Projevy, články a rozhovory

Rozhovor předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktorem Jindřichem Šídlem, otištěný v deníku Mladá fronta Dnes dne 12. června 2002 pod titulem ŠŤASTNÝ ZEMAN: NAPLNIL JSEM SVŮJ ŽIVOT

Miloš Zeman je rutinér: pokud se v rozhovoru autor neptá na růst HDP a životní úrovně, nasměruje tok hovoru stejně ke svým oblíbeným tématům. Viditelně dobře naladěný, na stole sklenici campari, odpalující jednu cigaretu od druhé. Muž, který veřejně nepřipustí ani stín pochybností o své velikosti.

Šest let strávil v nejvyšších ústavních funkcích, byl předsedou sněmovny a premiérem. Přesto tvrdí, že za tu dobu "nezblbnul". "Já patřím mezi ten typ politiků, který naprosto upřímně říká, že hlavní devizou politika je zachovat si sebeúctu, to znamená dokázat sám sobě, že něco umím," vysvětluje, jak na to šel. "A takový politik ignoruje přízeň veřejnosti či médií a každý den se před zrcadlem ptá sám sebe, jestli užitečně dokázal naplnit svůj život. A to znamená pohybovat se na hraně svých schopností. Jak říká Goethe, jen ten je hoden svobody a žití, kdo rve se o něj den co den."

Programově jsem se zničil

Nabídnu jiný citát: Objeví-li se na světě skutečný génius, pozná se podle toho, že se proti němu spolčí všichni hlupci světa. Pokud se díváte jen sám na sebe do zrcadla a obklopíte se lidmi, kteří vám říkají, jak všechno děláte dobře, nemyslíte si pak o sobě, že jste právě takovým géniem?

Kdyby mi chyběla sebereflexe, tak bych se jako jediný český politik neodhodlal k dobrovolnému odchodu v okamžiku, kdy se z ČSSD stala nejsilnější vládní strana a její vláda se stala nejúspěšnější vládou v historii České republiky.

Nepozorujete na sobě nějaké změny? Nedávno jste si ve sněmovně po interpelacích jen sám sobě, ještě před zapnutými mikrofony, říkal: Jsem jako kobra, která se nasytila, zničil jsem zase pár lidí...

Nemyslím, že je to nějaký příklad změny. Ale přiznám se, že jednu změnu na sobě pozoruji. Do politiky jsem nastupoval s určitým kvantem energie. Tu jsem docela programově spotřeboval, jinými slovy jsem se programově zničil.

Zničil? Je vám osmapadesát, jste v nejlepších letech. Co je to za módu prezentovat se jako zdevastovaný stařec, který odchází dožít na Vysočinu? Lidé vašeho věku takhle odejít do důchodu obvykle nemůžou.

Za prvé bych polemizoval s vaším termínem móda. K němu se naprosto jasně váže vysoká frekvence daných případů. Já jsem pokud vím jediný český politik, který se tak rozhodl. Za druhé vy operujete fyzickým věkem, já mentálním. A já vyznávám velmi tvrdé, až kruté kritérium výkonnosti. ČSSD měla v roce 1992 šest procent volebních výsledků a v roce 1998 dvaatřicet procent, a věřte, že to vyžadovalo enormní množství energie. A protože mám rád knížky a les, dospěl jsem k názoru, že jsem naplnil svůj život, a jsem spokojený.

Václav Klaus je starší než vy a v životě by na sobě nedal najevo únavu. Totéž by neudělal ani váš vicepremiér Miroslav Grégr. Oni se flákají?

Mirek Grégr nastoupil do vlády v roce 1998. To jsou čtyři roky. Já mluvím o období devíti let. Pokud jde o Václava Klause, konstatuji, že byl neúspěšný. Jeho vládní koalice se rozpadla, na konci jeho vlády klesal hrubý domácí produkt. A neúspěch svým způsobem politika mobilizuje. Zatímco úspěch umožňuje politikovi, aby odešel s vědomím, že ho nikdo nebude podezírat, že odchází proto, že byl neúspěšný.

Klaus není gangster

V jakém okamžiku se z Václava Klause, předsedy strany, kterou jste nazýval politickými gangstery, stal nejserióznější politik pravice, muž, který dodrží dohodu...

Václav Klaus skutečně dodržel dohody, které se mnou uzavřel. Já jsem jediný politik, který ho porazil ve volbách, a to dokonce dvakrát, jednou na severní Moravě a jednou na celostátní úrovni. Přitom jsem asi jediný politik, který se nepřidal ke štvanici na Václava Klause v roce 1997. Víte, když s někým zápolíte a jemu vypadne meč, zvlášť když mu jej vyrazí jeho spolustraník, počkáte, až ten meč zdvihne, a teprve potom pokračujete v boji.

Ale pro vás přece Klaus nebyl soupeř, nýbrž politický gangster.

Političtí gangsteři byli ti, kteří v této zemi dovolili tunelování, které bylo způsobeno kupónovou privatizací. Já jsem byl jediný, kdo Václava Klause, kterému aplaudoval i prezident republiky, tehdy kritizoval. Ale vy zapomínáte na jednu věc: můžete s někým nesouhlasit, pokud jde o jeho názory, a můžete si ho vážit za to, že nějaký názor má.

I když je to gangster?

Já si myslím, že Václav Klaus není gangster, gangsteři byli někteří lidé kolem něho. A uvědomte si, že člověk roste se svým protivníkem. My potřebujeme silné protivníky. Proto mi taky Václav Klaus vyhovoval, protože mě motivoval k vyšším a vyšším výkonům. A když jsem ho dvakrát porazil, tak ta motivace přestala, protože dvakrát poražený protivník už není silný protivník.

Staráte se o toaletní papír Ještě před pár lety jste kouřil petry a pil becherovku...

Jo, mimochodem, pojďte si dát becherovku, to je výborný nápad. (Premiér si objednává v sekretariátu.) Jak vidíte, právě piju campari, ale dám si becherovku, aby mediální obraz zůstal zachován.

Nezpanštěl jste trochu?

Ne. Pokud přejdu z becherovky na becherovku, není to zpanštění. A pokud jde o cigarety, kouřím, co mi tu dají do krabičky.

Aha, ty vám platíme my.

Samozřejmě, aniž bych to jakkoliv ovlivňoval, a je to jistě velmi závažný problém České republiky.

To jistě ne, ale zajímavá je změna chování politiků. Když jste nastupovali do vlády, tvářili jste se jako parta správných hochů. Vy jste chtěl propustit ochranku, jezdit v tatrovce. Teď, když někde potkáme ministerský vůz, je to často s majákem a na chodníku. Nezvlčili vám trochu někteří ministři?

Mohu mluvit sám za sebe, já jezdím v tatrovce. Ochranku jsem přijal proto, že začala akce čisté ruce a začaly mi chodit výhrůžné dopisy, jak mě tuneláři vyhodí do povětří. Pokud jde o některé jiné ministry, někteří jezdí také tatrovkou, jiní cizími vozy, a pokud jsem informován, začala teď Škodovka vyrábět superby, které by byly ideálními vládními vozy...

Ale jde přece o něco jiného, než jestli má mít premiér ochranku, což jistě mít musí. Jde o vnější znaky moci. O to, jestli je normální, že si třeba ministr Fencl v autě s majáčkem nevšimne, že způsobil nehodu...

... My se zřejmě nikdy nepotkáme, pane redaktore. Pro mě je důležitá ekonomická výkonnost, životní úroveň občanů, sociální jistoty a bezpečnost. Vy se ptáte na majáčky ministrů. Je to stejná věc, jako kdybyste se ptal na toaletní papír na mém záchodě. A chápu, že se čeští novináři při své inteligenci ptají na toaletní papír, už proto, že si myslí, že mu rozumějí...

Pro vás to tedy není důležité...

... Ne. Tečka.

Znamená to potom, že když si politik o sobě myslí, že je úspěšný v oblastech, které si sám stanoví, může se všude jinde chovat, jak chce?

Já zastávám názor, že se má mluvit o konkrétních lidech, a to je i premiér. A já si nemyslím, že politik může dělat cokoliv. Mám i nadále byt jedna plus jedna, v životě jsem nevzal úplatek. Nezměnil jsem stravovací způsoby, nenavštěvuji žádné salony. Kdybych měl tendenci ke zpanštění, jistě bych z politiky neodcházel, protože bych tu vlastnost neměl na své chalupě na Vysočině šanci projevovat.

Když už jste u té chalupy, kam chcete jezdit autobusem: víte po těch letech v politice, kolik stojí autobus na Vysočinu?

Předpokládám, že to bude stát kolem sto padesáti korun. (Autobus z Prahy do Telče stojí mezi 105 a 120 korunami.)

Víte, kolik stojí litr mléka?

Upřímně se přiznávám, že nevím, tipnul bych si, že to stojí mezi deseti a patnácti korunami, ale o to se stará manželka. (Obvyklá cena je kolem 13 korun.)

Víte, kolik stojí ty cigarety Marlboro, které tady máte na stole?

Řekl bych, že kolem šedesáti korun, ale je to velmi hrubý odhad. (53 korun.)

Novináři jsou normalizační práčata nebo hlupáci

Nestal jste se za ta léta poněkud alergický na kritiku?

Ne, ale stal jsem se daleko alergičtější na hlupáky. Vladimír Špidla, kterého jsem navrhl za svého zástupce, mě připoutal mimo jiné tím, že měl na řadu věcí jiný názor než já. Vážím si lidí, kteří mají jiné názory než já. Já si nevážím lidí, kteří nemají názory. A vím, že to v Mladé frontě neuveřejníte, ale přesto. Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kurvičkami vytvářejí mediální prostředí v této zemi.

Nepřišel jsem se s vámi přít o novináře. To už je takový kolorit. Jiná věc však je, když jako premiér začnete někoho obviňovat z korupce, jako se to stalo kolegovi Brezinovi, anebo vyhrožujete zničením Respektu. To jsou ti hlupáci, jak říkáte, tak nebezpeční?

Základní omyl je, že novináře nenávidím. Nenávist je příliš silný cit, než aby ho bylo možné rozmělňovat. Já nenávidím teroristy, skinheady a novináři prostě pohrdám. A tento stav se po mém odchodu do důchodu změnil ve lhostejnost.

Já jsem nemluvil o nenávisti. Já mluvil o nepodložených nařčeních, případně snaze ty noviny zničit a zavřít šéfredaktora. To je rozdíl.

Samozřejmě si myslím, že týdeník Respekt je novinářská žumpa, a myslím, že pan Brezina, podle informace, kterou jsem dostal od generálního ředitele ČEZ pana Černého...

... který jí vzápětí odvolal...

... Mě tuto informaci poskytl, a proč ji odvolal, nevím. Vím jenom, že údaje z datové báze ČEZ o různých mediálních vazbách byly v části tohoto souboru vymazány. Ale opět se vracíte k záchodovému papíru, k detailům. Prosím vás, úkolem špičkového politika je zlepšit situaci ve své zemi, nikoliv se soudit s novináři. Ale ještě jste mi nepoložil ani jednu důležitou otázku podle mého názoru na téma skutečně důležité ne pro mě, ale pro ostatní lidi.

Ale vždyť vy jste už všechno důležité řekl, jinak byste přece neodcházel z politiky.

Máte pravdu. Ale nejde o to důležité říci, důležité je udělat to.

 

na předchozí stránku úvodní stránkapsaný životopisnovinkyPřátelé Miloše Zemanaživotopis v datechfotografievýroky a bonmotyknihyprojevy, články a rozhovoryústní interpelaceprezidentské volbyřekli o MilošoviZeman v roce 1989Zemanovy domydiskusní fórumvaše názoryodkazy na úvodní stránku
© 2002 - 2016 zemanolog     (email: zemanolog zavináč centrum tečka cz)