Projevy, články a rozhovory

Rozhovor s Milošem Zemanem a Petrem Pithartem v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi dne 7.1.2007

Název zdroje:ČT 1 a ČT 24
Datum vydání:07.01.2007
Relace:Otázky Václava Moravce
Moderátor:Václav Moravec

 

Moderátor
Prvními hosty jsou dva bývalí čeští premiéři, premiér ze začátku 90. let Petr Pithart, dnes místopředseda Senátu za KDU-ČSL, přeji vám hezký dobrý den do Senátu.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Dobré poledne.

Moderátor
A premiér z˙konce 90. let, dnes spokojený, jak sám říká, důchodce z˙Vysočiny, Miloš Zeman, i vám přeji hezký dobrý den do Nového Veselí.

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Hezký dobrý den.

Moderátor
Dovolte, pánové, abych začal takovým dotazníkem, který nám představí základní pohled vás obou na stav současné české politiky, poprosím vás řekněme o maximální stručné odpovědi. Začneme u Miloše Zemana, jaké slovo či věta podle vás nejlépe charakterizuje českou politiku od loňských červnových voleb do sněmovny?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Nerozhodnost.

Moderátor
A Petr Pithart by zvolil jaké slovo či větu?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Sumo, zápasníci sumo zaklesnutí do sebe, nemůžou ani k˙sobě ani od sebe.

Moderátor
Je na místě podle vás obou zase pro popis současného stavu české politiky použít sousloví ústavní krize, začněme opět u Miloše Zemana?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Je to určitě politická krize, nejsem si jist, zda to je ústavní krize, protože nejsem ústavní právník, ale jak znáno i ústavní právníci se v˙tomto názoru liší.

Moderátor
A pokud by jste jako právní laik měl říci, zda se přikláníte k˙těm ústavním právníkům, kteří říkají, je to ústavní krize nebo by jste se přiřadil spíše jako právní laik do té druhé skupiny?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Já si především myslím, že je důležité, že je tady evidentně politická krize a jestli k˙tomu dodáme, že je to i krize ústavní, to už není příliš důležité.

Moderátor
Petr Pithart je právníkem, kam se řadí on? Ústavní krize ano či ne?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Naštěstí to není ústavní krize, ústavní krize je veliký malér. Toto je politická krize, která patří k˙politice tak, jako patří k˙počasí letní bouřka, která často, ne vždycky, vyčistí vzduch. Ústavní krize je tehdy, když hráči vyjdou z˙dráhy, abych tak řekl, přestanou dodržovat ústavu a to je velký malér proto, že pak už vůbec nejsou žádná pravidla, jak znovu na tu dráhu vstoupit a nebo ústavní krize je, když se ukáže že v˙Ústavě něco podstatného chybí, že se na něco zapomnělo.

Moderátor
To se neukazuje zatím?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Naštěstí to není ani ten první ani ten druhý případ. Byl by to opravdu veliký malér.

Moderátor
Který okamžik či okamžiky považuje Miloš Zeman za nejabsurdnější v˙české politice za těch uplynulých 8 měsíců a proč?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Nejabsurdnějším okamžikem byla volba nebo spíše nevolba předsedy poslanecké sněmovny. A proč, protože si myslím, že se tím zbytečně zablokovalo jednání o sestavení vlády a o případné důvěře této vládě.

Moderátor
Přijde vám šťastný ten okamžik, že se volil dočasný předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a teď sledujeme ony trapné okamžiky, kdy odstoupí, jestli 30. ledna, před důvěrou vládě, po důvěře vládě?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Tak pan Vlček slíbil, že odstoupí před 3. pokusem, no a to znamená, že může odstoupit kdykoli. Já osobně, aniž bych to pokládal za podstatné bych dával přednost tomu, aby odstoupil teprve tehdy, jestliže k˙tomu třetímu pokusu skutečně dojde.

Moderátor
Petr Pithart by zvolil který okamžik či okamžiky, kde by použil slůvko absurdní?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Souhlasím s˙Milošem Zemanem, ta volba předsedy, který se předem zříká své nejsilnější ústavní pravomoci, byla absurdní. Je to lidová tvořivost, která do ústavy nepatří, ale téměř stejně absurdní bylo druhé jmenování Mirka Topolánka, protože nemohu si pomoct, já jsem v˙tom viděl spíše snahu dokázat, že on to nesvede.

Moderátor
To znamená, že druhé jmenování Mirka Topolánka premiérem ho mělo znemožnit?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Nemohu to vyloučit, bohužel.

Moderátor
Miloši Zemane?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Tak já vycházím z˙toho, že Václav Klaus prohlásil v˙jedné televizní diskuzi, že byl k˙tomu druhému jmenování, tak trochu přinucen tlakem z˙ODS. No a v˙takovém případě by měla zpytovat svědomí i ODS zvláště proto, že Mirek Topolánek sám po druhém pokusu, pokud vím z˙jeho veřejných vystoupení, příliš netoužil.

Moderátor
Který politik nebo politici by podle vás, Miloši Zemane, podle toho, co předvedli v˙uplynulých bezmála 8 měsících, by měli poroučet?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
No tak vy asi očekáváte bonmot na téma všichni, ale já ten bonmot neřeknu, protože jako spokojený důchodce na Vysočině jsem daleko tolerantnější než jsem býval. Řeknu, že ti politici by se měli konečně stát skutečnými politiky a začít hrát první nikoli druhou nebo třetí ligu.

Moderátor
Nějaké jméno zmíní Petr Pithart?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Ne, to je svrchované právo každé politické strany, aby si postavila někoho do čela nebo aby ho odvolala, ale navážu na Miloše, měli by tito politici nebo jejich nástupci méně bojovat a více vyjednávat a měli by se naučit, že kompromis není hanba, ale oni to zkazili už před volbami tou nesmyslně vyhrocenou volební kampaní a ono to už asi potom nešlo vzít zpátky.

Moderátor
U další otázky z˙onoho pomyslného dotazníku tam začne Miloš Zeman jako prognostik, pokud by měl důchodce z˙Vysočiny a bývalý prognostik říci, jak podle něj celá politická krize nakonec skončí, odpověděl by co?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Tak jsou dvě odpovědi, jedna jak bych si přál, aby skončila, ale na to se mě asi ve svém dotazníku neptáte jak pravděpodobně skončí. Já bych si samozřejmě přál, aby tady byla překlenovací vláda odborníků, která by přijala nový volební zákon a po něm by měly následovat předčasné volby, ale protože je tady řada lidí, kteří se třepou na ministerskou funkci a ještě větší řada poslanců, kteří se obávají, že by v˙těch předčasných volbách nebyli znovu zvoleni, tak očekávám, že vznikne nějaká splácaná vláda, která se bude potácet podle hesla "dobrý každý den" až do veleb, které budou možná v˙řádném termínu právě z˙důvodů, které jsem říkal.

Moderátor
Ta splácaná vláda bude tvořena jakými stranami?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Víte, juksem kdysi říkal na sjezdu sociální demokracie v˙květnu minulého roku, že sociální demokracie má 4 varianty, důstojná vláda, důstojná opozice, nedůstojná vláda, nedůstojná opozice. Mojí obavou je, že sociální demokracie bude hrát nedůstojnou roli jako slabší partner v˙koaliční vládě, proto jsem také s˙Jiřím Paroubkem před volbami napsal článek, podle něhož velká koalice by byla zrada na voličích a já na tomto názoru trvám.

Moderátor
Teď k˙Petru Pikhartovi. Stejně jako Miloš Zeman můžete požít dvě roviny odpovědi, jak by jste si přál, aby celá politická krize skončila a jak nakonec podle vás skončí?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Velmi souhlasím s˙Milošem Zemanem. Velká koalice je nejen zrada na voličích, ale znamená to, že po další 3,5 roku v˙zemi nebude silná demokratická opozice. To je můj základní požadavek, to je moje priorita, ať už bude vládnout kdokoli. Země potřebuje dokonce víc než tu zbožňovanou stabilitu potřebuje silnou demokratickou opozici, už jí mimo jiné dlouho neměla. Když říkám silnou chci tím říct, že na tu roli nestačí parlamentní strany, které mají plus mínus 10 poslanců a když říkám demokratická, jsem přesvědčen, že by to v˙žádném případě neměla být Komunistická strana Čech a Moravy, bylo by absurdní při tomto současném vzestupu verbálního antikomunismu, kdyby komunisté v˙poslanecké sněmovně dostali tento nejcennější možný dar, být opozicí po 3,5 roku. Na tom by samozřejmě museli získat, já si to nepřeji.

Moderátor
Český prezident Václav Klaus v˙pondělním novoročním projevu použil příměr, situace v˙ČR mu podle něj do jisté míry připomíná, cituji doslova, studenou občanskou válku., tady jsou Klausova slova.

Václav Klaus, prezident ČR:
Nekompromisní soupeření o vize, ideje a programy zejména před volbami je pro demokracii nezbytné, ale nesmí přerůst ve studenou občanskou válku, kterou situace u nás do jisté míry připomíná. Starosti se svou vnitřní jednotou míval český stát opakovaně a mnohokrát na to doplatil, nesložíme-li dnes v˙přeneseném slova smyslu zbraně hromadného ničení národní pospolitosti nedosáhneme ničeho.

Moderátor
Petře Pitharte, nakolik je na místě ta Klausova výzva, že před vším politici by v˙tom přeneseném slova smyslu měli složit zbraně hromadného ničení a co vy osobně si pod tou výzvou představujete?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Já se divím, kde se bere, kde se berou tato ne silná, ale silácká slova, jestli tady někdo válčí, tak jsou to dva politici, kteří právě to umí ze všeho nejlíp, jak už jsem řekl, že neumí vyjednávat a neví, že kompromis je čestný výsledek a pak tedy lidé určitě nevedou občanskou válku. Lidé jsou samozřejmě už otráveni, už je to nebaví, ale když se jich na to zeptáte, na to jejich zklamání, tak zjistíte, že vlastně tomu moc nerozumí a nerozumí tomu proto, že je to tak moc nezajímá a to není úplně špatná zpráva, znamená to, že politika už tak moc neovlivňuje životy lidí, jestli něco připomíná mě studenou občanskou válku, tak je to například předvolební leták ODS. Byl žlutočerný, byla na něm mapa republiky a když se na to člověk podíval a něco věděl o naší historii, tak ho prostě nemohlo nenapadnout, že vermacht už zřejmě stojí na našich hranicích.

Moderátor
To mluvíte o roce 2002, což byl leták Václava Klause.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Ta mobilizační rétorika, to je přece pokus o studenou občanskou válku.

Moderátor
Prezident Klaus nesklidil od většiny politiků a novinářů mnoho chvály za tuto pasáž svého novoročního projevu. Miloši Zemane, vy jako muž nejdoucí pro bonmot daleko, jak tuším řekl Karel Kryl, že by jste pro bonmot zavraždil i vlastní babičku, bylo to podle vás vhodné přirovnání se studenou občanskou válkou?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Tak já jsme proto trošku se probrat obsahem každého slova, které politik vysloví a jistě budete souhlasit s˙tím, že občanská válka je válka občanů, respektive válka mezi občany. Já tady žádnou válku mezi občany nevidím, zaplať Pán Bůh za to. To, co tady vidím, je válka a to kdybych trochu polemizoval s˙Petrem Pithartem, ne jenom dvou osob, ale dejme tomu několik desítek funkcionářů, chcete-li bafuňářů politických stran včetně těch čekatelů na ministerská křesla a těch strachujících se poslanců, že nebudou zvoleni, ale vy jste chtěl, pane Moravče, bonmot, tak jeden dostanete. Tvrdit,m že čeští politici proti sobě bojují zbraněmi hromadného ničení je nesmírné přeceňování schopností českých politiků.

Moderátor
Když naváži na slova Miloše Zemana, vy jste, Miloši Zemane, před necelými třemi týdny, bylo to v˙rozhovoru pro deník Právo, když jste se vyjadřoval k˙nadějím Václava Klause na znovuzvolení prezidentem v˙příštím roce, tak jste doslova řekl, cituji doslova, úspěch prezidenta do značné míry závisí na tom, zda sehraje pozitivní roli při vytváření stabilní vlády, tolik doslovný citát. Dá se podle vás v˙rámci toho druhého pokusu Mirka Topolánka, v˙rámci té dosavadní situace mluvit o pozitivní Klausově roli od června minulého roku?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Tak já bych nemluvil v˙této fázi ani o pozitivní ani o negativní roli,já bych mluvil o prakticky nulové roli a to je samozřejmě otázka koncepce výkonu prezidentské funkce. Já dokáži pochopit, ba i respektovat,že prezident chce být nadstranický a nechce se vměšovat do jednání politických stran, ale na druhé straně ústava mu dává určité kompetence, například pokud jde o jmenování předsedy vlády, tak zcela určitě a tady si myslím, že ten postup mohl být podstatně rozhodnější nebo razantnější než jaký byl zvolen, ale je to výsostná věc stylu prezidenta republiky.

Moderátor
Václav Klaus a jeho okolí zásadně popírá vliv řekněme Klausova znovuzvolení do úřadu prezidenta v˙příštím roce, jsou pro vás, Petře Pitharte, tato slova důvěryhodná?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
No příliš nejsou, ale já bych za těmi snahami neviděl nic nelegitimního, ale pokud jde o to hodnocení, tak slovo od slova souhlasím s˙tím, jak tu roli prezidenta republiky charakterizoval před chvílí Miloš Zeman, tj. prostě nulová role a nulové výsledky.

Moderátor
Když se podíváme, volba prezidenta bude řekněme zásadním politickým tématem ve druhé polovině roku 2007, Miloši Zemane, myslíte si, že se najde někdo v˙dohledu jako soupeř pro Václav Klause, protože pokud platí vaše slova z˙Otázek, tak vy už budete jenom zavřen na Vysočině a do souboje s˙ním nepůjdete?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Podívejte se, je řada lidí, kteří by toužili postavit se Václavu Klausovi. Já sám bych si především přál, aby ti kandidáti měli za sebou pozitivní výsledky své předchozí práce, ne jenom slibovali co udělají až se případně stanou prezidentem, ale aby jasně prokázali, co udělali předtím než se případně stanou prezidentem. A víte, upřímně řečeno takových lidí zase na české politické scéně moc není, takže já ponechávám tuto otázku jako méně důležitou a z˙velmi prostého důvodu. Pane Moravče, když si přečtete Ústavu ČT, tak zjistíte, že kompetence prezidenta republiky jsou velmi, velmi omezené, zatímco kompetence předsedy vlády jsou poměrně silné, a proto mě daleko více zajímá řešení vládní krize než výsledek prezidentské volby.

Moderátor
Ale platí ta slova, která jste pronesl, že z˙nory vylézat nebudete?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Samozřejmě, že platí. Jak víte, já jsem odmítl nabídku Jiřího Paroubka, abych znovu kandidoval na prezidenta a řekl jsem, že se sociální demokracií jsem se přátelsky a solidárně rozloučil svojí účastí v˙parlamentní volební kampani.

Moderátor
Když Miloš Zeman mluvil o pravomocích prezidenta, které jsou nepoměrně menší či dokonce opravdu malé v˙porovnání s˙pravomocemi ministerského předsedy, tak ale v˙koaliční smlouvě druhé vlády Mirka Topolánka najdeme závazek, že všechny tři strany chtějí ihned zahájit a teď citujeme doslova, diskuzi o změně Ústavy ČR tak, aby umožňovala přímou volbu prezidenta republiky, zdrojem je právě koaliční smlouva. Sociální demokraté měli ve svém volebním programu přímou volbu prezidenta republiky, Miloši Zemane, prosím o stručnou odpověď na otázku je vhodná doba podle vás co nejdřív zahájit diskuzi na téma přímá volba hlavy státu.

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Já vás překvapím, mě je to jedno, protože to nepokládám, za podstatné. Pokud se nezmění kompetence prezidenta a tady se asi nezmění, tak je úplně jedno, jestli bude volen parlamentem nebo jestli bude volen přímou volbou, takže spíš bych byl trochu skeptický, protože myslím si, že ty strany, které budou mít v˙obou komorách parlamentu většinu, si pohodlně svého prezidenta zvolí parlamentní cestou, zatímco ty strany, které budou v˙menšině budou volat po přímé volbě a když se ta situace přehodí, tak se přehodí i postoj těchto stran, vzpomeňte si, jak ODS byla nejdříve proti přímé volbě, pak pro přímou volbu, pak zase proti přímé volbě a člověk už pořádně neví, co ty strany vlastně chtějí.

Moderátor
Petře Pitharte, vy jste členem jedné ze stran nově vzniklé koalice ODS, lidovců a Strany zelených, sdílíte nadšení koaličních stran ze závazku k˙zahájení diskuze o změnách Ústavy umožňují přímou volbu, což jsem vyčetl z˙programového prohlášení?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Já jsem si nevšiml, že by šlo o nadšení. Máme to všechny tři koaliční strany ve volebních programech, tak je přirozené, že se to ocitlo i v˙té koaliční smlouvě, ale tam je důležité to slovo zahájit diskuzi, protože ta pří,má volba sama o sobě je nesmyslná. Přímá volba prezidenta znamená dát prezidentovi opravdu mnohem větší pravomoci než má, já netvrdím, že by to musely být pravomoci prezidenta Buse, který může proti vůli Kongresu poslat do nějaké třetí země americké vojáky ani si nemyslím, že by to musela být rovnou pravomoc prezidenta Putina, který může znárodnit cokoli se mu zamane, ale v˙každém případě bychom úplně vykročili našich tradic prvorepublikových i těch současných a bylo by to veliká změna, takže já beru to slovo diskuze, to se mi zdá být ještě důležitější než to slovo přímá volba.

Moderátor
Rozumím-li vám správně, tak přímá volba nebude mít smysl, pokud se nevětší pravomoci prezidenta?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Samozřejmě, protože to by vzniklo ještě mnohem více třecích ploch, prezident, který právě cítí silný mandát, lid za ním stojí a pravomoci, které má a které jsou téměř směšné, to by vyvolávalo mnohem víc konfliktů než jich máme dnes a nemáme jich málo.

Moderátor
A Miloš Zeman jasně řekl, že považuje za nepravděpodobné, že by se zvýšily pravomoci prezidenta, je to tak.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
No já si to myslím taky, proč bychom zrovna teď měli úplně opustit všecko čemu se klopýtavě a s˙velkými přestávkami od roku 1918 učíme.

Moderátor
Miloši Zemane.

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Tak já už jsem svůj názor řekl a nemám, co bych k˙němu dodal.


 

Moderátor
Hrátky s˙volebním systémem, i tak je možné shrnout snahy českých politiků v˙posledních letech měnit volební systém. Když se to hodí, tak se nejsilnější politické strany dohodnou na zavedení většinového volebního systému, když se to přestane hodit, zůstávají a zastávají se pak menších politických stran, které potřebují k˙sestavení vlády a k˙zachování poměrného volebního systému, podobných veletočů jsem už zažili několik.

Autor
I v˙koaliční smlouvě druhé Topolánkovi vlády najdeme pasáže o změnách volebního zákona, občanští demokraté, lidovci a zelení chtějí volební systém upravit tak, aby garantoval vyšší míru proporcionality. Zmiňují se o tzv. Hagenbach-Bishopově metodě, podle které se naposledy do sněmovny volilo v˙červnu 1998. Dalším návrhem stran tvořících novou koalici je garance vítězů voleb, tzv. volební prémie.

Josef Mlejnek, politolog:
Já jsem si přečetl to zněmí v˙koaliční smlouvě ohledně případných změn volebního zákona, tak to se mi zdá dost vnitřně rozporné, poněvadž jednak ta věta volá po vyšší míře proporcionality, to by ta Hagenbach-Bishopova metoda zajišťovala, ale zároveň to druhé skrutinium, ta má sloužit jako zdroj vlastně té prémie pro vítěznou stranu.

Autor
Politolog Josef Mlejnek na adresu koaličních úvah o změně volebního systému ještě dodává.

Josef Mlejnek, politolog:
Kdyby to takhle fungovalo, tak by se zase mohlo stát, že by ODS dostala ten bonus vlastně na úkor nějaké menší strany, třeba právě Strany zelených, takže když se to spojí dohromady, tak by to mohlo nakonec jako dopadnout úplně stejně jako dopadli volby teď v˙červnu 2006.

Autor
Připomeňme, že dvě nejsilnější politické strany v˙zemi, občanští a sociální demokraté se v˙rámci tzv. opoziční smlouvy dohodly na změnách volebního zákona, které měly zvýhodnit větší politické strany, podle malých stran, podle prezidenta Václava Havla však byly změny účelové. Ústavní soud nakonec v˙roce 2001 důležité části volebního zákona zrušil. Pokusy o změny volebních zákonů tak, aby vyhovovaly té či oné politické straně, se neodehrávají jen v˙ČR. pět měsíců před volbami prosazoval změnu i italský premiér Silvio Berlusconi, dodejme, že bez úspěchu. V˙zemi dnes vládne lídr italské levice Romano Prodi.

Moderátor
A teď začneme u Petra Pitharta, který je členem strany tvořící novou koalici, jak se vypořádáte, pane Pitharte, s˙námitkou politologa Josefa Mlejnka, že návrat volebního sytému k˙pověrnějšímu a přitom ten volební bonus pro vítěze je vnitřně rozporný?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Tak počkejte, musíme po kouskách, aby tomu diváci před obrazovkami plně porozuměli, tak nejdřív návrat k˙tomu pověrnějšímu systému, to znamená k˙tomu, který tu už byl. To není žádná drastická změna, bylo to tak, že tenkrát Ústavní soud vyškrtal většinu těch změn, které vzešly z˙dílny opoziční smlouvy nikoli především proto, že byly účelové, ale protože byly protiústavní. Mě sám Mirek Topolánek řekl před časem, že existuje zhruba 8 způsobů, jak přepočítat hlasy na mandáty a ten, který oni tenkrát prosadili je ten jediný, díky kterému dneska ta vládní koalice nemá o 3 nebo 4 hlasy víc, kdyby to tenkrát neprosadili, ono se jim to tenkrát jevilo jako výhodné, kdyby to tenkrát neprosadili proti naší vůli, v˙Senátu třeba proti vůli mé, tak dneska už od konce července tady Mirek Topolánek pohodlně vládl., takže to je docela přirozené, návrat k˙tomu. Pokud jde o ten bonus, o tu prémii pro vítěze, která by garantovala, že už se nikdy nebude opakovat tato patová situace, o tom budeme muset hodně a hodně mluvit, o tom v˙tuhle chvíli mluví a píší odborníci, které spočítáte na prstech jedné ruky. To, co říkal pan Mlejnek samozřejmě člověka napadne, že to jde vlastně proti sobě, akorát bych řekl, že ten bonus dejme tomu těch 10 hlasů pro vítěznou stranu navíc, nedostane jenom na úkor těch ostatních, to se prostě proporčně rozdělí, bude to jaksi taky na úkor výsledku té vítězné strany, takže ty ztráty by nebyly tak velké, ale já bych s˙tím nespěchal.

Moderátor
Říkáte, že to je běh na delší trať?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Tam je možné tu prémii dát vítězné straně a nebo koalici, která vznikne už před volbami, to jsou dvě různé věci a je opravdu předčasné o tom mluvit dneska, ale zítra už určitě.

Moderátor
Co si myslíte, Miloši Zemane o těch úpravách volebního zákona, jak je deklaruje ta nová trojkoalice?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Tak já se svým přítelem Petrem Pithartem ostře nesouhlasím poprvé v˙této diskuzi, já jsem zastánce přesně opačného přístupu a pokusím se velmi stručně vysvětlit proč. Teď je sestavována druhá Topolánkova vláda, v˙níž strana, která má 6 poslanců ze 200, má 4 ministry z˙18 a strana, která dostala 7% hlasů má těch ministrů dokonce 5, takže toto není proporcionální systém z˙hlediska sestavování vlády a volební zákon umožňuje malým stranám vydírat strany velké právě tím, že reklamují větší počet ministerských křesel než by odpovídalo výsledkům voleb. No a právě proto jsem proto, aby se posílily ony většinové prvky ve volebním systému,,lez uvažovat o tom, že by to neměl být upravený dont, ale čistý dont, lez uvažovat o tom, že těch volebních krajů by nemělo být 35 ale dejme tomu 25, aby byly 8mandátové a aby každý kraj měl zhruba stejný počet voličů.

Moderátor
Můžu vám teď vstoupit do vaší řeči, protože to mě právě zajímá, ke které variantě, to znamená zvýšení většinových prvků v˙tom stávajícím poměrném systému, jak jste o tom mluvil už v˙minulých rozhovorech, by jste vy osobně uvítal? Čistou Dontovu metodu?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Já vycházím z˙toho, že když Ústavní soud něco zamítne právě proto, že to posílení většinových prvků bylo podle názoru tehdejšího Ústavního soudu zřejmě nepřiměřené, tak je třeba respektovat stanovisko Ústavního soudu, nestavět se na zadní a hledat nějaký kompromis a podle mého názoru oným kompromisem je místo upraveného donta čistý dont, místo 35 volebních krajů 25, tedy osmimandátové volební kraje, ale výsledek by byl stejný. Pane redaktore, na to příkladu s˙těmi malými stranami a jejich ministerskými křesly jsem se snažil dokázat, že volební systém má být takový, aby vítězná strana potřebovala pro případnou koalici maximálně jednoho slabšího partnera, aby nevytvářela tak nesmyslně heterogenní koalice, jaké vznikaly už za Špidlovy vlády s˙Unií svobody, jaká vzniká nyní se Stranou zelených. Vždyť zelení v˙celé Evropě patří k˙levici. Jenom tady je ona originální rarita, že zelení jsou součástí pravicové koalice.

Moderátor
Petře Pitharte, jenom velmi stručná reakce. Těch argumentů, které Miloš zeman zmínil, proč je pro posílení, proč jasně řekl, k˙jakému systému se teď kloní?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Já uvedu jen dva argumenty proti tomu, co Miloš Zeman navrhuje a on si to přeje již dlouho v˙tom je naprosto důsledný, to uznávám. On chce posílit většinové prvky při volbách do sněmovny, ale náš systém je založen na kombinaci většinového a poměrného zastoupení, ta situace už tu je. On vždycky opomene mluvit o Senátu, tady je uplatněn většinový systém, a to v˙čisté podobě. Pokud jde o to, jak Mirek Topolánek navrhuje složit vládu, že tam ty menší strany jsou zastoupeny více, než by odpovídalo volebním výsledkům, na to mám jen jedinou odpověď, to už tak prostě v˙koalicích bývá a já chápu, že lidem typu Miloše Zemana by se takhle vládnout nechtělo, ale jsou jiní premiéři, kteří by to třeba uměli a nevadilo by jim to.

Moderátor
Miloši Zemane, jak byste se jednou větou vypořádal s˙tím, co se Senátem? V˙tom případě, kam se volí většinově?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Podívejte se, uvědomte si, že Senát má v˙naší parlamentní struktuře přeci jenom trochu horší nebo slabší pozici, a to ze dvou důvodů. Jednak nejdůležitější zákon roku, kterým je bezpochyby státní rozpočet, tak ten nemůže senát ani projednávat, ten projednává pouze Poslanecká sněmovna a za druhé Senát může být poměrně snadno přehlasován 101 poslanci a více poslanci v˙Poslanecké sněmovně. Já bych, když dovolíte, ještě odpověděl na námitku Petra Pitharta. Petře, ty přeci víš, že Dont existuje i v˙zemích, kde je poměrný volební systém a ty přeci víš, že například v˙Řecku, kde je také, tuším, poměrný systém, je 51 volebních krajů a přitom Řecko má zhruba stejný počet obyvatel, jako my. Víš, příteli, já vidím jednu kouzelnou vlastnost systému, který navrhuji v˙tom, že kdyby politické strany museli kandidovat v˙těch osmi kandidátových obvodech, tak by nenavrhovali na kandidátky šedivé myši, jako se často děje teď, ale navrhovali by skutečné osobnosti, aby některý z˙těch osmi mandátů získali, čili byl by to výrazný tlak na zvýšení kvality politické reprezentace.

 

Moderátor
Teď poslední téma. Přeběhlík v˙české politice, jedno z˙nejfrekventovanějších slov posledních měsíců. Označuje poslance, kteří opustili poslanecký klub své strany. Seznam přeběhlíků za uplynulých 14 let je poměrně dlouhý a Jiří Podlipný se pokusil o jeho velmi stručný výčet.

Ukázka:
Poslanci Josef Vágner a Tomáš Teplík už nejsou členy ČSSD výkonný výbor jim na dnešním zasedání členství zrušil. Opozice tak ztratila těsnou většinu v˙Poslanecké sněmovně.

Ukázka:
Tomáš Teplík, donedávna sociální demokrat, byl dnes přijat do poslaneckého klubu ODS. v˙praxi to znamená, že se oficiálně srovnal poměr sil ve dvousetčlenné sněmovně.

Tomáš Teplík:
Já jsem do ODS vstupoval jako nezávislý poslanec, nezařazený poslanec, nikoliv jako člen ČSSD.

Ukázka:
Poslankyně Marie Machatá vystoupila z˙Unie Svobody i z˙jejího poslaneckého klubu. Zatím chce zůstat nezávislá.

Marie Machatá:
Jsem zklamána nedůslednou pravicovou opoziční politikou.

Autor
Předseda hospodářského výboru sněmovny, poslanec Josef Hojdar, nečekaně vystoupil z˙klubu ČSSD. Zatím není rozhodnutý, jestli podpoří reformu veřejných financí, o které se bude hlasovat zítra.

Ukázka:
Pokud budou odpovídat sociálním principům, tak určitě.

Autor
Hojdarovým odchodem z˙klubu ztrácí vládní koalice křehkou většinu 101 hlasu.

Ukázka:
Vláda už nemá jistotu nejtěsnější většiny 101 hlasu ve sněmovně. Poté, co z˙Unie svobody vystoupil poslanec Tomáš Vrbík.

Tomáš Vrbík:
Nebudu apriori přijímat každý kompromis, který u toho udělá vládní koalice.

Ukázka:
Před dvěma hodinami se rozhodl vystoupit z˙US-DEU další poslanec. Tomáše Vrbíka, který to udělal ve středu, následoval jeho kolega Marián Běleš.

Marián Běleš:
Bude pro mě i pro mojí stranu lepší, když vystoupím.

Ukázka:
Poslanec Petr Kott, kterého ODS kvůli opilosti vyloučila a sám pak odešel z˙jejího klubu, vstoupil do klubu US-DEU.

Ukázka:
Sociální demokracie má ve sněmovně o poslance méně. Ze strany i z˙klubu vystoupil Michal Pohanka. O svých krocích informoval k˙ránu mailem politiky ČSSD a také novináře. Pak se ztratil.

Ukázka:
Z˙poslaneckého klubu ČSSD vystoupil další poslanec, po Michalu Pohankovi nově i Miloš Melčák.

Miloš Melčák:
Můj názor v˙tuto chvíli skončil.

Ukázka:
ODS je definitivně rozdělena. Z˙jejího poslaneckého klubu dnes odešlo asi 30 poslanců.

Václav Klaus:
Tak se to skutečně jmenuje?

Moderátor
Přeběhlíci bývají v˙české politice jazýčkem na vahách při vyrovnaném počtu vládních a opozičních poslanců, jinak ztrácejí zajímavost, půvab, co je nejdůležitější smysl. Miloši Zemane, vy jste si zažil přeběhlíky Vágnera a Teplíka, kteří podpořili rozpočet ODS a ČSSD, oni pak byli z˙ČSSD vyloučeni. Pokud by poslanci Melčák a Pohanka tolerovali druhou Topolánkovu vládu, vy osobně, kdybyste byl předsedou ČSSD, vylučoval byste je?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Podívejte se, já bych především se snažil zjistit důvody, které je k˙tomu vedly, protože pokud vím, tak oba dva prohlašují, že by si přáli, aby sociální demokracie byla v˙roli důstojné opozice a nikoliv v˙roli nedůstojné vlády. Něco jiného je hlasovat pro vládu a něco jiného je tolerovat vládu z˙pozice opozice, ale já bych vám řekl, že se bavím tou diskuzí o přeběhlících z˙jednoho velmi prostého důvodu. Vzpomeňte si, pane Moravče, že když se jedná o přeběhlíky do vašeho tábora, tak jsou to vždycky konstruktivně smýšlející poslanci, není-li pravda. Když se naopak jedná o přeběhlíky z˙vašeho tábora, tak jsou to zrádci, samozvanci a zaprodanci. Prosím vás, měřme každému stejným metrem, buď platí jedno, nebo platí druhé.

Moderátor
Tady s˙vámi nepolemizuji, protože nic takového jsem neřekl, to je interpretace, máte pravdu, je to interpretace těch jednotlivých politických stran, které přijímají či přicházejí o poslance, ale pokud byste měl odpovědět, když víte, jaký je program Topolánkovy vlády, jakou roli by mohla hrát ČSSD, jako opoziční roli v˙rámci té trojkoalice, která se zrodila? Vy byste toleroval, být sociálním demokratem?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Podívejte se, já bych si přál, a to už jsem vám řekl, onu překlenovací vládu odborníků s˙hlavním programem nového volebního zákona. Mám-li volit mezi důstojnou opozicí a nedůstojnou vládou, tak bych asi volil důstojnou opozici, koneckonců sám jsem v˙té opoziční roli několikrát byl, a to především proto, protože se obávám, že účast v˙sociální demokracii a ve vládě jako slabšího a vydíraného partnera, by mohla vést k˙tomu, že by sociální demokracie prohrála výrazně příští volby a my prognostici jsme protivní tím, že občas uvažujeme v˙dalším časovém horizontu.

Moderátor
Můžete mi jednoznačně odpovědět, jestli ve druhém pokuse je podle vás ten pravý čas na to, aby ČSSD tolerovala vládu ODS, lidovců a Strany zelených?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Já jsem vám řekl jasně svoje osobní mínění. Já jsem řadový člen sociální demokracie, důchodce z˙Vysočiny a toto musí rozhodnout vedení ČSSD a zejména její poslanecký klub.

Moderátor
A ve druhém pokusu, jako řadový člen ČSSD byste si tedy přál toleranci, protože ten třetí pokus by mohl představovat i tu vaši variantu, to znamená vlády odborníků jdoucí k˙předčasným volbám?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Podívejte se, já bych samozřejmě uvítal, kdyby ve třetím pokusu přestalo to neustálé přetlačování, o němž tady mluvil Petr Pithart, kdyby se lidé dohodli na překlenovací vládě, ale ta překlenovací vláda musí mít nějaký smysl, nějaký obsah a tím obsahem je podle mého názoru volební zákona a Mirek Topolánek to chce vrátit. Právě proto by ti odborníci byli potřební, protože by nebyli bezprostředně závislý na strachu politických stran z˙toho, že prohrají příští volby.

Moderátor
Teď mě možná označíte za natvrdlého člověka, ale opravdu bych chtěl jednoznačnou odpověď vás, jako řadového člena ČSSD, tedy ve druhém pokusu tolerovat Topolánkovu vládu či hlasovat proti jako ČSSD?

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Já se domnívám, že kdyby byla naděje, že ve třetím pokusu tady vznikne ona překlenovací vláda odporníků, pak by nebyl důvod k˙toleranci druhé Topolánkovy vlády. Pokud by taková naděje neexistovala, pak se domnívám, že by měli poslanci diskutovat o možné toleranci, ovšem za určitých, velmi tvrdých programových podmínek, že by měly blokovat parlamentní opozice veškeré návrhy zákonů, které vyplývají z˙Modré šance, především zákon o rovné dani.

Moderátor
Miloš Zeman řekl jasné slovo. Petře Pitharte, když se podíváte vy na fenomén přeběhlíků a jejich roli ve druhém pokusu, co především vás napadá?

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Mě především napadá, že to je nešťastné slovo, které vůbec nemělo vzniknout. Všimněte si, že se používá až teď, ačkoliv ten fenomén, jak jste předvedli, existoval už dříve. Já si myslím, že to slovo vzniklo z˙nelegitimního požadavku prezidenta, který podmiňoval jmenování vlády tím, že někdo, premiér přinese seznam a na tom seznamu jich bud více než 101, 102, a tak vzniklo slovo přeběhlík. Přeběhlík totiž vsugeruje nízké motivy. Někdo přebíhá proto, že je mu slíbena funkce, někdo proto, že dostane tichou poštou milion, někdo přebíhá proto, že se bojí, že na něj něco vytáhnou, jinými slovy, je vydírán, ale může někdo hlasovat jinak také proto, že má zásadní důvody principielní, například se může domnívat dneska sociálně demokratický poslanec, že straně by prospěla role opozice a nejenom straně pro její pročištění, omládnutí, jak říká předseda Paroubek, ale že tato země potřebuje silnou opozici. To přeci je silný důvod, v˙žádném případě ne nízký, takový člověk si vytrpí mnoho, je to vlastně frajer, ale na tom je založena demokracie, že práva menšiny a té nejmenší částečky menšiny, to je jednotlivého poslance, jsou prostě chráněna. My tady nemáme systém vázaných mandátů. Každý se rozhoduje podle vlastního svědomí a my nikomu do svědomí nevidíme, to je velmi nešťastné, že to slovo se prostě vyskytlo a já už jsem v˙několika textech ty přeběhlíky z˙principielních důvodů předem hájil. Já bych dokonce řekl, že jsou situace, kdy si jich prostě máme vážit. Já jsem si to v˙disentu užil, vím, co to je být sám nebo skoro sám proti všem, a to je to, co jsem si odnesl, že se člověk prostě nesmí zaleknout.

Moderátor
Já vám děkuji, děkuji dvěma hostům, kteří z˙odstupu hodnotili a glosovali českou politiku. Prvními hosty Otázek roku 2007 byli dva bývalí čeští premiéři. Premiér ze začátku 90. let Petr Pithart, dnes místopředseda Senátu za KDU-ČSL, děkuji, že jste přijal mé pozvání a na shledanou.

Petr Pithart /KDU-ČSL/, 1. místopředseda Senátu, bývalý předseda vlády:
Na shledanou.

Moderátor
A děkuji i premiérovi z˙konce 90. let, dnes důchodci z˙Vysočiny Miloši Zemanovi, i vám přeji do nového veselí hezký zbytek neděle a děkuji, že jste byl hostem Otázek, na shledanou.

Miloš Zeman /ČSSD/, bývalý předseda vlády:
Všechno nejlepší do budoucnosti, na shledanou.

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)