Projevy, články a rozhovory

Rozhovor předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktorkou Renatou Kalenskou, otištěný v deníku Lidové noviny dne 15. června 2002 pod titulem KLAUS BYL PROTIHRÁČ, OSTATNÍ JEN STÁDO ŠAŠKŮ

Premiér Miloš Zeman jen čeká, až bude sestavena vláda. Pak prý odejde a - kromě sousedů na Vysočině -ho už nikdo nikdy neuvidí.

LN: Vladimír Špidla říká, že už nejste prospěšný, a proto odcházíte. Jak jste to sám na sobě poznal?

Někdy člověka přirovnávám k raketovému stupni. Ten má určitou zásobu paliva, to palivo vyhoří a raketový stupeň se na padácích vrátí do vln oceánu. Důležité je, zda splní svoji roli. To znamená, zda přispěje k tomu, že vynese nějakou družici na oběžnou dráhu. A tou družicí je v daném případě program ČSSD.

LN: To je hezká metafora. Ale jak konkrétně se to projevuje v politickém životě? Nejste například dostatečně razantní při jednání?

Ne, ale uvědomujete si, že už jste vyčerpaný, unavený, že už vás nebaví to, co vás dříve bavilo.

LN: Politika vás už nebaví?

Dvakrát jsem porazil Václava Klause. Na severní Moravě v roce 1996 a potom v roce 1998. Vím, že v roce 2002 bych ho porazil potřetí, ale jestliže někoho porazíte dvakrát, tak vás souboj s ním už nemotivuje.

LN: Vytkl jste si velký cíl, ten se vám podařilo splnit a jste na vrcholu své kariéry. Kdybyste pokračoval, už nemáte kam jít dál a vaše vítězství se bude rozmělňovat. A už byste neodešel za velkých fanfár...

Já nechci odejít za velkých fanfár. Já chci odejít v okamžiku, kdy už z toho vrcholu nemáte kam dál jít. Dokumentoval jsem to bonmotem: Za mého předsednictví ČSSD zpětinásobila své volební výsledky. A jestliže jsme měli v posledních volbách 32 % hlasů, tak to znamená, že další zpětinásobení zhruba za pět let by znamenalo, že dosáhneme 160 %. Uznejte, že toho nejsem schopen.

LN: To jistě ne. Říkáte, že čeští politici neumějí odcházet. Zkuste být konkrétní. Koho máte na mysli?

Měli by odejít ti politici, za kterými není žádná práce. Já připouštím, že takoví politici jsou i v mé vlastní straně a čtyři z nich jsem jmenoval v závěrečné zprávě na 30. sjezdu.

LN: Jistě. Michal Kraus, Lubomír Zaorálek, Petra Buzková... Nedávno jste zmiňoval Jana Rumla, o němž jste řekl, že smrdí v politice. Nenechávejte v tom Rumla samotného a uveďte další podle vás exemplární příklad.

Myslím si, že Jan Ruml je dostatečný exemplární příklad. Již několikrát veřejně prohlásil, že odejde z politiky a svůj slib nesplnil. A já nemám rád lidi, kteří neplní svoje sliby.

LN: O lidech z Koalice říkáte, že nemají svůj názor. Je tam alespoň jeden člověk, kterého si ceníte?

Je mi líto, ale Koalice je naprosto heterogenní uskupení. Já bych dokázal přemýšlet o spolupráci s křesťanskými demokraty. Ale Koalice se chová jako politická prostitutka, protože se účelově spojily dvě strany. Je to spojenectví za cílem získání koryt. A já Koalicí jako prostitutkou na české politické scéně hluboce pohrdám. Prosím, aby bylo jasně řečeno, že nepohrdám křesťanskými demokraty.

LN: Nepohrdáte lidovci, ovšem oni do té "prostituce" šli.

Tím se v mých očích samozřejmě znehodnotili.

LN: Byla by politickou prostitucí vláda ODS a ČSSD?

Řešením by bylo, kdyby měl vítěz voleb opět právo sestavit menšinovou vládu. Každá vláda, která bude složena z více stran, bude vládou méně funkční. A já bych vám citoval jednu větu Vladimíra Mečiara, který stupňoval slovo nepřítel. První stupeň - nepřítel. Druhý stupeň - úhlavní nepřítel. Třetí stupeň - koaliční partner.

LN: Vraťme se k lidem, kteří vám v politice smrdí a nazýváte je šašky. Co byste řekl o Václavu Klausovi? Má své místo v politice?

Nesporně ano. On je to dokonce jediný pravicový politik. Všichni ostatní jsou směšné a komické figurky. Ale jeho chyba je, že na rozdíl ode mě nedokázal ve vlastní straně generovat své nástupce. Dokázal generovat pouze lidi, kteří mu poskytují jakýsi servis. Nikdo z nás není nesmrtelný, takže on tím uškodil ODS.

LN: Dá se říci, že si svého nástupce vychová jen předseda strany, který je natolik silný, že se nebojí nechat prostor vedle sebe ostatním?

Takový předseda strany je především rozhodnut k tomu, že odejde před koncem svého fyzického života. Václav Klaus by chtěl zůstat předsedou ODS do konce svého fyzického života. Pro něj je představa odchodu z politiky trauma. Zatímco pro mě je to touha, vysvobození. A to je rozdíl mezi námi. Václav Klaus chce ztotožnit svůj politický život se svým fyzickým. Já se řídím názorem, že život má tři třetiny - v první se učíte, ve druhé pracujete, ve třetí odpočíváte. A já si chci vychutnat i tu třetí třetinu.

>LN: Kdysi jste se vyjádřil, že ODS není demokratická, protože je to strana vůdcovského typu...

K demokratické straně samozřejmě patří, že to není strana jednoho muže. Ale na druhé straně nelze Václavu Klausovi spravedlivě vyčítat, že mu na paty nešlape kamarila dalších kandidátů na funkci předsedy strany. To je spíš problém těch kandidátů.

LN: Jak se nástupce vychovává?

Já vás velmi překvapím. Vychovává se tím, že zjistíte, kdo má nejmenší deficit inteligence, charakteru a pracovitosti. A kdo je schopen vám argumentovaně odporovat. Vladimír Špidla byl jediný, kdo toho byl schopen. To není masochismus. Kdybych si vybral přikyvovače, tak bych dopadl stejně jako Stalin, který si za svého nástupce vybral Malenkova.

LN: Předpokládám, že vaše poznámka o Stalinovi byla nadsázka.

Byl to bonmot. Jako mnohé z jiných věcí, které říkám.

LN: Je vám Klaus sympatický?

Ano, je. Pouze malí lidé jsou rádi, když tenis vyhrají 6:0. Václav Klaus je jediný silný protihráč, kterého jsem v politickém životě ČR potkal. Všichni ostatní byli stádo šašků.

LN: Ale říkal jste, že pro vás dnes Klaus není silným protihráčem, že už vás nebaví s ním hrát.

To bych neřekl, že mě nebaví s ním hrát. Ale mám důvod předpokládat, že bych ho porazil potřetí. Kdybych o to stál. Nicméně splnil jsem si svůj cíl a bez ohledu na nějakého Václava Klause odcházím.

LN: Kdy jste poprvé pocítil k Václavu Klausovi velké sympatie?

Na podzim 1997. A víte proč? Citoval bych starořímského básníka Horácia, který řekl: "Miluju zradu, ale pohrdám zrádci." A mně se stalo něco podobného s odchodem poslanců Wagnera a Teplíka, které jsem nechal brutálně vyloučit z ČSSD.

LN: Přičemž jednoho z nich Václav Klaus uvítal ve své náruči.

Ano, samozřejmě. No a Václavu Klausovi se stalo v podstatě totéž. Jen těch Wagnerů a Teplíků měl mnohonásobně víc. Já se vám pokusím, aniž bych doufal, že to pochopíte, vyložit svoje pojetí politiky. Politika je souboj šermířů, z nichž oba mají v ruce meč. Vyznávám pravidlo, že když jednomu z těchto šermířů z ruky meč vypadne, tak přestanete bojovat. Počkáte, až soupeř ten meč do ruky opět dostane a potom se ho velmi upřímně snažíte propíchnout. Zepředu. Ne zezadu. Já si myslím, že jsem jediný, kdo Václava Klause chce v této zemi upřímně propíchnout zepředu a současně s ním nebojuje v okamžiku, když nemá meč v ruce.

LN: Přesto mi připadá, že byste byl v této zemi jediný jeho politický oponent, který by s ním do té vlády rád usedl. Není to tak?

Ne, naprosto není. Vy vycházíte z jakési podivné propagace, kterou zahájilo několik přitroublých redaktorů deníku Právo, kteří tvrdí, že já propaguji velkou koalici s ODS.

LN: Z toho vůbec nevycházím.

Propaguji pokračování menšinové vlády ČSSD. Řekl jsem to mnohokrát a pouze deník Právo, díky komunistické minulosti některých svých redaktorů, třeba Roberta Denglera, si toho nepovšiml. Vycházím z toho, že vláda uskutečňuje dvě třetiny svých záměrů prostřednictvím exekutivních opatření. A nasadit si kukaččí mládě do vládního hnízda formou jakési Koalice je věc, kterou můžete provést pouze tehdy, když vám nezbývá nic jiného. Hnát se do toho dobrodružství vědomě, je politická hloupost.

LN: Že jste příznivec menšinové vlády, je známo. Stejně tak Špidlovi by se líbila, byť ne na prvním místě. Jemu by nevadila podpora KSČM. A co vy? Tichá podpora komunistů ano, do vlády s nimi ne?

Komunisté svým způsobem škodí ČSSD, protože přebírají její hlasy. Víte, já jsem za svého politického života zlikvidoval osm politických stran. Pouze dvě se mně nepodařilo zlikvidovat - Důchodce za životní jistoty, kteří nám ukradli tři procenta, a komunisty, kteří nám jich ukradli jedenáct. Kdybychom v roce 1998 těch čtrnáct procent měli na kontě ČSSD, měli bychom zde většinovou vládu a nebylo by o čem diskutovat...

LN: To byste stejně nedali dohromady většinu.

...ale můj nástupce bude mít snadnější pozici, protože už mu zbývá zlikvidovat pouze dvě strany.

LN: Nedávno jste v BBC jmenoval dobré politiky z ČSSD. Zmínil jste pouze muže. Sobotku, Grosse...

A Martínka.

LN: Ano, děkuji. Zaslouží si vaši chválu i nějaká žena z ČSSD?

Nepochybně Jana Volfová, Jitka Kupčová a Eva Fišerová. Ale, paní redaktorko, aniž bych věřil poctivosti LN, pokusím se o test. Lidové noviny kdysi uveřejnily lživou zprávu, podle níž jsem prohlásil, že nejdůležitějším ženským orgánem je pozadí. Váš přihlouplý komentátor Petr Fischer pak na základě toho napsal komentář o mém údajném sexismu. Až když jste dostali magnetofonový záznam, z něhož vyplývalo, že jsem za nejdůležitější ženský orgán z politického hlediska označil mozek, jste uveřejnili téměř neviditelnou zprávičku, kde jste uznali svoji lež. Proto vás nepokládám za seriózní deník, byť vám na rozloučenou jako dárek z lásky poskytuji interview. Počkám si, zda toto budete mít odvahu uveřejnit. Můj tip je, že ne. Pojďme dál.

LN: Mluvme obecně o ženách v politice. O Petře Buzkové mluvíte jako o maskotu ČSSD, o Haně Marvanové jste řekl, že je nejslabší článek Unie svobody...

Já nerozlišuji politiky podle toho, jaké mají pohlaví. Stejně jako nerozlišuji politiky podle výšky, váhy či houšťky vlasového porostu. Mě zajímají výkony. A upřímně řečeno, já nesnáším muže a ženy, kteří se chlubí krásným účesem od holiče, dokonalou kravatou, perfektně ušitým oblekem, bujným poprsím nebo milým úsměvem před televizní kamerou.

LN: Váš oblek není zas tak špatný.

No, normální, řekl bych. A za nimi už kromě toho není vůbec nic. Nabídnu vám test, paní redaktorko. Pokud k němu budete mít odvahu. Zeptejte se těch mediálních miláčků, třeba senátora Václava Fischera, co v politice konkrétního udělali.

LN: Mediálním miláčkem je i Stanislav Gross.

Pozor. Stanislav Gross se velice liší od Petry Buzkové. Protože Stanislav Gross jako ministr vnitra dokázal přispět k tomu, že kriminalita v naší zemi klesla o patnáct procent. A mně je srdečně jedno, jestli je populární, nebo nepopulární.

LN: Grosse jsem zmínila proto, že o takzvaných mediálních miláčcích mluvíte pejorativně. Přitom to s prací nemusí souviset.

Mně vůbec nevadí, když člověk, který má za sebou práci, je i mediální miláček. Mně vadí opak. A jako příklad vám uvedu podle průzkumu debilního veřejného mínění právě senátora Fischera. On nebyl hodnocen jako nejpopulárnější politik. To bych bral. Ale on byl hodnocen jako nejprospěšnější politik! Přitom ten chlap nepředložil jediný konkrétní návrh.

LN: Tak vy jste se zase stal mediálním miláčkem v zahraničí, ne?

Víte, že jsem se nikdy nesnažil stát se mediální hvězdou? Ale vždy jsem mluvil bez ohledu na to, jakou reakci to vyvolá. Proto jsem řekl, že sudetští Němci byli pátou kolonou Adolfa Hitlera, a na tom si trvám. Proto jsem řekl, že Arafat je terorista, a na tom si trvám.

LN: Tak hlavně že teď mluvíte česky, takže...

Ano, nemůžete to zkreslit.

LN: Zdá se, že s vaším odchodem Vladimír Špidla ukončuje etapu Šloufů a Březinů, a naopak zahajuje etapu Buzkových...

Já jsem si vybral Mirka Šloufa proto, že byl skvělý manažer, který nejenom vymyslel volební autobus Zemák, ale který v tom Zemáku také den za dnem seděl a šestnáct hodin denně tvrdě makal. Mě nezajímají užvanění impotenti, kterých je v každé politické straně dost. Bohužel, i v sociální demokracii.

LN: Vás nezajímá komunistická minulost Miroslava Šloufa?

Proboha, proč by mě to mělo zajímat? Vezměte si Martina Komárka z MfD! Ten psal ještě v roce 1987, že sovětský volební systém je nejdemokratičtější ve světě! Nebo Robert Dengler, zástupce šéfredaktora deníku Právo! Ten proti mně a mému článku v technickém magazínu Prognostika a přestavba napsal bojovou normalizační polemiku jako šéf ideologického oddělení odporného normalizačního plátku Tribuna! Každý máme právo na názorový vývoj, a když ho připisujeme Komárkovi nebo Denglerovi, proč ne Šloufovi? Šlouf taková svinstva nepsal. V tom je lepší než Komárek a Dengler.

LN: To je váš názor. Co vás ve vrcholné funkci předsedy nejvíce uráželo?

Lenost, žvanivost...

LN: Vašich ministrů?

Já bych řekl, že nikoli ministrů. Především českých novinářů a politických oponentů. Ale uvědomte si, že jsem byl člověk, který vyměnil jedenáct členů své vlády. A kdyby Schling nepodepsal skútry, tak by byl dvanáctý. Nevyhýbal jsem se ani razantním personálním změnám.

LN: Ano. Ale zklamal vás - kromě Schlinga - i některý z ministrů, kteří sedí ve vládě dodnes? Co třeba Karel Březina?

Pokud jde o Karla Březinu, myslím, že se stal obětí mediálních hrátek. Ale připouštím, že si za to může do jisté míry sám. Každý chlap, alespoň mladý chlap, se touží vytáhnout jako supersamec Alfreda Jarryho.

LN: I vy?

Já ne. Každý chlap, ale do určitého věku. A tu věkovou hranici já už dávno překročil. Karel Březina naletěl na tuto lidsky pochopitelnou touhu. Uvedl jsem ho do vlády zhruba ve stejnou dobu jako Grosse. Stanislav Gross se nestal sexuálním symbolem, ale přispěl ke snížení kriminality o patnáct procent.

LN: Poslední otázka. Pane premiére, až bude sestavena nová vláda, odejdete a už vás nikdy neuvidíme?

Přesně tak. A zaplaťpánbůh za to. Já se těším, že se zbavím nutnosti komunikovat s novináři. Ve středoevropské současné žurnalistice jsem našel pouze jednoho novináře, se kterým jsem byl ochoten se spřátelit. Je to pravicový novinář, Adam Michnik, šéfredaktor Gazety Wyborczej. A on řekl: "Nebyl jsem s vámi v minulosti zbabělý, a proto s vámi dnes nepotřebuji být statečný." A to bych závěrem našeho rozhovoru vzkázal Komárkům a Denglerům, všem zbabělcům normalizačního období, kteří dnes překypují statečností.

LN: Když se vám tak uleví, bylo pro vás tak strastiplné absolvovat tento rozhovor?

Tak strastiplné to nebylo, ale znovu vám garantuji, že i kdybyste to dala svému šéfredaktoru, tak vám to zcenzuruje a minimálně toho Komárka a Denglera z velmi falešné profesionální novinářské solidarity vám vyškrtne. Vsaďte se se mnou.

LN: Proč ne.

Tak o jednoho frťana becherovky. A protože tato vláda bude vládnout minimálně do konce července, já vás pozvu. Ať vyhraje ten či onen, frťana becherovky si spolu vypijeme.

 

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)