebrání. Nepochybuji o vaší erudici v psaní písemných interpelací. Já vám rád v té zákonné - tuším třicetidenní - lhůtě odpovím. Teď čísla zpaměti samozřejmě nemohu vědět, protože jsem prognostik, nikoli jasnovidec, a nemohl jsem tušit, že zrovna na toto se budete ptát.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Karlu Vymětalovi, který byl vylosován na čtvrtém místě, aby položil ústní interpelaci na předsedu vlády.

 

Poslanec Karel Vymětal: Vážený pane předsedo vlády, orgány NATO, jehož je Česká republika členem, a tedy i Česká republika schválily americko-britské válečné vojenské operace proti státu Afghánistán jako reakci na útoky teroristů na budovy ve Washingtonu a New Yorku, které si vyžádaly přes pět tisíc obětí. Jsem přesvědčen o tom, že každý alespoň trochu soudný člověk tyto teroristické útoky musí odsoudit. Nechci zde vést politickou, morální či citovou debatu na toto téma. Leč žijeme v lidské společnosti, která se řídí demokraticky přijatými principy a ve které si nemůže beztrestně dělat každý, co chce. A v tom spočívá má interpelace, která směřuje do oblasti mezinárodního práva.

Nejvyšším právním dokumentem na zeměkouli, kterým se řídí jednání států, je Charta OSN. Ta státům nařizuje, aby se v mezinárodních vztazích zdržely hrozby a použití síly. Z absolutního zákazu existují pouze tři výjimky - sebeobrana, donucovací vojenská akce nařízená Radou bezpečnosti OSN a použití vojenské síly regionální organizací zmocněnou Radou bezpečnosti. O sebeobranu v tomto případě může jít asi těžko, protože Afghánistán ani jeho vojenská síla Spojené státy nenapadly. Rada bezpečnosti taktéž vojenskou akci ani nenařídila, ani nikoho k ní nezmocnila. Právo na preventivní sebeobranu současné mezinárodní právo taktéž nepřipouští.

Jak si tedy vysvětlit, že Česká republika souhlasila jako člen OSN s vojenskou akcí USA a Velké Británie a sil NATO proti Afghánistánu a dokonce se nabídla, že se do vojenské akce zapojí svými vojenskými silami? Podobnou situaci jsme již jednou zažili při leteckých úderech NATO proti Jugoslávii v roce 1999, která taktéž nikoho z členských států NATO nenapadla, přesto Česká republika s nimi vyslovila souhlas.

Představitelé našeho státu se rádi hlásí k principům právního státu. Nejde ale v těchto případech o porušení mezinárodního práva Českou republikou, byť je odůvodňuje jakkoli morálně, citově či politicky? Nejvyšším právním principem přece je Charta OSN.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, pane interpelující poslanče Karle Vymětale, s rizikem, že na mě podáte žalobu a budete následovat kolegy Macka, Devátého a mnohé další, chci úvodem své odpovědi konstatovat, že vaše interpelace na mě působí jako řev dinosaura vylézajícího z páchnoucích bažin. Proč? Jak známo, 11. září došlo k teroristickému útoku, při němž zahynulo asi šest tisíc osob. Ve své rezoluci č. 1368 z roku 2001, hned z 12. září, Rada bezpečnosti tyto teroristické útoky odsoudila a označila je za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti ve smyslu kapitoly 7 Charty OSN. Současně zdůraznila a potvrdila přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu v souladu s Chartou OSN. Upozorňuji zde na článek 51 Charty, který jistě při své známé erudici znáte.

Dále mi dovolte vás informovat, že 8. října 2001 vzala Rada bezpečnosti OSN na vědomí písemné vyjádření zástupců vlády Spojených států a Velké Británie, ve kterých Radu bezpečnosti OSN informují o tom, že akce podniknuté na území ovládaném islámským hnutím Taliban byly akcemi v rámci výkonu práva na individuální či kolektivní sebeobranu ve smyslu článku 51 Charty OSN. Takže tyto dva státy splnily svoji informační povinnost a členové Rady bezpečnosti - všichni členové, pane poslanče - vyjádřili s těmito informacemi uspokojení. Dokonce i stát, v němž dosud vládne komunistická strana, to znamená Čínská lidová republika.

Pokud jde o Severoatlantickou smlouvu - nechci teď rozvíjet článek č. 5, nicméně ano, Česká republika jako člen této aliance se připojila k aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy, protože mezinárodní terorismus nelze nechat bez povšimnutí. Naše historické zkušenosti, ať už s Adolfem Hitlerem, nebo se sovětskou okupací Československa, nás vedou k podpoře všech těchto akcí, to znamená akcí zaměřených na kolektivní sebeobranu.

Myslím si, že z tohoto hlediska je naprosto neuvěřitelné, kde vůbec berete, pane poslanče, tu odvahu, neřku-li drzost, chápat akci NATO, která je podložena jednomyslně přijatou rezolucí Rady bezpečnosti proti Talibanu, za akci, kterou ve své interpelaci implicitně označujete za agresi nebo za akci neodpovědnou. Byl jste to vy, resp. vaše rodná strana v Sovětském svazu, kdo vyprodukovali Taliban vojenskou okupací v Afghánistánu v roce 1979. My teď pouze musíme hasit následky vaší totalitní politiky. Kdybyste alespoň mlčeli, udělali byste dobře.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Limit jedna minuta.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Já jsem vyslovil pochybnosti o tom, že Rada bezpečnosti nic takového nepřijala. Mrzí mě, že vláda České republiky, resp. premiér ústy zřejmě svými za vládu České republiky tak lehce souhlasí se zabíjením civilních obyvatel kdekoliv na světě. Mě to přivádí jenom k tomu, abych souhlasil s tím, co si myslí řada občanů našeho státu. Totiž jestliže se nezajímáme o to, zda se právo a nejen mezinárodní dodržuje, je to cesta ke lhostejnému smíření se s jeho obcházením či porušováním. A to nemůže být dobré pro nikoho ani u nás, ani někde jinde ve světě. Je mi líto, že pan premiér volil cestu morálky, politiky a citů k řešení této otázky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Byl jsem vždy odpůrcem zákazu Komunistické strany Čech a Moravy, nicméně ještě dvě nebo tři tato prohlášení, a přidám se k zastáncům tohoto zákazu.

 

(16.40 hodin)

Jak krásně to zní z vašich úst. Co dělala Sovětská armáda - hergot, do prkýnka - v Afghánistánu celou dobu od roku 1979, ona tam nezabíjela nevinné civilisty? Co dělala Sovětská armáda, když okupovala Československo, ona tam nezabíjela nevinné civilisty? Co dělala Sovětská armáda v Maďarsku v roce 1953, ona tam nezabíjela nevinné civilisty? Co dělala Sovětská armáda v Maďarsku v roce 1956, ona tam nezabíjela nevinné civilisty? Kde berete tu neskutečnou drzost tohle na půdě české Poslanecké sněmovny říkat?

Útoky proti Afghánistánu nejsou útoky proti afghánskému lidu. Jsou proti islámskému hnutí Taliban, proti fanatikům. Ano, může dojít - bohužel - k civilním obětem. A co chcete? Máme toto bombardování zastavit? Máme nechat ibn Ládina, kterému se omylem říká bin Ládin, ale to je jedno, dál připravovat další teroristické útoky, z nichž některé mohou postihnout i Českou republiku?

Málokdy jsem se v této sněmovně rozčilil, nicméně, pokud zde, pane poslanče Karle Vymětale, budou takoví poslanci jako vy, tak se budu muset rozčilovat.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo panu poslanci Václavu Exnerovi, který byl vylosován jako pátý v pořadí k přednesení interpelace na předsedu vlády Miloše Zemana.

 

Poslanec Václav Exner: Pane ministerský předsedo, divím se, že tak jemný, kultivovaný a vtipný člověk jako vy vlézá do páchnoucích bažin tak sporných případů, jako je bombardování v současné době Afghánistánu a předtím jiných zemí. Moje otázka však směřuje k jiným záležitostem.

Chtěl bych, jestli byste mohl jako představitel státu vysvětlit, jak je to s válkou, o které se mluví, jestli naše země je ve válečném stavu, jestli je účastníkem kolektivní sebeobrany, kterou ohlásily Spojené státy a Velká Británie, avšak pokud je mi známo, nikoliv NATO, a tudíž nikoliv také Česká republika. Proč, pokud jde o válku, válka, kterou podporujeme, není řádně vyhlášena? Je mně znám článek 51 Charty, není mně však zcela jasné, za co se v daném případě schovává Velká Británie. Když jsme nabídli vojenské jednotky, jde u nás také o akt sebeobrany, nebo se chystáme někomu vyhlásit válku? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Já jsem si měl tu kulovnici přinést, když ne k projednávání státního rozpočtu, tak k těmto interpelacím.

Kolegové, tato země byla v minulém století dvakrát okupována. Byla okupována bez vyhlášení války. Ani nacistické Německo, ani Sovětský svaz se neobtěžovaly vyhlásit válku Československu, když obsadily nejdříve část a poté celé území.

Nicméně přeje-li si pan poslanec Exner právní analýzu pojmu válka, tak musím konstatovat, že pojem válka se vyskytuje ve dvou významech. Ve významu sensu stricto a ve významu sensu largo. Jako představitel strany, která nadšeně podporovala okupaci Československé republiky komunistickým režimem Sovětského svazu, jistě dokáže tyto jemnosti pan poslanec Exner rozlišit.

Chci tedy říci, ano, z hlediska ústavního zákona České republiky č. 300/2000 Sb., čl. 43 resp. ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, čl. 2 a čl. 7, nejsme ve válečném stavu. Ale na druhé straně jsme ve válečném stavu proti mezinárodnímu terorismu - opakuji, proti mezinárodnímu terorismu, nikoliv proti Afghánistánu, nikoliv proti jakékoliv jiné zemi, ale proti obtížně definované entitě, která se jmenuje mezinárodní terorismus. A protože komunistické sdružení státu bylo podle mého nejhlubšího přesvědčení mezinárodním terorismem svého druhu, naprosto chápu pana poslance Exnera, když se brání tomu, aby Česká republika poté, co se konečně zbavila komunistické diktatury, se k hnutí proti mezinárodnímu terorismu připojila. To je vše.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ptám se pana poslance Exnera, zda si přeje položit doplňující otázku.

 

Poslanec Václav Exner: Pane ministerský předsedo, nejdříve bych vás chtěl informovat, že KSČM nepodporovala intervenci "spřátelených vojsk", protože v té době neexistovala, avšak je pravda, že ji podporovala komunistická strana, která byla naším právním předchůdcem. O svém osobním postoji k této věci se nebudu zmiňovat, není k tomu čas.

Chtěl bych jenom říci, že lituji, že v současné době je Česká republika součástí mezinárodního terorismu tak, jak jste to řekl. Manželka mně vždycky říká: To, že někdo něco dělal špatně, vůbec neopravňuje tebe nebo tvou stranu nebo naši zemi, abychom to dělali také špatně.

Vaše argumentace je bohužel úplně mimo.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Já se tak málokdy rozčiluji, já jsem tak klidný člověk, že se sám sobě obdivuji, ale teď se rozčilit musím.

Pane poslanče Exnere, vy jste před jednou minutou prohlásil, že Česká republika je součástí mezinárodního terorismu. Slyšeli jsme vás všichni a slyšeli jsme vás dobře. Takže O.K.: Česká republika zavraždila ve World Trade Center jako součást mezinárodního terorismu 6000 osob. Česká republika zavraždila v Pentagonu jako součást mezinárodního terorismu 200 osob. Česká republika vyzývá jako součást mezinárodního terorismu ke svaté válce neboli džihádu proti všem nevěřícím. Mimochodem nikoli proti křesťanům, ale také proti hinduistům. Česká republika patrně rozesílá i obálky s antraxovým práškem. Toto vše je součástí mezinárodního terorismu.

Pane poslanče, já jako premiér České republiky odpovídám trpělivě a shovívavě na interpelace poslanců nejrůznějších politických stran tři a půl roku. A dnes řeknu poprvé to, co jsem za tři a půl roku ještě nikdy neřekl: pokud se opravdu domníváte, že Česká republika je součástí mezinárodního terorismu, navštivte půvabnou pražskou čtvrť, která se jmenuje Bohnice, a nechte se tam sakra do konce svého funkčního období hospitalizovat. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji předsedovi vlády. Tím byly vyčerpány všechny interpelace na předsedu vlády. Končím tento bod, budeme pokračovat v 17.00 hodin interpelacemi na členy vlády.

 

(Jednání přerušeno v 16.47 hodin.)

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)