Ústní interpelace na předsedu vlády Miloše Zemana

37. schůze - čtvrtek 28. června 2001

(16.00 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je 16 hodin, tedy čas, který je ze zákona o jednacím řádu vyhrazen ústním interpelacím, které jsou určeny předsedovi vlády ČR, resp. vládě ČR a následně ostatním členům vlády. Po zahájení 37. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády ČR panu Miloši Zemanovi či vládě ČR a poté po 17.00 hodině ostatním členům vlády.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly v úterý rozdány do lavic.

Konstatuji, že na předsedu vlády mám zde tři přihlášené interpelace, které přednesou dva poslanci. Tím prvním je pan poslanec Stanislav Fischer, a to ve věci možnosti způsobu vypořádání ruského dluhu České republice. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

99.
Ústní interpelace

 

Poslanec Stanislav Fischer: Děkuji. Pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministerský předsedo, dámy a pánové. V posledních týdnech se v našem tisku objevila řada zpráv informujících o úmyslu vlády vyjednat vypořádání ruského dluhu nebo jeho podstatné části formou prodeje pohledávek v Ruské federaci, a to soukromé společnosti. Údajně mají být z celkové hodnoty pohledávek kolem 140 miliard korun prodány pohledávky ve výši 100 miliard korun, a to za 23 % této účetní hodnoty, to znamená, že stát by získal jen 23 miliard korun. V době, kdy máme a budeme mít schodkový rozpočet, kdy se pociťuje nedostatek finančních prostředků takřka ve všech sférách hospodářství závislých na státním rozpočtu, se mi zdá prodej za 23 %, účetní hodnoty nevýhodný pro současnost i budoucnost.

Dovolte mi, vážený pane premiére, v této souvislosti několik otázek. Doufám, že i při zachování obchodního tajemství a korektního jednání ve vztahu k obchodním partnerům bude možné v odpovědí vysvětlit tuto záležitost, především zdůvodnit výhodnost takového obchodu pro stát a jeho občany. Stále si kladu ještě další otázky, např. za prvé - soukromá firma nekupuje pohledávky z dobročinných pohnutek, ale musí si být jista, že je zrealizuje tak, aby na tom měla významný zisk. Proč nemůže dokázat stát s mnoha zkušenými bankovními specialisty, právníky apod., kteří jsou přímo ve službách státu nebo mohou být k tomuto účelu najati, totéž co malá nebo střední firma? Proč nelze tuto transakci provést bez prostředníka? Dále: z jakých důvodů nelze pohledávky nebo jejich část v Ruské federaci kapitalizovat, využít je třeba k založení společných podniků s cílem postupně umořovat dluh dodávkami potřebných surovin? A poslední - jak bude naloženo se zbývajícími pohledávkami v Ruské federaci, pokud výše zmíněný prodej se uskuteční a nebude zahrnovat plnou výši těchto pohledávek?

Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené torzo Poslanecké sněmovny, vážený kolego interpelující poslanče. Opravdu obdivuji vaši odvahu, se kterou mi předkládáte tuto otázku, protože pokud se nemýlím, byla to právě komunistická Adamcova vláda, která způsobila dluh, který nyní včetně úroků dosáhl 3,6 miliardy dolarů, a která svou neprozřetelnou úvěrovou politikou nejenom vůči bývalému Sovětskému svazu, ale např. vůči Sýrii, Libyi, Iráku, Kubě, Severní Koreji a dalším zemím způsobila tento výrazný objem nedobytných pohledávek.

Dovolte mi, abych vám se zdvořilostí mně vlastní řekl, že mně připadáte pyromana, který nejdříve zapálí stodolu a potom se diví hasičům, že průměr hadice, kterou používají k hašení, je jiný, než by si on sám přál. Přesto jsem samozřejmě povinen vám na vaši interpelaci odpovědět.

Chtěl bych konstatovat, že minulé polistopadové vlády se deset let naprosto bezúspěšně snažily vydobýt z Ruské federace, která je právním nástupcem po tzv. sovětském dluhu, jakoukoli významnější část tohoto dluhu, přičemž uznávám, že se nám podařilo získat jakési drobty, ale nepodařilo se nám dosáhnout to, co je podstatné, tj. tento dluh smazat.

Když nastoupila před zhruba třemi lety k moci tato vláda, tak samozřejmě nejdříve usilovala o to, aby tento dluh byl zaplacen cash, tedy v hotovosti, a když se ukázalo, že to nebylo možné, aby byl zaplacen v tzv. konvertibilních výrobcích, konkrétně v naftě a v zemním plynu. Proč nebylo možno zaplatit v hotovosti? Jednak díky lenosti předchozích vlád, ale to je notorieta, kterou nemusím zmiňovat, a také díky tomu, že Rusko vzhledem ke své neutěšené finanční situaci, která byla umocněna finanční krizí v roce 1998, nebylo schopno tento dluh splácet. A protože Pařížský klub věřitelů stanovil poměrně měkké podmínky pro splácení ruského dluhu - a já bych rád konstatoval, že ČR není členem tohoto klubu - a protože součástí dohody s pařížským klubem bylo i ustanovení, podle něhož žádná věřitelská země nebude preferována vůči jiné věřitelské zemi, tedy ani ČR, byli jsme téměř v bezvýchodné situaci. Rozhodli jsme se proto použít diverzifikované metody splácení dluhu, to znamená rozdělit tento dluh na několik částí a každou část řešit specifických způsobem.

Vzali jsme na vědomí ruské námitky, že kdyby nám platili tento dluh ať už v naftě, nebo v plynu, je to v podstatě totožné, jako kdyby nám platili v hotových penězích. Ruská strana přes naše vemlouvavé požadavky tento návrh odmítla. Dospěli jsme tedy k návrhu, že by bylo dobré tento dluh prodat na mezinárodním trhu pohledávek.

Dovolte mi, pane poslanče Fischere, abych vám sdělil pro vás možná překvapující informaci, že ve světovém trhu pohledávek jsou ruské pohledávky kotovány 15 % nominální ceny vzhledem k jejich nízké bonitě či výtěžnosti a že smlouva, která se nyní rýsuje, aniž bych předjímal, zda a kdy bude uzavřena, nám má zaručit výtěžnost 23 %, tzn. o 8 % vyšší, než dosahují - podotýkám - světové bankovní firmy. Ne ubohá Česká republika, jejíž bankovní experti díky 40 letům komunismu by se dali spočítat na prstech jedné ruky, pokud ovšem do těchto bankovních expertů nedokážete zahrnout pana Salzmanna a podobné génie, kteří přihlíželi tunelování Komerční banky, ale renomované bankovní firmy operují s 15 %, tzn. s 85 % disážia. Jestliže tedy v určité části ruského dluhu dosáhneme výtěžnosti 23 %, bude to o 8 % více, než dosahují ony světové bankovní firmy, bezpochyby ve smyslu vaší interpelace vybavené hojným počtem expertů nejrůznějšího kalibru a typu. To za prvé.

 

(16.10 hodin)

Za druhé, nejde o jedinou část nebo o jedinou formu splácení ruského dluhu, který jste vy, resp. vaše politická strana v době, když jste vládli, vyvolali. Kromě toho jsou zde ještě další formy a dovolte mi, abych je alespoň stručně vyjmenoval. Druhou takovou formou je tzv. garanční fond, který jsem navrhl panu premiérovi Primakovovi při své návštěvě Moskvy. Bohužel, ruská politická scéna byla v té době v té situaci, že premiéři se měnili rychleji než počasí, a 14 dní poté, co jsem z Moskvy odejel, pan Primakov rezignoval. Nicméně s radostí konstatuji, že tato myšlenka zakořenila a že se nyní o ní velmi vážně jedná. Jednal jsem o ní nedávno při své návštěvě Petrohradu s premiérem Kasjanovem, jednal jsem o ní předtím s panem ministrem financí Kudrinem i s dalšími ruskými představiteli. O co jde?

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane premiére, mohu vás s prominutím přerušit? Kolegové, mohli byste odstranit ten pípající počítač, kterému se zřejmě nedostává elektrického proudu?

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane kolego, nehodlám odstranit pípající počítač, protože žádný vlastní počítač nevlastním.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane premiére, k vám jsem nehovořil, hovořil jsem ke kolegům, tak aby ten počítač nerušil vás.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Ano, ale já jsem slyšel oslovení "pane premiére", takže promiňte, že jsem reagoval. Nicméně pravda je, že když jsem byl předsedou parlamentu, tak jsem zakázal mobily, ale nenapadlo mě, že poslanci jsou tak kvalifikovaní a tak pracovití, že budou pracovat s počítači i během zasedání Poslanecké sněmovny. Takže to jsem zakázat zapomněl a děkuji vám za toto vaše upozornění.

A nyní dovolte, abych pokračoval.

Jaké je tedy jádro myšlenky garančního fondu, pane poslanče Fischere? Vycházíme z toho, že narůstá náš deficit v obchodní bilanci s Ruskou federací. Základní příčiny tohoto narůstajícího deficitu samozřejmě spočívají v růstu světových cen ropy a zemního plynu. Přesto naše podniky se dostávají do obtížné situace, protože chtějí-li vyvážet do Ruské federace, nemají záruku, že jim ruské podniky, ruští odběratelé zaplatí. Aby tomu předešly, vyžadují někdy platby předem, ale jistě uznáte, že to omezuje objem obchodní výměny. Garanční fond by měl v podstatě nahradit jinak vysoké pojištění, pokud vůbec je přípustné, našeho vývozu do Ruské federace, měl by být zřízen v rozměru přibližně 300 mil. dolarů, což je necelých 10 % celkového objemu ruského dluhu, a měl by tedy sloužit k tomu, aby se zvýšil náš export do Ruska. Považuji to samozřejmě z hlediska některých tradičních komodit včetně nákladních automobilů Tatra za pro nás výhodné.

Třetí forma je odběr hotových výrobků. Těmi hotovými výrobky může být např. jaderné palivo, ale také náhradní díly - zdůrazňuji: náhradní díly - k existující dosluhující sovětské vojenské technice, nikoliv tedy např. nová letadla typu MIG-29, ale skutečně pouze náhradní díly, a mohou to být také např. přístroje, protože uznávám, že v oblasti vědeckého výzkumu, díky striktní segregaci tzv. vojensko-průmyslového komplexu od civilního sektoru v tom prvním segmentu Rusko či bývalý Sovětský svaz dosahovaly docela pozoruhodných výsledků. A tedy i dodávky vědeckých přístrojů by např. prospěly naší Akademii věd. To je tedy třetí forma.

Čtvrtá forma, o které vážně uvažujeme, jsou dodávky některých dalších výrobků. Naším tiskem nedávno proběhla možná operace, která se týká lodí typu "řeka-moře", a já tuto operaci osobně podporuji, protože poté, co pan Viktor Kožený dokázal prodat naše námořní loďstvo za bezmocného přihlížení minulé vlády, bychom snad měli opět šanci, aby pod českou vlajkou tyto lodě opět pluly, a co je ještě důležitější, aby vydělávaly, aby nebyly neproduktivní. A totéž samozřejmě můžeme říci i o dalších komoditách.

Dovolte mi, abych se závěrem své odpovědi vyjádřil k páté formě, tzn. k vašemu návrhu, abychom kapitalizovali vlastnické podíly v Ruské federaci. Upřímně řečeno, nemohu tento návrh a priori vyloučit, ale chtěl bych varovat před jeho příliš univerzálním použitím. A koneckonců německý pokus - a uznejte, pane poslanče, že Německo je ekonomicky i politicky daleko silnější země než ČR - v této oblasti, jemně řečeno, nebyl příliš úspěšný. Nebyl ostatně příliš úspěšný ani pan Kožený, byť nepodnikal přímo na území Ruské federace, ale jeho ázerbajdžánský pokus s obnovou kuponové privatizace, jak víte, totálně ztroskotal. Nejsem si proto zcela jist, zda by našim podnikatelům byly nabídnuty ty nejperspektivnější podniky. Nejsem si - jemně řečeno - zcela jist, zda podniky, které bychom takto kapitalizovali, by vzápětí nezkrachovaly, nikoliv díky úsilí českých manažerů, ale díky obecným makroekonomickým podmínkám v této zemi. A proto dávám možnost prvním čtyřem jistějším cestám, které jsem právě vyjmenoval.

Budu velmi rád, když požár, který jste způsobili únikem téměř 4 mld. dolarů, tj. zhruba 160 mld. korun, mimo území ČR, se této vládě podaří uhasit, a prosím, abyste otázky průměru hasičské hadice nechal na těch, kdo hasí, nikoliv na těch, kdo požár založili. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Pan kolega Fischer má možnost položit doplňující dotaz.

 

Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane premiére, děkuji vám za vaši odpověď, kterou zčásti přijímám, zčásti s ní nemohu souhlasit. Já jsem přesvědčen o tom, že narůstání dluhu Ruské federace vůči tehdejšímu Československu neskončilo v listopadu 1989, ale že dluh narůstal ještě v dalších letech za jiných vlád. To je za prvé.

Z metod, které jste vyjmenoval, jistě některé budou úspěšné a přeji vládě, aby tento úspěch dosáhla co největší, a myslím, že je na nás všech, pokud můžeme, abychom toto úsilí vlády podporovali. Nicméně mně jako nikoliv ekonomovi se zdá, že lepší by bylo pracovat těmi jinými metodami, které jste vyjmenoval, než prodejem pohledávek někdy pochybné firmě, o které se neví, jak a zda skutečně splatí státu to, co má, a obávám se, aby ani zde nedošlo k nějakému tunelování.

Jinak přeji vládě, aby dosáhla umoření co nejvíce z toho dluhu, přál bych si, aby i naše ekonomické styky se dále rozvíjely. A domnívám se, že kdyby na kapitalizaci pohledávek se věnovalo tolik úsilí jako na jiné cesty, že i to by mohlo být pro naši budoucnost zásobování surovinami třeba slibnější.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste mě nenutil brát vám slovo, abyste sám sledoval časový limit, který je vyhrazen doplňující otázce, protože jste ho překročil.

Slovo má předseda vlády.

 

(16.20 hodin)

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče Fischere, vzhledem k tomu, že vaše reakce byla poměrně vstřícná, dovolte mi, abych středně vstřícný byl i já. Souhlasím se základní orientací vaší odpovědi, to znamená, že bychom se měli snažit zvětšovat obchodní výměnu s Ruskou federací, a již zmíněný garanční fond je jedním z nástrojů pro stimulování zvýšení této obchodní výměny.

Nicméně mi dovolte, abych vás seznámil s poměrně vcelku triviální informací, že po roce 1989 se ruský dluh nezvyšoval. Samozřejmě že rostl jeho objem, a tato zdánlivá kontradikce je vysvětlitelná velice snadno. Jistina zůstávala konstantní a to, co nabíhalo, byly úroky, pane poslanče. A jestliže přičtete kumulované úroky k této jistině, je naprosto evidentní, že se dluh zvyšuje. Omlouvám se, že mluvím o ekonomické abecedě.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším interpelujícím je pan poslanec Hynek Fajmon, a to ve věci paní Markéty Regecové. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, nedávno jsem četl v novinách vyjádření pana premiéra, že nedostává dostatek interpelací. Chtěl bych mu dnes udělat radost a položit dvě interpelace.

První se týká věci paní Markéty Regecové. Nedávno jsem četl v novinách, pane premiére, vaše vyjádření týkající se paní Markéty Regecové, kterou osobně neznám. Toto vyjádření znělo následovně: "Více Philipsů, méně Regecových." Domnívám se, že toto prohlášení je potřeba vysvětlit.

Marně jsem si lámal hlavu nad tím, jaký je jeho smysl, a nedokázal jsem přijít na žádné jiné vysvětlení, než že to je prohlášení velmi urážlivé na adresu bezúhonné občanky České republiky. Paní Regecovou osobně neznám a nikdy jsem s ní nehovořil. Nicméně konstatuji, že se jedná o bezúhonnou občanku České republiky a o občanku, která žije shodou okolností v Severomoravském volebním kraji, kde jste, pane premiére, kandidoval do této sněmovny. Chtěl bych také poukázat na skutečnost, že se jedná o ženu, a vyjadřovat se takto vůči ženě považuji za velkou hrubost.

Nicméně to hlavní, na co se chci zeptat, je to, co souvisí s plněním poslaneckého slibu, který obsahuje závazek každého poslance hájit zájmy všech občanů České republiky, a to se také týká Markéty Regecové. Vážený pane premiére, chtěl bych vám proto položit následující tři otázky:

Za prvé. Domníváte se, že tímto svým prohlášením hájíte zájem paní Markéty Regecové?

Za druhé. Domníváte se, že toto prohlášení je v souladu se zněním poslaneckého slibu?

Za třetí. Jste ochoten se za toto prohlášení omluvit?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane poslanče Fajmone, milé torzo Poslanecké sněmovny, dovolte mi, abych navázal na vaše úvodní prohlášení, že vůči ženě se vystupuje jemně, protože nepochybuji o tom, že jste muž, i když ve vašem prohlášení vidím jisté rysy mně nemilé pozitivní diskriminace. Jistě pochopíte, že v dikci tohoto vašeho prohlášení se ode mne asi nedočkáte jemné odpovědi.

Ptal jste se mne, jak si vysvětlit moje prohlášení "více Philipsů, méně Regecových". Zatím mně nikdo nevyčítal nejasnost mých prohlášení, třebaže je mně vyčítáno mnohé, ale jsem ochoten akceptovat, že vaše vnímací schopnost je normální a že zřejmě v příležitosti tohoto prohlášení moje vyjadřovací schopnosti poněkud poklesly, a pokusím se tedy ještě jednou interpretovat toto prohlášení v duchu vašich tří otázek.

Za prvé část tohoto prohlášení obsahující slova "více Philipsů", je do jisté míry pars pro toto - zaměnění části za celek, která znamená, že tato země by potřebovala více a více zahraničních investic, nikoliv ovšem jakýchkoliv zahraničních investic, například Nomur, Aires Company, TVX Gold a dalších, ale více zahraničních strategických investorů, kteří jsou zde ochotni dlouhodobě podnikat a produkovat výrobky s vysokou přidanou hodnotou a s moderní technologickou úrovní. Myslím si, že nyní, po tomto mém vysvětlení, je první část mého prohlášení i vám jasná.

Co se týká druhé části onoho prohlášení, to znamená "méně Regecových". Dovolte mi, abych stručně popsal kauzu Hranice. Nebyl jste tuším ještě v Parlamentu, pane poslanče, když tato Poslanecká sněmovna schvalovala státní rozpočet, ve kterém mj. byla uvedena částka 79 milionů korun na podporu průmyslové zóny v Hranicích. Musím konstatovat, že jako člen tohoto Parlamentu plním svůj slib poslance tím, že respektuji oprávněné - zdůrazňuji oprávněné - zájmy občanů, neboť zájmem občana může být, dovedeno ad absurdum, i zavraždit druhého občana, a jistě pochopíte, že tento zájem poslanec nesmí respektovat a že nerespektování takového zájmu není v rozporu s jeho poslaneckým slibem. Ale je bezesporu v souladu s poslaneckým slibem, jestliže se snažím, aby státní prostředky získané od daňových poplatníků, v tomto případě téměř 80 milionů korun na průmyslovou zónu v Hranicích, byly vynaloženy co nejefektivnějším způsobem.

Pozemek paní Regecové má tu vlastnost, že je to hektarová nudle, která diagonálně protíná veškerou stavební plochu. A to dává paní Regecové jistou možnost vydírat. A jistou možnost požadovat cenu, která je výrazně nepoměrná ve srovnání s cenou, za kterou dobrovolně městu Hranice v rámci projektu této průmyslové zóny prodali své pozemky všichni ostatní občané Hranic. A já musím, pane poslanče Fajmone, hájit i zájmy všech ostatních občanů Hranic a musím se ptát, proč by zrovna oni měli být znevýhodněni tím, že tyto pozemky prodali městu za nižší cenu, než prodávala paní Regecová. Zajisté ale uznáte, že kdyby tyto pozemky byly prodávány za takto vyděračskou cenu, tak by - když to domyslíte do konce - v Hranicích žádná průmyslová zóna nevznikla, protože město ani státní rozpočet by na to neměly.

Nevím, jestli uniklo vaší pozornosti, že tento projekt zahrnuje vytvoření 3250 nových pracovních míst, což je v regionu, který je zasažen vysokou nezaměstnaností, nesporně velice výrazná a vysoká hodnota, a požadavek paní Regecové, ač nemohu vyloučit, že inspirován jejími advokáty, a my občas víme, co advokáti dokáží a co dokáží udělat kvůli palmáre, v podstatě brzdí a v extrémním případě znemožňuje realizaci výstavby této průmyslové zóny.

Kromě toho bych vám, pane poslanče, doporučoval, abyste si přečetl několik rozhodnutí soudních instancí, které zamítly podání a následně odvolání paní Regecové vůči územnímu rozhodnutí, kterým se povoluje firmě Philips stavět na tomto pozemku.

 

(16.30 hodin)

A protože jistě v souladu se svým poslaneckým slibem respektujete i nezávislost soudních institucí, zajisté vám neuniklo, že soudy vydaly předběžné opatření, kterým zakazují paní Regecové s pozemkem jakkoli dále manipulovat s výjimkou případného prodeje tohoto pozemku městu Hranice.

Závěrem, protože jste dvakrát uvedl, pane poslanče, že paní Regecovou osobně neznáte, vám doporučuji, abyste se u ní nechal ostříhat.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo vlády. Rád bych vás požádal, abyste zde přítomné poslankyně a poslance nenazýval torzem Poslanecké sněmovny, neboť podívám-li se do řad, ve kterých zasedá vláda, to, co zde zůstalo, se ani tím torzem nazvat nedá.

Dalším interpelujícím je opět pan poslanec Hynek Fajmon, interpelovaným předseda vlády, a tentokrát ve věci zvyklostí v britském parlamentu.

 

Poslanec Hynek Fajmon: Druhá interpelace se týká zvyklostí v britském parlamentu. Pane premiére, při projednávání návrhu zákona o vyvlastnění půdy v průmyslových zónách, který bych pracovně nazval dekretem o půdě v průmyslových zónách, jste zde v diskusi uvedl, že v britském parlamentu je zakázáno poslancům číst projevy, a dával jste toto své vyjádření za příklad poslancům, abychom se tím do budoucnosti řídili. Já jsem o tomto vašem vyjádření měl vážné pochybnosti už v době, kdy jste je tu uváděl, ale protože jsem si tím nebyl jist, nereagoval jsem na to. Nicméně se mi naskytla příležitost ověřit si tuto věc přímo v Británii, v Londýně v parlamentu, a ze dvou na sobě nezávislých zdrojů mi bylo potvrzeno, že toto vaše vyjádření se nezakládá na pravdě.

Chtěl bych se vás proto zeptat na následující věc. Za prvé: z jakých zdrojů máte tuto informaci, kterou jste v Poslanecké sněmovně uvedl? Za druhé, zda jste ochoten tuto informaci, kterou jste v Poslanecké sněmovně sdělil, uvést při nejbližší příležitosti na pravou míru.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády České republiky.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane místopředsedo, dovoluji si úvodem reagovat na vaši předchozí poznámku. Odkazuji na nesmrtelné dílo Ivana Vyskočila, které se jmenuje "Takové torzo, to by si žilo". Takže i torzo vlády sestávající ze dvou členů, je-li vláda dostatečně výkonná, je v duchu této povídky Ivana Vyskočila bezpochyby životaschopným torzem.

Pane poslanče Fajmone, vlezl jste do strašlivé pasti, ale jste mlád a máte před sebou perspektivy, takže se vás pokusím zadupat do země jen do té míry, abyste z ní zhruba za dva roky vylezl.

Nejdříve mi dovolte, abych ocenil vaši implicitní chválu vlády, protože poslanec, který interpeluje ve věci chování v britském parlamentu, tak může činit pouze tehdy, jestliže ve svém volebním obvodu nebo v celé České republice neshledává jiný závažnější problém, kvůli němuž by interpeloval ministerského předsedu. Protože vy zřejmě tento závažnější problém neshledáváte, což dokazuje moudrou činnost mé vlády, zalétl jste myšlenkami až do Westminsteru. Je mi líto, ale nevíte, o čem mluvíte.

Mám zde před sebou jednací řád britského parlamentu. Dovolte mi, abych vám ocitoval článek 4: "Where members sit and speak, the form and style of debate". Ocituji vám pouze jednu větu v angličtině, kterou jistě ovládáte, abyste mě neoznačil za nepřesného předkladatele, a pak i pro poslance, kteří samozřejmě rovněž brilantně rozumějí angličtině, pro jistotu přeložím: "To maintain the spontaneity of debate, reading a prepared speach is not allowed." Překládám: "Aby se udržela spontaneita debaty, je zakázáno číst připravenou řeč." Citoval jsem vám článek 5 - opravuji se, článek 4 jednacího řádu britského parlamentu. Vaše dva nejmenované informační zdroje byste měl vyhodit ze seznamu svých poradců, pokud je na tomto seznamu máte.

Dovolte mi, abych vám připomněl latinské přísloví ignorantia non est argumentum. Pro zdvořilost mně vlastní nebudu toto přísloví překládat, nicméně pojem ignorantia si dokáže každý přeložit sám.

Pane poslanče Fajmone, vzhledem k tomu, že moje odpověď byla velice stručná, neboť každý poslanec této sněmovny může na britské ambasádě - a já vám dokonce doporučuji, protože je to na internetu, si to z internetu vytáhnout, a budete-li si přát, řeknu vám i internetovou adresu pro tento jednací řád - tak protože moje odpověď je stručná, dovolte mi ještě dvě doplňující poznámky. První bude politická a druhá kulturní.

Politická poznámka říká, že je dovoleno pro poslance, kteří neumějí mluvit spatra, používat poznámek, avšak že tyto poznámky nesmějí být používány právě při interpelacích, o nichž jsem mluvil, kde se předpokládá zmíněná spontaneita.

Za druhé, až do nedávné doby, pane poslanče Fajmone, v britském parlamentu existoval zákaz tzv. přímých citací a tento zákaz byl nedávno zrušen. Dovolte mi proto, abych zakončil svoji odpověď na vaši interpelaci jednou přímou citací, a to bude ona druhá, kulturní poznámka, přímou citací z románu Milana Kundery, který se jmenuje Žert. Bude mi to trvat pouze dvě minuty:

Začátkem 50. let, pane poslanče, byla v Brně genetická laboratoř, kterou vedl stařičký profesor. A jak víte, v té době se u nás rozbíhal boj proti buržoazní genetice. Sešlo se shromáždění v kotelně, kde topič mával brožurkou, z níž se dověděl, že jakýsi pavědec jménem Mendel Morgan kazí naši pokrokovou vědu, a dožadoval se trestní výpravy. Byla tedy ustavena trestní komise vedená uklízečkou. Tato komise se vypravila do laboratoře. Stařičký profesor byl na dovolené. Komisi otevřela dveře profesorova sekretářka. Uklízečka tuto sekretářku zfackovala, když jí bránila ve vstupu do laboratoře. Potom komise postříkala sprejem DDT drosophily - to jsou, pane poslanče, banánové mušky, na nichž se vzhledem k rychlosti jejich množení zkoumají genetické experimenty -, zabila několik příliš tučně vyhlížejících morčat, uctivě se vyhnula dvěma vlčákům slintajícím přesně podle pavlovovských reflexů a odešla vstříc dalším úspěchům na vědecké frontě.

 

(16.40 hodin)

Dovolte mi, pane poslanče Hynku Fajmone, abych vám popřál v tomto duchu mnoho dalších úspěchů na politické frontě.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Fajmon.

 

Poslanec Hynek Fajmon: Chtěl bych poděkovat panu premiérovi za vysvětlení a za celou odpověď.

Chtěl bych uvést, že pokud se týká interpelací týkajících se volebního obvodu, pane premiére, určitě si dobře vzpomínáte na to, že jsem podával písemnou interpelaci týkající se privatizace letiště v bývalém vojenském prostoru v Milovicích a stejně tak jsem podal několik dalších interpelací týkajících se volebního obvodu na členy vaší vlády, takže vaši námitku týkající se nedostatečného zájmu o volební obvod odmítám.

Pokud se týká vašeho vysvětlení, rád si ten zdroj, který jste zde uvedl k jednacímu řádu britského parlamentu, od vás vypůjčím a případně si ho nechám potvrdit z dalších zdrojů, nicméně dva na sobě nezávislé zdroje přímo v britském parlamentu mi uvedly to, co jsem říkal, a to s tím, že došlo ke změně v roce 1992. Do té doby to nebylo možné a od té doby to možné je. Nevím, co je obsahem toho, co máte vy k dispozici, ale toto mi bylo sděleno oficiálními průvodci britským parlamentem.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, nevyčítal jsem vám - abychom se dobře poslouchali - že mě interpelujete jen ve věcech britského parlamentu. Konstatoval jsem, že toto téma svědčí o tom, že zdroje vašich domácích inspirací zřejmě vyschly, protože o parlamentních interpelacích, jak známo, se losuje, a kdybyste měl nějaký důležitější problém, než je britský parlament, tak byste ho bezpochyby předřadil této otázce. To za prvé.

Za druhé - nyní vám před zraky Poslanecké sněmovny předávám materiál "Jednací řád britského parlamentu", kde je na první straně uvedeno "Revised July 1999", čili adaptovaný jednací řád z července 1999. Tím vyvracím vaši námitku, že došlo ke změně v roce 1992, jak jste před chvílí uvedl.

Chcete-li si ověřit pravdivost mého tvrzení, nabízím vám internetovou stránku britského parlamentu www.parliament.uk, kde tento materiál samozřejmě můžete získat.

Třetí a poslední poznámka. Pokud vaše informační zdroje pocházely z konzervativní strany, tak se nedivím, že utrpěla tak drtivou porážku v posledních volbách.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Toto byla poslední odpověď na poslední interpelaci na předsedu vlády.

Přerušuji jednání do 17.00 hodin, kdy budeme pokračovat v ústních interpelacích na členy vlády České republiky.

 

(Jednání přerušeno v 16.45 hodin.)

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)