Ústní interpelace na předsedu vlády Miloše Zemana

32. schůze - čtvrtek 25. 1. 2001

(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, nyní jsou na programu

 

48.
Ústní interpelace

 

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Po zahájení 32. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Miloši Zemanovi či vládě České republiky, a to v čase od 16. do 17. hodiny, poté ostatním členům vlády České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly v úterý rozdány do lavic.

Nyní jako prvnímu dávám slovo panu poslanci Karlu Vymětalovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Miloše Zemana, a to ve věci jednání parlamentních stran o nákupu vojenských letadel.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, v pondělí jste jednal s předsedy parlamentních stran o nákupu stíhaček pro naši armádu. Podle mých informací jste inicioval toto jednání proto, aby vláda mohla rozhodnout se širokým politickým konsensem. Váš záměr byl podle mého názoru chvályhodný.

Na toto jednání jste ale nepozval předsedu třetí nejsilnější parlamentní strany, Komunistické strany Čech a Moravy, a to proto - podle mých informací z tisku - že si to předsedové ostatních parlamentních stran nepřáli.

Vážený pane předsedo vlády, jak chcete dosáhnout širokého politického konsensu, když zřejmě pod tlakem nejednáte se všemi předsedy parlamentních stran? Toť moje první otázka, která je o to závažnější, že jde o problém dlouhodobého závazku státu. Nebo jste tím chtěl vyjádřit názor, že z dlouhodobého hlediska si myslíte, že Komunistická strana Čech a Moravy neponese v budoucnosti větší odpovědnost za stát, a to při rostoucích volebních výsledcích KSČM? To by byla ale podle mého názoru špatná prognóza, vzdálená od reality, od tak dobrého prognostika, za jakého vás považuji.

Druhá otázka je obecnějšího charakteru. Domníváte se, že je ještě demokratické, když o významných otázkách celého státu nejednáte s tak významnou stranou, jakou bezesporu Komunistická strana Čech a Moravy je, a vyřazujete tak nejenom tuto stranu, ale všechny občany a voliče, kteří tuto stranu volí, z takových jednání? Myslíte si, že se ještě můžete považovat za demokrata za těchto okolností? Já mám o tom vážné pochybnosti. Ať byl na vás vyvíjen nátlak jakkoli silný a z jakékoli strany! A co mě nejvíc mrzí, je to, že jste představitelem strany, která má v názvu, že je demokratická, ale její představitel se chová takto nedemokraticky.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče Vymětale, vážené a milé torzo Poslanecké sněmovny, milé lavice, dovolte mi, abych odpověděl na strukturu vaší interpelace podobně, jako byla struktura vaší otázky. To znamená, abych nejdříve odpověděl na otázku, proč na poradu o stíhačkách nebyla pozvána Komunistická strana Čech a Moravy.

Věřím, že základní znalosti aritmetiky, které jsme si odnesli už z prvních ročníků základní školy, nás oba mohou vést k přesvědčení, že 176 je více než 98. Jinými slovy, i když jsem byl jediným z vysokých ústavních činitelů, který neodmítal komunikaci s komunistickou stranou, protože zastávám názor, že se všemi parlamentními stranami bez ohledu na to, co si myslíme o jejich programech, je zapotřebí komunikovat, pak byly dvě varianty: že se o stíhačkách bude bavit pouze sociální demokracie a KSČM, tedy 98 mandátů z 200, anebo že se o stíhačkách bude bavit sociální demokracie, ODS, KDU-ČSL a Unie svobody, což je těch zmíněných 176 mandátů ze 200.

Jsa postaven před tuto volbu, oživil jsem si onu mnou uvedenou nerovnost, že 176 je více než 98, a právě proto, že jsem usiloval o co nejširší konsensus politických sil, dal jsem přednost 176 před 98.

Musím se přiznat, že jsem nějak dramaticky neprotestoval, protože právě proto, že jsem nedávno, pane poslanče Vymětale, po krajských volbách korektně jednal s vaším předsedou, jehož někteří jiní ústavní činitelé odmítají přijmout, dočkal jsem se nemilého překvapení, když výsledkem naší dohody, kterou si váš předseda zapsal, byla dohoda - cituji: "Nelze vyloučit, že v individuálních případech obě strany podpoří své kandidáty ve druhém kole senátních voleb." Měl jsem tím na mysli např. vystoupení exsenátora Musiala v Teplicích ve prospěch vašeho kandidáta. A když toto jednání skončilo, váš předseda poskytl ČTK informaci, že jsme se dohodli na koalicích ve třech volebních krajích - což je mimochodem aritmeticky nemožné - a že jsme se rovněž dohodli na bezvýhradné a absolutní podpoře všech kandidátů v druhém kole senátních voleb.

Jestliže tedy tato dezinformace, která mimochodem způsobila určitý zmatek i v řadách těch sociálních demokratů, kteří byli vybaveni nižší politickou inteligencí, vedla k určitému hodnocení korektnosti Komunistické strany Čech a Moravy, nemůžete se divit, že jsem nebyl dramatickým obhájcem jejích zájmů, aniž bych samozřejmě jakkoli ze své strany bránil účasti komunistické strany na tomto jednání, pokud by s tím samozřejmě souhlasili další partneři. Tolik k vaší další otázce.

K vaší druhé otázce - jak vidím budoucnost komunistické strany. Myslím si, že můžete poděkovat neoliberálním konceptům ekonomické transformace za to, že komunistická strana ještě deset let přežila, a že v okamžiku sociálně demokratické vlády je tato naděje jisté resuscitace vaší ideologie podstatně nižší. Ostatně osud komunistické strany v Rakousku, Německu, Británii a celé řadě dalších zemí dokazuje, že tato prognóza - a já vám děkuji, že jste mě označil za dobrého prognostika - může být oprávněná.

V závěru bych vás ve vašem zájmu a v zájmu vaší strany, milý pane poslanče Karle Vymětale, chtěl vyzvat, abyste následoval životní cestu vašeho bratra Vojtěcha Vymětala, který - jak známo - je poslancem za Českou stranu sociálně demokratickou.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím, pan poslanec Karel Vymětal má možnost položit doplňující dotaz.

 

(16.10 hodin)

Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedo vlády, můj bratr Vojtěch Vymětal je mladší, ale věřím, že jednou doroste do dospělého stavu. (Smích.)

Pokud jde o vztah Grebeníček - Zeman, já věřím, že si to, pane předsedo vlády, vyřídíte mezi sebou, poněvadž já mám jenom 60 vteřin, nemohu se pouštět do žádných analýz, ale jsem přesvědčen o tom, že jste svým jednáním dal demokracii a občanům České republiky tvrdou ránu pěkně mezi oči, a je mi vás upřímně líto. A je mi také stydno, že naše republika má takového předsedu vlády, který se přiřadil k těm představitelům, kteří jsou představiteli jen některých občanů, a ne všech občanů. Demokracie u nás může jenom plakat i vaší zásluhou.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Často přemýšlím o tom, kdo v této zemi dal ránu pěstí demokracii mezi oči. A dospívám k názoru, že to byla právě ta politická strana, která nahnala své politické odpůrce do koncentračních táborů, řadu z nich odsoudila k smrti, zavedla cenzuru a dala si do ústavy článek o jediné vedoucí politické straně a znemožnila po 40 let v této zemi svobodné volby. Ano, toto byla skutečně rána demokracii v České nebo Československé republice pěstí mezi oči.

Jsem hluboce dojat, že představitel právě této strany v této sněmovně koná přednášky o demokracii. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Václav Frank, a to ve věci interpelace v případě používání zbraní s ochuzeným uranem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Frank: Vážený pane premiére, já se pokusím začít radostněji svou interpelaci, a protože je dneska Miloše, tak mi dovolte, abych vám a všem ostatním Milošům popřál především pevné zdraví a zároveň vyslovil přesvědčení, že ta má interpelace vám nezkazí dnešní odpoledne nebo dnešní večer.

Ale přesto mi dovolte, abych se zeptal na některé věci, protože se domnívám, že si asi nebudeme zapírat, že užití zbraní s ochuzeným uranem v Perském zálivu a potažmo při agresi v Jugoslávii, že budí řadu pochybností nejenom u členských států NATO, ale i světové veřejnosti, a samozřejmě jisté obavy vznikají u našich občanů.

Táži se, pane premiére, tedy proto, nakolik Česká republika jako členský stát NATO souhlasila s používáním těchto zbraní, když česká armádní rozvědka již v roce 1997 věděla o jejich používání, účincích a zřejmě i následcích. Ptám se i, jaká jsou ze strany vlády České republiky a příslušných ministerstev, i když částečné informace již pronikly, podnikána opatření k vyšetření zdravotního stavu našich vojáků sloužících v kontingentech SFOR i KFOR v Jugoslávii a jaké jsou i poznatky o zdravotním stavu z vyšetření, pokud vůbec vyšetření byla vojákům, kteří byli nasazeni jako chemická jednotka v Perském zálivu, provedena.

Konečně mi dovolte ještě další otázku: jaký je rozsah zdravotního poškození vojáků, kteří se na těchto misích podíleli? A konečně se chci, pane premiére, vás zeptat: požádáte vy jako premiér nebo vláda České republiky u velení NATO o zákaz používání těchto zbraní tak, jako tomu učinili např. představitelé Spolkové republiky Německo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane poslanče Franku, především vám děkuji za blahopřání k mému svátku. Jsem přesvědčen, že 28. září, tedy na Václava, vám toto přání oplatím - tím spíše, že je to den mých narozenin, že patrně při příležitosti ocenění obou našich zásluh se Poslanecká sněmovna rozhodla vyhlásit tento den státním svátkem.

Dovolte mi dále, abych přešel k vašim otázkám, ale rád bych vytknul před závorku, že téma ochuzeného uranu, o němž jsem se nechal nedávno poměrně podrobně informovat, považuji za stejně důležité, jako je např. nemoc šílených krav.

Dnes u oběda jsem se dozvěděl, že počet lidí, kteří zemřeli na tuto nemoc, je desetkrát nižší než počet lidí, kteří zemřeli udušením po polknutí zapalovače a 26krát nižší než počet lidí, kteří si vypíchli oko vidličkou. Přesto se o této nemoci neustále píše. Já jsem se v životě setkal s několika šílenými krávami, ale protože jsem je nejedl, byl jsem této nemoci ušetřen. (Smích.)

Zhruba stejný poměr mezi mediální frekvencí a reálnou důležitostí vámi zmíněného problému existuje i u ochuzeného uranu. Místo toho, abych lacině ironizoval váš oprávněný zájem o tuto problematiku, dovolte mi, abych vám trpělivě vysvětlil, o co vlastně jde, protože i mně jako neznalci to také museli trpělivě vysvětlovat. Tak tedy. Pokusím se, a omlouvám se za trochu delší výklad, shrnout závěry, které zejména zdravotníci, protože o zdravotnickou problematiku zde v podstatě jde, mně jako předsedovi vlády předložili.

Příspěvek ochuzeného uranu, a to jak v důsledku jeho radiačního působení, tak jeho chemické toxicity, je zcela zanedbatelný. Experti dodávají, jestli ochuzený uran hraje vůbec nějakou roli, tak tím, že vzbuzuje obavy. Zdůvodnění je následující. Přírodní uran je všudypřítomný. Například deseticentimetrová vrstva zeminy či horniny o ploše jednoho kilometru čtverečního obsahuje řádově stovky kilogramů uranu. To vede k tomu, že se tento přírodní uran v malých množstvích nalézá i v potravinách, v našich tělech apod.

Radiační riziko přirozeného uranu v našem okolí, je podstatně větší než uranu ochuzeného. Například významné riziko vyplývající z přírodního uranu je inhalace radioaktivního uranu a z něho vznikajících radionuklidů. Odhaduje se, že tato příčina zhruba způsobuje 900 plicních karcinomů v České republice za rok. Přírodní uran též příznivě přispívá k přírodnímu pozadí radiace, a je specifickým rysem ochuzeného uranu, že tato rizika nemá či má v míře podstatně nižší.

Použití ochuzeného uranu na Balkánu vedlo k tomu, že celkové množství uranu v deseticentimetrové povrchové vrstvě tohoto území se zvýšilo v průměru o desetiny procenta. To může vést k výraznějšímu zvýšení rizika pouze tehdy, když cesty expozice ochuzeným uranem jsou podstatně závažnější, tedy vyšší, než cesty expozice přírodním uranem.

Existuje pouze jediná situace omezená prostorově i časově, kdy tomu tak je. Těsné okolí a čas výbuchu munice z ochuzeného uranu. Takto byli exponováni američtí vojáci, jejichž tanky a obrněná vozidla byly ve válce v Zálivu omylem zasaženy touto municí. Inhalace vzniklého aerosolu ochuzeného uranu vytvořená v tanku a jeho těsném okolí byla pečlivě ohodnocena.

 

(16.20 hodin)

Maximálně vedla k ozáření, jaké obdržíme za necelé dva roky z přírodního záření a lékařských rentgenologických vyšetření. Znamená to, že normální průměrná pravděpodobnost úmrtí na rakovinu, která je přibližně 20 %, se zvyšuje o 0,035 %. Radiační rakoviny se obvykle rozvinou až desítky let po ozáření, a nelze se proto divit, že u desítek podobně exponovaných vojáků nebyl dosud zjištěn výskyt rakoviny ani poškození ledvin.

Pokud jde o skupinu obyvatel Srbska a Kosova, tak vzniklý aerosol se rozptýlí, vysedimentuje, málo se zviřuje, takže inhalační příjmy ochuzeného uranu u těchto obyvatel jsou tisíckrát nižší - tisíckrát nižší - než expozice vytvářené přírodním uranem.

Vynechám teď několik technických podrobností, abych vás příliš dlouho nezdržoval, a budu dále citovat z rozhodnutí náčelníka naší Vojenské zdravotnické služby a speciálně ustanovené lékařské komise, abych odpověděl na vaši další otázku, to znamená, co naše armáda hodlá v této věci podniknout:

V každém případě předpokládáme, že budeme provádět vyšetření našich vojáků, že proběhnou karanténní prohlídky účastníků misí KFOR, že i jednotky KFOR, které se budou vracet koncem ledna 2001, budou v Ústřední vojenské nemocnici v Praze vyšetřeny, že bude provedeno vyšetření osob na přítomnost sloučenin uranu v moči, že bude zabezpečen srovnávací vzorek osob od stejného útvaru, který se nezúčastnil mise KFOR, že bude zpracováno odborné stanovisko vlastně k jedinému deklarovanému onemocnění, což je kapitán Michal Martiňák, že bude zpracována metodika statistického zjišťování nemocnosti příslušníků zahraničních misí, atd. atd.

Tato zpráva obsahuje rovněž sdělení, že se dosud u vojáků misí KFOR nevyskytly žádné zdravotní obtíže, které by svědčily o jejich zdravotním ohrožení. Jak víte, všichni vojáci mají jednou ročně povinnou lékařskou prohlídku, a přesto náčelník Generálního štábu nařídil připravit a vyslat speciální tým s úkolem provést průzkum reálné radiační situace v prostorách činnosti českých jednotek na Balkáně. Jsou tam specialisté chemického vojska, Státní úřad radiační ochrany a Vojenské lékařské akademie. Monitoring bude proveden u KFOR v intervalu 25. až 31. ledna 2001, u SFOR v intervalu 19. února až 4. března 2001.

Mimochodem, kdybyste měl zájem, pane poslanče, o další technické podrobnosti, tak konstatuji, že tuto koordinaci dělá náčelník chemického vojska Armády ČR plukovník Ing. Miroslav Šedý.

Vaše zbývající otázky se dají odpovědět nesmírně stručně.

Jak vyplynulo z jednoho interview ministra zahraničí, ad a) nebyl ani on, a tedy ani vláda, informován o použití ochuzeného uranu v kosovské krizi, ad b) pokud jde o případné požadování zákazu ochuzeného uranu, přichází tato možnost, byť podle mého názoru vysoce nepravděpodobná, v úvahu pouze tehdy, kdyby došlo k pozitivním výsledkům uvedených testů, které jsem v závěru své zprávy zmínil.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Pan kolega Frank ještě položí doplňující dotaz.

 

Poslanec Václav Frank: Pane premiére, já vám děkuji za vaši odpověď. A připusťme, že skutečně škodlivost ochuzeného uranu, nebo jak to nazveme, je to v podstatě jedno, je skutečně taková, jak předkládá Zdravotní rada Armády ČR. Ale mám k dispozici celou řadu poznatků i renomovaných západních vědců, kteří říkají něco jiného.

Nežádal jsem ani tak o výklad charakteru ochuzeného uranu, ten jsem si dostatečně prostudoval, budu mít ještě možnost se s těmito vlivy seznámit, a znám tedy jeho důsledky a vlivy. Ale spíš jsem chtěl - a za to děkuji - znát, co vláda podnikne z hlediska vyšetření vojáků a péče o jejich zdraví.

A poslední otázku jste mi nezodpověděl vůbec, co vy jako premiér, popř. vláda udělá u velení NATO po případném zákazu používání těchto zbraní, jako se k tomu třeba přihlásil premiér Spolkové republiky Německo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě má slovo předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, obávám se, že jste poslední minutu mého vystoupení neposlouchal, protože jsem říkal, že když odpovídám právě na tuto otázku, že musíme nejdříve vyčkat výsledků klinických a dalších zkoušek a testů, a teprve poté můžeme zaujmout stanovisko.

Chápu, že zahraniční experti mají na tuto problematiku různé názory. Koneckonců, expert je více než mírou své znalosti charakterizován růzností svých názorů. Ale já musím vycházet z informací, které mám od českých expertů, a tyto informace v žádném případě nepotvrzují, a dodal bych díky bohu nepotvrzují, že by zde k reálnému ohrožení českých vojáků nebo civilního obyvatelstva došlo.

A pokud tomu tak skutečně není, pak nevidím důvod žádat zákaz zbraní s ochuzeným uranem, a poctivě připouštím, že tento důvod bych viděl v okamžiku, kdy by testy prokázaly opak.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Třetím vylosovaným v pořadí je pan kolega Josef Janeček, a to ve věci škody způsobené povodněmi v roce 2000.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážený pane premiére, na jaře v roce 2000 bylo zhruba 18 okresů našeho státu zasaženo povodněmi. V té věci jsem vás v té době interpeloval.

Bohužel situace je taková, že řada obcí, přestože různí členové vlády již slíbili pomoc, žádnou pomoc neobdržela, stejně tak neobdržely tuto pomoc ani okresy.

Obce se zachovaly dvojím různým možným způsobem. Ty jedny uvěřily slibu vlády, zahájily odstraňování těchto škod s vizí, že za pomoci vlády budou moci náklady na odstranění těchto škod uhradit. Ty druhé čekaly, až finanční pomoc od vlády přijde, a nedočkaly se. Ty první jsou dneska v situaci, že nejsou s to dostáti svým závazkům, ty druhé jsou v situaci, že s hrůzou očekávají možné jarní povodně letošní, které hrozí dalším podstatným zhoršením škod již proběhlých.

Kladu vám tedy dvě otázky. Za prvé: proč vláda nesplnila svůj slib a neangažovala se, chci říci významným způsobem, v odstraňování těchto škod? Za druhé: kdy tak vláda učiní a v jakém rozsahu? Děkuji.

(16.30 hodin)

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane poslanče Janečku, vaše vystoupení podle mého názoru obsahuje dvě nepravdy. Nepravda první, že vláda těmto postiženým obcím nepomohla, a nepravda druhá, že vláda se tak nepokusila učinit v ještě větším rozsahu, než byl rozsah pomoci, který umožňoval státní rozpočet. Dovolte mně, abych dvě tato tvrzení alespoň stručně prokázal.

Povodně způsobily v 18 okresech materiální škody v celkové výši 3 miliardy korun. Mám tady samozřejmě podrobný rozpis jak po jednotlivých okresech, tak po jednotlivých hospodářských a jiných sektorech. Konstatuji, že sedmi nejpostiženějším okresům bylo poukázáno přibližně 60 milionů korun z ministerstva financí a přibližně 100 milionů korun z ministerstva průmyslu, zejména v rámci tzv. programu rekonstrukce.

Pokud jde o ostatní prostředky, protože jde o mimořádné výdaje, doufám, že například živelní pohromu nebudete pokládat za důsledek činnosti této vlády, tak mimořádné výdaje je zapotřebí krýt mimořádnými příjmy, a vláda proto již v polovině minulého roku navrhla financování těchto zhruba třímiliardových povodňových škod prostřednictvím státních dluhopisů. Usnesení vlády má číslo 692 a datuje se 12. července roku 2000, tedy jak už jsem řekl, zhruba před půl rokem.

Konstatuji dále, aniž bych, pane poslanče Janečku, znal výsledek vašeho individuálního hlasování v této kauze, že dne 6. 12. 2000 byl tento vládní návrh na vypsání povodňových dluhopisů Poslaneckou sněmovnu zamítnut. Nemůžete někomu sebrat zimník a současně se ho pokrytecky ptát, zda mu náhodou není zima. Byla to tato Poslanecká sněmovna, a já to plně respektuji, která znemožnila pokrýt ony zhruba třímiliardové povodňové škody. Stát tedy pokryl, nebo vláda pokryla, chcete-li, nejdůležitější škody v nejvíce postižených okresech, a to, že její žádost na vydání povodňových dluhopisů, které přitom byly touže sněmovnou nebo podobnou sněmovnou klidně schváleny na známé povodně předtím, to znamená, nežádali jsme nic jiného než to, co už se jednou nebo dvakrát stalo. To, že potřetí byla tato žádost, asi proto, že pocházela od jiné, a to menšinové vlády, odmítnuta, je bohužel věc Poslanecké sněmovny, a tedy i jedné její dvousetiny, která se jmenuje Josef Janeček.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Pan kolega Janeček využije své možnosti položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Josef Janeček: Pan premiér jako dobrý ekonom jistě ví, že platí taková zásada, že mimořádné škody se mají hradit z mimořádných výdajů. A takovou možnost vláda měla. Čili vláda, pokud by měla upřímnou snahu odstranit tyto důsledky, tak mimořádné příjmy dozajista očekává.

Mě zaráží to, že na mou první interpelaci pan premiér odpověděl, cituji: že vláda uvolnila veškeré prostředky, které na krytí povodňových škod byly zapotřebí. Čili nerozumím panu premiérovi, když nyní říká, že potřebovala ještě dluhopisy. Zní mi to spíše jako spekulace nežli jako faktická odpověď.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pokusím se reagovat na obě dvě vaše poznámky, pane poslanče. Je hezká zásada, že by vláda měla mimořádnými příjmy krýt mimořádné výdaje. Patrně pouze nedostatek času vám nedovolil, abyste uvedl, jakéže ty mimořádné příjmy měly být, protože mimořádné výdaje, tj. výdaje na povodně, jsou nesporné.

Pokud jde o vaši druhou poznámku, tak bych chtěl konstatovat, že samozřejmě výše škod se eviduje postupně a ta evidence je s dlouhým časovým zpožděním ve srovnání se vzniklou škodou. Takže vláda měla původně pocit, že rozsah škod je podstatně menší, a teprve tehdy, když bylo provedeno kompletní vyčíslení škod, ukázalo se, že se jedná o ony tři miliardy.

Ale dovolte mi, a je to opravdu řečnická otázka, pane poslanče Janečku, protože vím, že jednací řád vám neumožňuje repliku, položit jednoduchou otázku. Když byla KDU-ČSL v koaliční vládě, měla přece také možnost krýt povodňové škody nějakými imaginárními mimořádnými příjmy. A místo toho tehdy tato koaliční vláda dvakrát přišla do sněmovny, dvakrát požádala o vydání dluhopisů a dvakrát jí to sněmovna odsouhlasila. Platí snad heslo: "Quod licet Iovi, non licet bovi"?

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším vylosovaným k interpelaci na předsedu vlády je pan poslanec Miroslav Beneš, a to ve věci státního příspěvku na hypotéky. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedo vlády, poslanecká sněmovna schválila 14. dubna vládní návrh rozpočtových pravidel. Senát 27. června učinil totéž a znamená to, že vstoupila v platnost nová rozpočtová pravidla, nová rozpočtová pravidla, která na základě vládního návrhu neumožňovala vyplácení nebo neumožňuje vyplácení státní podpory hypoték fyzickým či právnickým osobám.

Vážený pane předsedo, velmi se omlouvám, ale myslím si, že vláda jako kolektivní orgán, v jejímž čele stojíte, nefunguje, neboť dosud tento problém vyřešen nebyl. Dovoluji si vám položit otázku, kdy tento problém bude vyřešen.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan předseda vlády Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Děkuji za konkrétní, jasnou a stručnou otázku, na kterou odpovím stejně jasně a stejně stručně. Na program vlády je příští týden zařazeno projednání a věřím, že i schválení návrhu nařízení vlády, podle něhož se dočasně tyto podpory budou vyplácet z již schváleného fondu bydlení. Čili problém by měl být vyřešen do týdne. To je odpověď na vaši konkrétní otázku.

A nyní mně dovolte, pane poslanče, abych reagoval na předchozí část vašeho vystoupení. Já si myslím, že bychom se měli rozumně dohodnout, bez ohledu na to, jaká vláda je momentálně u moci, co potřebuje zákon a k čemu stačí podzákonná norma. A to je ten právě vámi citovaný zákon o rozpočtových pravidlech. Podívejte se, na rozdíl od pana poslance Janečka a jeho tématu povodní, kdy problémem byly peníze a jsou peníze, tak u hypotečních úvěrů problémem peníze nejsou. Vy víte velmi dobře, pane poslanče, že v rámci zákona, který tato sněmovna schválila, a ten zákon se jmenuje zákon o státním rozpočtu, bylo na ten státní tuším asi 4% příspěvek vyčleněno 600 milionů korun. Čili peníze v rozpočtu jsou, vláda je má, je ochotna je použít. Celý problém návrhu zákona o rozpočtových pravidlech, a to nikoliv pouze v tomto případě, ale tam, kde jde o fyzické osoby, kterým by stát tuto podporu vyplácel, spočívá v tom, že se musí vydat zvláštní zákon, zatímco dříve, jak dobře víte, stačila podzákonná norma, tzn. nařízení vlády.

Já se teď nechci přít o tom, co bylo ve vládním návrhu a co byla poslanecká lidová tvořivost. Ale ať už je ten výsledek jakýkoliv, my provizorním způsobem, abychom tuto situaci kritickou na dobu jednoho měsíce, a nikoliv déle, pro 11 000 osob, které za to nebudou bankami penalizovány, vyřešili, tak tam, kde máme tu možnost, a my ji u fondu bydlení máme, tak to řešíme právě tím, že to financujeme z fondu bydlení. Protože zákon o fondu bydlení nám umožňuje, aby tento fond financoval i úvěrové zvýhodnění hypoték.

Ale skoro bych opravdu doporučoval, aby tam, kde dřív existoval případ, že podzákonné normy mohly upravovat situaci, která je finančně kryta a kdy finanční prostředky jsou skutečně k dispozici, abychom se k této situaci vrátili a aby parlament nepřebíral zbytečně některé exekutivní funkce tím, že bude operace, jejichž finanční zajištění již bylo schváleno zákonem o státním rozpočtu, zbytečně podmiňovat schválením speciálního zákona.

(16.40 hodin)

Vzpomeňte si, pane poslanče, co zbytečných potíží nám například způsobilo povolování přeletů, pobytů posádek a já nevím, čeho všeho ještě, v souvislosti s některými mezinárodními událostmi. Nakonec jsme to rozumnou společnou dohodou vyřešili tím, že toto zmocnění dostala přímo vláda, a Parlament si ponechal právo, aby v případě, když s tímto vládním rozhodnutím nebude spokojen, se k němu vyjádřil a popřípadě vládní rozhodnutí pozastavil. To je OK. Co kdybychom se podobným způsobem dohodli i zde, a budeme mít o něco zákonů méně, o několik vládních nařízení více, ale nebudou vznikat spíše kompetenční než věcné nebo finanční problémy.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan kolega Beneš využije své možnosti položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za tuto odpověď panu předsedovi vlády a za řešení problému. Data, která jsem na začátku svého dotazu uváděl, jsem řekl proto, že si myslím, že vláda mohla řešit problém dříve. Například tím, že přišla do sněmovny s nějakým konkrétním návrhem.

Pane předsedo (k předsedovi vlády), vy jste obecně znám svým ostrovtipem, někdy na úkor svých ať už opozičních, nebo dříve koaličních rivalů či protivníků. Já doufám a zeptám se vás, zda jste již použil svůj ostrovtip ve vládě, nebo zda se chystáte tento ostrovtip použít příští středu.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády pan Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, šéf vaší strany, s nímž jsem, přestože ne vždy chápu proč, srovnáván, se vyznačuje tím, že je neobyčejně loajální vůči svým ministrům na veřejnosti a neobyčejně krutý vůči svým ministrům v soukromí. Myslím, že mám-li být srovnáván s Václavem Klausem, tak tomuto srovnání bych se v tomto případě nebránil.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkujeme za jasné sdělení předsedovi vlády.

Je 16.43 hodin, toto byla poslední interpelace na předsedu vlády, resp. na vládu České republiky. Budeme pokračovat v 17.00 hod. interpelacemi na členy vlády.

 

(Jednání přerušeno v 16.43 hodin.)

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)