Projevy, články a rozhovory

Záznam rozhovoru předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktorem Ondřejem Hejmou, vysílaného v přímém přenosu rozhlasové stanice Frekvence 1 dne 9. dubna 2002 v pořadu Press klub v 18:15

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ano, je to tak, vážení posluchači, naším hostem je dnes předseda vlády ČR pan Miloš Zeman. Dobrý večer.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Dobrý večer.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Já Vám rovnou prozradím, že pan Zeman se tryskem přiřítil z Poslanecké sněmovny a hned po ukončení se do ní vrací, čili já mám takový pocit, že se v Poslanecké sněmovně něco důležitého děje. Co to je?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Těch důležitých bodů je několik, ale já bych začal bodem, který Vás určitě nebude zajímat, pokud nejste horník. A to nejste. Jsou to sociální dávky horníkům, respektive odstupné propuštěným horníkům. Jsem rád, že se podařilo přehlasovat veto prezidenta republiky, ke kterému potřebujete 101 hlasů. my jsme získali 107 hlasů, takže horníci, kteří opouštějí svá povolání, dostanou sociální dávky, respektive odstupné, budou mít sociální program. Teď by měly probíhat právě plošné přídavky na děti. Nejdůležitějším bodem večerního jednání bude vyslání polní nemocnice do Afghánistánu.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Slyšel jsem někde, že mělo být na programu také rozhodnutí o nákupu a schválení úvěru na stíhačky Gripen. Je toto také dnes v programu?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Mělo to být ve druhém čtení, v programu to je. Celý problém spočívá v tom, že dva parlamentní výbory, které se tím měly zabývat, se tím zatím příliš nezabývaly, což je ovšem vada těchto parlamentních výborů.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili to zřejmě dnes na programu nebude. My se podíváme na ta témata, která jsem si připravil, která mohou být zajímavá z hlediska současnosti a minulého týdne. Vy jste cestoval po Spojených státech, byl jste také v Mexiku. Zeptám se úplně obyčejně. Těšil jste se domů do té předvolební vřavy? Nebo jste si říkal, je to příjemná cesta, co já mám zapotřebí, za dva měsíce odcházím do důchodu, ještě se tam vracet? Jak to bylo?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Samozřejmě existuje politická turistika. Samozřejmě různé delegace jezdí do různých exotických zemí, aby si tam užily. Pokud jde o tuto návštěvu, tak byla ryze obchodní.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Tu politickou jste už absolvoval na podzim loňského roku.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

V listopadu. Měla za cíl delegaci asi 25 nejvýznamnějších podnikatelů otevřít dveře v Chicagu, Los Angeles, Miami a také v Mexiku. Myslím, že se to podařilo, takže ani nelituji, že s jedinou hodinovou výjimkou, kdy jsem viděl aztécké pyramidy, ta cesta byla spíš pracovně náročná, nebyla turistická. Myslím, že politici nemají jezdit do zahraničí proto, aby si tam odpočinuli, ale aby tam pracovali.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Můžete odtajnit některé z těch obchodních záměrů nebo kontraktů, které tam byly podepsány a připraveny? Jaká byla témata těch obchodních jednání?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Kromě toho, že se tam podepsala dohoda o zamezení dvojího zdanění, dohoda o ochraně investic.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To bylo v Mexiku, předpokládám.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ano. A jedná se o výstavbě elektrárny v Monterrey, jedná se o ekologické investice, konkrétně o mobilní čističky odpadních vod. Samozřejmě celá řada různých dohod se uzavřela mezi našimi podnikateli a americkými partnery i ve Spojených státech, že politik není od toho, aby uzavíral obchodní dohody, ale aby vytvořil prostředí pro uzavírání těchto dohod. To se týkalo celé řady našich komodit. Týkalo se to například amerických investic v ČR. Jako jediný příklad, abych dlouho nezdržoval, bych uvedl, že my jsme měli už asi 10 let takovou velkou zátěž našeho zdravotnictví. To byla firma SEVAK na výrobu krevních derivátů. A tuto firmu nyní koupila americká firma Backster. Ta tam zahajuje výrobu, přibírá nové pracovníky, rozšiřuje výrobu. Takže já jsem s výsledky té návštěvy spokojen, i když řada z nich se projeví s tak půlročním až třičtvrtěročním zpožděním.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Já bych se ještě zeptal na téma těch stíhaček, které přece jenom visí ve vzduchu. Když jste cestoval po Spojených státech, neobjevil se někdo, kdo by Vás přesvědčoval, abychom koupili stíhačky F 16, kdo by lobboval za americké zájmy? Není tato věc v jednání? To čistě střílím do prázdna, ale ptám se.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Tuto fázi už máme za sebou, jednal jsem o tom při své podzimní návštěvě ve Spojených státech. Američanům, konkrétně firmě Boeing, nikdo nebránil, aby se účastnila tendru na nákup stíhaček. Jenomže požadavek české vlády podobně jako je tomu v jiných zahraničních zemích zněl, že nelze jenom koupit stíhačky, ale jako protihodnotu máme dostat tzv. ofsety, což jsou investice především do těch nejproblémovějších regionů, to znamená severní Moravy a severních Čech, kde je nejnižší míra zaměstnanosti. Jediný, kdo k tomuto požadavku vyhověl byla firma British Aerospace, což je britsko švédská firma. Všechny ostatní firmy nebyly schopny. Znáte takové nezdvořilé přísloví, že kdo umí, ten umí, kdo neumí, co si myslíte, že dělá?

Moderátor (Ondřej Hejma):

Jsou dvě verze. Neumí, tak čumí nebo učí. Nevím, kterou verzi znáte.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Obojí je správně. Já dokonce obdivuji lidi, tím myslím publicisty, ale nemyslím tím zrovna Vás, kteří třeba neuspěli v politice, tak píší politologické komentáře. Připomíná mi to Čapkův epigram, který definuje literárního kritika. Znáte ho, pane Hejmo?

Moderátor (Ondřej Hejma):

Neznám.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Čapek říká: "Literární kritik je člověk, který radí spisovateli, jak by on napsal knihu, kdyby to uměl." Politolog je ten, který radí politikovi, jak by on dělal politiku, kdyby to uměl.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Věřte tomu, že jsou i v hudbě. Ještě se zeptám, nebyla řeč třeba o sporech Budweiseru o pivo? Nebo TV Nova? Tato témata se v Americe neobjevila, to už máte za sebou?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Tato témata se obdivují občas v českém špatně informovaném tisku. Ale nikdo mi v Americe nezmiňoval ani pana Laudera, ani Budweiser, i když jsem Američanům s upřímností sobě vlastní sděloval, že nevaří pivo, ale hnědou vodu.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Nepochybuji o tom. Možná ještě horší než na Slovensku, dalo by se říct. Byla to druhá Vaše cesta do Spojených států v poměrně krátké době, v rámci jednoho roku. Jaký byl Váš dojem. Amerika prochází jistými psychologickými postupy. Teroristické útoky ji velice poznamenaly. Myslíte, že už to odeznívá? Nebo je to pořád živé téma? Jaký je Váš dojem z té cesty?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Pane Hejmo, já jsem si myslel, že to bude pomaličku odeznívat. Ale ukázalo se, že jsem se mýlil, že je to stále velice živé téma. Upřímně řečeno, jsem rád. Kdyby to téma přišlo, tak se objeví tendence k tzv. usmiřování. Protože to téma nepřešlo, tak Američané jsou stále poměrně radikální ve srovnání s EU. I když někde bych ten radikalismus rád viděl ještě poněkud výraznější.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Třeba kde?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ve dvou věcech. Je to Střední východ a Kuba. Pokud jde o Střední východ, to jsem také říkal v obou případech v Miami, protože je to centrum kubánské emigrace, tak tam si myslím, že pokud chceme bojovat proti terorismu, tak si nejdřív musíme terorismus definovat. Moje definice terorismu je, že je to úmyslné zabíjení civilních osob za účelem dosažení politických cílů.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To je poměrně široce přijímaná definice.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Neřekl bych, že tak široce, protože například arabské státy nebyly schopny se na definici terorismu dohodnout. Já jsem se sám se sebou dohodl. Z tohoto hlediska například na Středním východě ti sebevražední atentátníci jsou čistými teroristy a žádným národně osvobozeneckým hnutím. Každý, kdo podporuje a financuje terorismus, je terorista. Z mého hlediska, já jsem se tím nikdy netajil, je Jásir Arafat terorista. Víte, jaký je nejlepší způsob, pane Hejmo, jak dostat Nobelovu cenu za mír?

Moderátor (Ondřej Hejma):

To nevím. Tedy vím, kam míříte, ale bojím se to říct. Tak to řekněte Vy.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ano, já jsem se nikdy nebál to říct. Má to dvě fáze. V první fázi jste terorista. V druhé fázi slíbíte, že už nebudete terorista. V třetí fázi dostanete Nobelovu cenu za mír za to, že jste slíbil, že už nebudete terorista. Čili chcete-li dostat Nobelovu cenu za mír, staňte se nejdříve teroristou.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A nemusíte ani přestat.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Samozřejmě ten slib nebyl splněn. To je na tom to nejhorší.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Dobře. Pojďme se podívat na to druhé téma. V tisku proběhly nějaké výstupy, že jste hodnotil poměrně kriticky snad americkou politiku vůči Kubě. Říkal jste, že pokud nějaká taktika 40 let nefunguje, přestává to být dobrá taktika, měla by se změnit. Já nevím, jestli to kolega překroutil. Řekl jste to takto?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ano, řekl jsem to tak. Máte pozoruhodně dobré informace.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To je deník Právo.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Udělali jsme reklamu deníku Právo, proč ne? Fidel Castro je na Kubě hlavní osobou 40 let. Přitom je nesporné, že je to diktátor. Jako jsme si definovali terorismus, definujme si diktaturu. Diktatura je systém, kde neprobíhají svobodné volby. To úplně stačí pro definici diktatury. Na Kubě máte vždycky jednoho kandidáta, který dostane tu 98 %, tu 99 % hlasů.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To jsou povědomá čísla.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

V Severní Koreji to jednou bylo 103 % hlasů.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A co s tím?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já jsem říkal, podívejte se, když tu Kubu izolujete, tak se Castro definuje jako mučedník v obležené pevnosti. Ostatně teď Arafat dělá něco velmi podobného. A svádí všechny neúspěchy Kuby na vnější tlak. Tím říká, že on je vlastně geniální, on žádné chyby nedělá. Já bych dal jeden příklad. Když tady byl před časem ještě za komunismu Francois Mitterand, tak se sešel s Husákem, čehož si nikdo ani nevšiml. A měl pracovní snídani s disidenty, z nichž jedním byl Václav Havel. Můj názor je, že je zapotřebí, aby se diktatury infiltrovaly zevnitř. To znamená, že místo toho, abyste je izoloval, tím jim paradoxně vytvářel popularitu, je zapotřebí zvyšovat ekonomickou komunikaci, turistiku, politické styky, včetně styku s těmi představiteli demokratické opozice. A postupně ty lidi seznamovat s jiným životním stylem, s jiným způsobem života. Je to pracnější, není to tak zajímavé ani mediálně zajímavé, ale je to daleko účinnější. A kdyby se to aplikovalo od začátku, asi by Castro 40 let na Kubě nevládl.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili Vy děláte paralelu mezi koncem komunistického režimu u nás a tím eventuální koncem podobného režimu na Kubě. Jenomže tehdy, když sem pan Mitterand a mnozí jiní přijížděli, už se stýkali s představiteli opozice, přece jenom už v Rusku probíhala perestrojka, už tam byl Gorbačov, ta situace byla trochu jiná. Na Kubě se zdá být všechno stejné. Je tam někdo, s kým by se dalo komunikovat na té úrovni jako s Fidelem Castrem? Znáte tam někoho takového?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já si myslím, že po smrti Fidela Castra by měl nastoupit jeho bratr Raul Castro. Ale nejsem si zcela jist. Naopak jsem si zcela jist, že Raul Castro by nepředstavoval jakoukoli naději pro kubánskou opozici a kubánskou demokratizaci. Je zapotřebí postupovat tak, že si vytipujete konkrétní představitele opozičních sil, se kterými potom komunikujete.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ale musím se zeptat, pojedete tedy na Kubu, budete ten, který setká ráno s Castrem a odpoledne s disidenty?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já mám jiný program, i když je to program trochu podobného typu. Na žádost generálního tajemníka Socialistické internacionály Aialy, což je člověk, který bojoval proti diktatuře Pinocheta v Chile, navštívím jako předseda Výboru pro lidská práva, mír a bezpečnost Socialistické internacionály v nejbližších dnech Bělorusku na zpáteční cestě z Ruska, a to nikoli jako český premiér, ale jako předseda tohoto výboru. Setkal jsem se před tím s předsedou Sociálně demokratické strany Běloruska tady v Praze, bylo to velmi pozitivní setkání. Já se domnívám, že režim Lukašenka nelze ztotožňovat s režimem Fidela Castra, protože tam přece jenom probíhají volby. Chyba běloruských opozičních stran podle mého názoru spočívá v tom, že se s výjimkou té sociální demokracie odmítají těchto voleb zúčastňovat.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Vy byste je chtěl přesvědčit?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Domnívám se, že by bylo velmi dobré, abychom diskutovali o možnostech, jak v Bělorusku předejít možnému politickému výbuchu, který by tam časem mohl vypuknout, kdyby vláda a opozice nekomunikovaly. Pokud se mi během té jednodenní návštěvy k tomuto cíli podaří přispět, budu velmi rád. Ale to vůbec neznamená, že se budu srovnávat s tak velkým politikem, jako byl Francois Mitterand.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To určitě ne, ale jak to tak vyprávíte, já úplně dostávám pocit, že toto by mohla být jistá parketa pro Vás? Neohrožuje to trochu Vaši chalupu na Vysočině? nestanete se nakonec nějakým mezinárodním emisarem, který bude jezdit přesvědčovat různé politické síly po světě k selskému rozumu?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Vůbec ne. Toto dělá můj přítel Franz Vranitzki, bývalý rakouský kancléř. Dělám to i já, ale dokonce hodlám po červnových volbách i na tuto funkci v Socialistické internacionále rezignovat. Já vím, pane Hejmo, že na mě koukáte s úžasem, protože český novinář si nedokáže představit českého politika, který by dobrovolně v okamžiku, kdy je úspěšný, odešel z politiky.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Já Vám to věřím. Vy se budete divit, Vy jste mě přesvědčil, já Vám to věřím. A kdy to bude? Vy hodíte lístek do urny ve volbách, půjdete na Florenc a pojedete na chalupu? Jaké tam bude přechodné období?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Nepůjdu na Florenc z toho prostého důvodu, že ústavní činitelé 3 měsíce po ukončení své funkce mají nárok na služební auto. Takže odjedu služebním autem. A nebude to hned po volbách, bude to asi měsíc po volbách.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To je důležitá věc.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Není, je to maličkost. Ale odhaduji, že bude asi měsíc trvat, než se sestaví nová vláda.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Takže si počkáte. Naším hostem je Miloš Zeman - předseda vlády ČR. Byli jsme ve velkém světě, v globální politice. Vracíme se domů, ale přece jenom světově, protože tady byl na návštěvě Tony Blair. V novinách je všechno napsáno, co se stalo, co se nestalo. Jak to stručně ohodnotíte Vy? Jak se Vám podařilo ho sem dostat?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

My jsme dlouholetí přátelé. Já jsem si dnes v Právu přečetl s úžasem článek, že mě Tony oslovoval jménem Zeman. To je naprostý nesmysl onoho imbecilního redaktora, který to napsal. My si tykáme už 7 let. Poprvé jsme se setkali v roce 1995 v Lidovém domě v Praze. Tehdy jsme ještě nebyli premiéři. Ta návštěva Tonyho Blaira měla samozřejmě symbolický význam.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Byla to podpora před volbami.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Jak víte, ČR se snaží vstoupit do EU. Velká Británie je jedním z nejvýznamnějších členů EU. To byl jeden faktor. A druhý faktor, to nebyla podpora před volbami, nebo ne především, ale byla to především podpora českého stanoviska ve věci vyvolávání duchů revize výsledků druhé světové války. Na rozdíl od ODS, která jenom plácá o obraně národních zájmů, se snažím národní zájmy skutečně hájit. A protože příští týden odlétám do Ruska, tak se samozřejmě o totéž budu snažit i tam. My musíme získat mezinárodní podporu proti naprosto hloupému štvaní některých lidí z Bavorska, některých lidí z Rakouska, některých lidí z Maďarska, kteří naštěstí prohráli první kolo maďarských voleb. To je cíl této návštěvy. Kromě toho jsme jednali o celé řadě věcí, o nichž bude jednat i náš parlament.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To jsou třeba již zmíněné stíhačky.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ne, mýlíte se. Polní nemocnice v Afghánistánu, kde naše milovaná opozice říká, klidně si tam tu nemocnici pošlete, ale nechtějte na to státní dluhopisy. Kdybyste byl starší, jako že nejste, tak byste věděl, že každá válka se hradila válečnou půjčkou, tedy dluhopisy. A toto je válka.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Tony Blair řekl, že Benešovy dekrety jsou historií, která by se neměla měnit: "Doufáme a věříme, že je to téma, které pochází z minulosti, ale určitě by nemělo nějak ovlivnit rozšíření EU." Co to tedy znamená? Znamená to, že to nebude překážkou v našem eventuálním vstupu do EU? Toto a ještě něco víc? Nebo pouze toto?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ještě něco víc. Víte, já bych Vám dal jeden příklad. Vy jste se mě před zahájením našeho rozhovoru ptal, protože jsem minule na Frekvenci 1 napadl pana Haidera, jakou provokaci udělám dnes. Takže nyní následuje ten okamžik, aniž byste o tom předem věděl. Já bych začal jedním faktem. Zpravodajem Evropského parlamentu, respektive jeho zahraničního výboru, k české situaci a ČR je Jörgen Schröder. Je to představitel německé křesťanské demokracie CDU-CSU. Zpravodajem k téže věci u Slovenské republiky je holandský socialista Johannes Marinus Vierma. Ve zprávě holandského socialisty, tedy členy Evropské sociálně demokratické strany, je Benešovým dekretům věnováno 0 % místa. Ve zprávě Jörgena Schrödera je jim věnováno pět klíčových odstavců, to znamená více než 50 % celkového textu. Položme si jednoduchou otázku, proč tomu tak je. Já tvrdím, že existuje jakási klerikální černá internacionála složená v Evropském parlamentu především z německých a rakouských poslanců Evropské lidové strany. A tato černá klerikální internacionála, protože dřív se o černé internacionále mluvilo jako o anarchistech, ale já mluvím o zcela jiném politickém směru, se v podstatě snaží otočit kolo dějin zpět. Pevně věřím, že i rozumnější ne němečtí a ne rakouští členové Evropské lidové strany pochopí, že snažit se zvrátit výsledky druhé světové války, kde Německo bezpodmínečně kapitulovalo, je činnost pošetilá. A že by se to obrátilo proti zemím, které oni zastupují.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To byla ta provokace, jestli tomu dobře rozumím.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ano.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Podíváme se na to přece jenom z hlediska našeho. Česká politická scéna se jakoby rozdělila na dva politické tábory. Všichni jsou jednotní v tom, že Benešovy dekrety rušit nebudeme, že to nepřipadá v úvahu.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Všichni ne, pane kolego, to se hluboce mýlíte.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Na veřejnosti ti říkají všichni. Máte jiné zprávy?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Zvenku to tak vypadá.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A zevnitř to vypadá jak? Můžete někoho jmenovat?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Zevnitř to vypadá poněkud jinak. Uvědomte si, že jak KDU-ČSL, tak US...

Moderátor (Ondřej Hejma):

Že by KDU-ČSL a US byla členem klerikální černé internacionály?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Jsou členy, pokud jste si toho nevšiml, tak vám to sděluji, jsou členy Evropské lidové strany...

Moderátor (Ondřej Hejma):

Váš budoucí koaliční partner?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

A jak jste na to přišel?

Moderátor (Ondřej Hejma):

Uvažuje se o tom velice reálně.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

O tom uvažují novináři. A novináři nikdy neuvažují reálně. Novináři jsou ireální, ale o to teď nejde. Uvědomte si, že právě tito lidé dokonce na veřejných zasedání říkají, ono je to tak, že my jsme členy Evropské lidové strany, my musíme respektovat politiku Evropské lidové strany. Já si nedovedu představit, že by český sociální demokrat řekl, že musíme respektovat politiku evropské sociální demokracie, i když jde proti našim národním zájmům. A také to od nás nikdo nežádá. Všimněte si, že jak KDU-ČSL, tak US jsou velmi ostře proti tomu, aby proběhla parlamentní debata o Benešových dekretech, což je jistý signál. Já jsem osobně přesvědčen o tom, že kdyby se tyto dvě strany ocitly v budoucí koaliční vládě, že by to znamenalo vážné ohrožení českých národních zájmů, změnu české zahraniční politiky.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ano, toto jste vzkázal ze Spojených států.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ano, jste dobře informován.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pojďme se podívat na to, je-li to tak, jak říkáte, pak jste to vy a ODS, kdo bojuje za národní zájmy, i když každý jiným způsobem. Vy jste kritický vůči ODS. Otázka, kterou si asi klade občan, pokud je to ohrožení, pokud je pokus o revizi výsledku druhé světové války, co s tím? Budete žádat nějaké garance? Jakou formu by měly mít? Jak by to mělo vypadat?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

ODS bojuje za české národní zájmy způsobem, který poškozuje české národní zájmy.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A čím?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

A to z toho důvodu, že kdybychom na půdě EU, což ona sama nechce, otevřeli debatu o Benešových dekretech, tak tím vlastně pánům Haiderům, Orbanům a dalším splníme jejich toužebné přání, protože právě oni si přejí, aby se o tom diskutovalo. Já bych rád řekl jedno faktum. Článek 295 evropské smlouvy o založení EU naprosto jasně říká, že majetkové a vlastnické poměry členských zemí se nemění přistoupením do EU. To znamená, že to, co chce ODS, je už dávno tímto článkem garantováno a splněno.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Takže je vůbec nějaké nebezpečí?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já budu mít zítra nebo pozítří schůzku s Günterem Verheugenem a doufám, že vydáme společné prohlášení, které v podstatě zopakuje i prohlášení Blaira, že Benešovy dekrety nejsou tématem pro vstup do EU. Znovu opakuji, politika ODS je amatérská. Politika ODS pod heslem obrany českých národních zájmů ve skutečnosti škodí českým národním zájmům tím, že nahrává právě sudetským Němcům, kteří si nepřejí nic toužebněji, než aby se o tom diskutovalo v EU.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pokud by ODS navrhovala jakousi klausuli, která by v přístupové smlouvě vyjadřovala vůli garantovat neměnnost teritoriálních, majetkových a právních poměrů, to je něco jiného než diskuse v EU, jste i proti tomuto?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já jsem se Vám to snažil při Vašem vzdělání vysvětlit. Tak to ještě jednou zopakuji.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Prosím o stručnost.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Soustřeďte se, prosím. Jestliže článek 295 příslušné smlouvy říká, že tyto majetkové a vlastnické poměry jsou garantovány, tak tím ODS pouze dokazuje svoji totální neznalost evropské smlouvy.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Argument ovšem je, že staneme-li se členem EU, vzdáváme se jisté části své suverenity, dostáváme se pod jinou jurisdikci, to znamená, že budou rozhodovat evropské soudy o věcech, o kterých jsme do té doby rozhodovali my. Myslíte si, že ani tímto vstupem do EU se tato situace nezmění?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

My jsme diskutovali i tento problém. Pokud k evropským soudům se nebudou obracet jednotlivé vlády, všechny, včetně německé, vydaly závazná prohlášení, že se obracet nemohou a nebudou, tak se k nim mohou obracet jenom jednotlivci. A protože jsme členem Rady Evropy, tak ti jednotlivci se mohou k evropským soudům obracet již dnes, aniž bychom byli členem EU. Ale nemají naprosto žádnou šanci na úspěch.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A myslíte si, že budou mít nulovou šanci i po našem vstupu do EU? Myslíte si, že se to nezmění? Známe přece výroky mezinárodních soudů ve věci TV Nova, kdy jeden soud rozhodne tak, jiný jinak.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já bych dokonce řekl, že budou mít menší šanci po našem vstupu do EU, než mají dnes, protože členský stát má samozřejmě větší možnosti než stát nečlenský. Ale dovolte mi, abych Vás seznámil s jednou málo známou skutečností. Dánsko, jak jistě víte, je členem EU. A v Dánsku tamní parlament v roce 1946 přijal zákon, který se jmenuje zákon o konfiskaci německého majetku. A já jsem si nevšiml, že by bylo Dánsko zaplaveno žalobami, které by protestovaly proti tomuto zákonu. Nehledě na to, že podle příslušných dokumentů ČR, tehdejší Československo, mělo právo místo reparací konfiskovat německý majetek.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ano, to se říká, že to byla reparace svého druhu.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Na úkor reparačních plateb. Položme si prostou otázku. Prohrálo Německo válku? Ano, prohrálo. Kapitulovalo bezpodmínečně? Ano, kapitulovalo. A Vy chcete přepsat dějiny.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Já Vám pořád trošku nerozumím, pane premiére. Pokud je to všechno takhle jednoduché a v pohodě, tak jaké nebezpečí tady vlastně hrozí? Kde je nebezpečí té černé klerikální internacionály?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Hrozí nebezpečí, že se poděláme hrůzou a ustoupíme, ač bychom ustupovat neměli a nemuseli.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili stačí nedělat nic, jenom se nepodělat hrůzou, jak říkáte?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já si nemyslím, že stačí nedělat nic.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A co tedy máme dělat?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Občas se ozývá ze strany Koalice, dříve Čtyřkoalice, že my jsme vlastně tento problém vyprovokovali. Já se domnívám, že oni nás vyzývají k pokornému mlčení tam, kde se musíme ozvat.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili se máme ozvat? A kde se ozveme, jak se ozveme?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Logicky se ozveme především na půdě českého parlamentu. My jsme dnes na předsednictvu vlády projednávali návrh usnesení Poslanecké sněmovny k Benešovým dekretům.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili to bude čtvrteční debata. Stále ještě to platí, protože v médiích se spekulovalo, že to možná nebude, která byla svolaná Václavem Klausem do parlamentu?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ať už ta debata bude ve středu, ve čtvrtek nebo v úterý, to není podstatné, ale nesporně bude. V parlamentu by ta debata měla být na začátku schůze, která startuje 29. dubna. Já si myslím, že pokorné mlčení není adekvátní reakce, že hrdý národ a hrdý stát by sice neměl vyvolávat z vlastní iniciativy tento problém, ale měl by mít odvahu se ozvat.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Říká Miloš Zeman - český premiér. Bylo by těch témat daleko víc, ale nechci posluchače připravit o možnost klást otázky přímo. Klasické telefonní číslo 02 57 400 999, e-mail dotazy@frekvence1.cz. Miloš Zeman je váš. Můžete se ptát, dobrý večer.

Posluchač:

Dobrý večer, zdravím pana premiéra. Chtěl bych se zeptat, co bude sociální demokracie dělat pro to, aby Romové a lidé, kteří nechtějí pracovat, nezneužívali sociální systém.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já bych Vás doplnil, nejde jenom o Romy. Jde o daleko širší skupinu lidí, mezi nimiž je i většinová populace. Já se domnívám, že sociální dávky by měly být na té úrovni, aby nedemotivovaly lidi pracovat. Jediný způsob, jak toho podle názoru sociální demokracie můžete dosáhnout, je zvětšit rozestup mezi minimální mzdou a sociálním minimem. Minulá Klausova vláda zavedla minimální mzdu na úrovni, která byla 70 % sociálního minima. Těm lidem, ne jenom Romům, se vyplácelo nepracovat a pobírat sociální dávky. My jsme naproti tomu několikrát zvýšili minimální mzdu, takže teď, aniž bych to pokládal za konečný stav, je minimální mzda o 15 %, myslím, že je to pořád ještě málo, nad úrovní sociálního minima. Moje rada zní, nezvyšujme příliš sociální minimum, ale zvyšujme minimální mzdu, aby lidé, kteří chtějí pracovat, nebyli vystaveni situaci, že když nastoupí do práce, tak jim paradoxně životní úroveň klesne, protože budou přes tu minimální mzdu dostávat méně peněz, než by dostávali na sociálních dávkách.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili motivace k práci pomocí těchto různých kompenzací.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Přesně tak.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Další telefonát, dobrý večer.

Posluchač:

Dobrý den, Jirka. Já bych se chtěl zeptat, jestli budou sociální demokraté po volbách uzavírat nějaké dohody se stranami, jako je ODS? Ať vím, koho mám volit, koho ne.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Podívejte se, pokud nějaká politická strana nedostane více než 51 % hlasů, tak je velmi pravděpodobné, pokud to nebude menšinová vláda, že bude muset dělat koalici. A i když to bude menšinová vláda, tak bude také muset dělat nějakou dohodu s nějakou jinou politickou stranou, protože jinak, a to je abeceda, by ta menšinová vláda padla při prvním hlasování v parlamentě. Vydržela by týden nebo 14 dnů. Teď záleží na tom, s kým tato dohoda bude.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A jsme u jádra věci.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Jádro věci je velmi prosté. Necháme to na voličích, protože oni mají daleko větší rozum než většina našich politiků. Všichni politici, až na mě, touží po tom, aby si udrželi svoji funkci. To znamená, že politikům nelze stoprocentně důvěřovat. Ale stoprocentně lze důvěřovat voličům, kteří se ve svobodných volbách rozhodnou, komu dají přednost. Když dají přednost sociální demokracii v té míře, že dostane 51 % hlasů, tak Vás mohu ujistit, že nevytvoříme žádnou koalici a žádnou dohodu s jinou politickou stranou. A bude tady prostě většinou sociálně demokratická vláda. Když dají méně, tak budeme hledat možnost kontaktu s těmi politickými stranami, kterým voliči dali největší důvěru.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Toto je teze, kterou slyšíme opakovaně. Pojďme si vzít současné preference a pojďme předpokládat, že by čistě teoreticky volby dopadly tak, jak dneska hlásí agentury. S kým byste tedy spolupracovali?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Pokud jde o agentury a preference, já doufám, že jste se poučil na maďarském případu. Dovolte mi vyjádřit své osobní mínění, které snad není žalovatelné. Neznám podvodnější instituce, než jsou agentury pro výzkum veřejného mínění. Maďarský příklad, kde se předpokládalo hladké vítězství Orbána, opak se stal pravdou, je dokonalým argumentem. Nehledě na to, že v našich minulých volbách se DŽJ přisuzovalo 11 %, dostala 3 %.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čistě teoreticky pojďme diskutovat o tom, že vy dostanete 28 %, ODS dostane 27%, Koalice dostane 17%, komunisté 15 % hlasů. Pojďme udělat modelový případ, co byste udělali v této situaci.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Prezident republiky má právo pověřit jednáním o sestavení vlády každého, ale je taková běžná praxe, že tím pověří předsedu vítězné strany.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Dobře, byl by to pan Špidla. Co bude?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

V tom případě bude jednat s představiteli ostatních politických stran. Záleží na tom, jak velká bude programová blízkost těchto stran. A jak velká bude ochota těchto stran dodržovat podepsané dohody. Jsou strany, které jsou programově blízké sociální demokracii, ale které již několikrát prokázaly, že dohody nedokáží dodržovat.

Moderátor (Ondřej Hejma):

A nemyslíte, že Vaše provokace vůči klerikální černé internacionále, může jakýmsi způsobem omezit váš koaliční potenciál s křesťanskou demokracií a US?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já si myslím, že rozhodně ne, protože toto je pouze jeden aspekt. A politika je něco jako kaleidoskop, pane Hejmo.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To jsou věci.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Je to množství barevných sklíček. A já jsem mluvil pouze o jednom z mnoha barevných sklíček. Nicméně pravda je, že to do určité míry tohoto partnera znedůvěryhodňuje, aniž bych tvrdil, že ho to znedůvěryhodňuje absolutně.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Nediskvalifikujete ho. Další telefonát, dobrý večer.

Posluchač:

Dobrý večer, já bych měl takovou připomínku. Vaše vláda, pokud se nepletu, schválila záměr přijmout do ČR půl milionu přistěhovalců, kteří by měli nahradit vymírající českou populaci. Myslím, že by měl konečně někdo nahlas říci, že Váš způsob ubíjení české rodiny, kdy porodnost dosahuje 1,14 dítěte na jednu rodinu, lze kvalifikovat jako genocidu vlastního národa. Děkuji.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To jsou silná slova.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Je to názor, já jsem se nad ním usmál. Vážený pane, vláda nikdy nepřijala názor přijmout půl milionu přistěhovalců. Jste prostě špatně informován. Pokud se domníváte, že vláda může nařídit rodinám, abychom plodili více dětí, abychom nad souložící dvojicí stáli s důtkami nebo šekovou knížkou a žádali, aby kopulovali tak, aby vzrostla porodnost, tak Vaše představy jsou poněkud neandrtálské. Volte republikány, protože ty pokládám za nejhloupější stranu v ČR. Jak Vás tak poslouchám, jste asi jejich volič.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Další dotaz, dobrý večer.

Posluchač:

Dobrý večer, posluchač z Plzně. Já jsem se chtěl zeptat, co byste udělali s kriminalitou. Tady je to hrozné, co se tu děje.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Kriminalita je velké téma.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Víte, ptát se vládnoucí strany, co by udělal s kriminalitou, je svým způsobem lichocení vládnoucí straně. Vládnoucí strany se musíte ptát, co udělala s kriminalitou v době, kdy vládla.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Co udělá, kdyby se dostala opět k moci.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Ať opoziční strany slibují, co udělají s kriminalitou. My jsme povinni předložit reálné výsledky. A reálné výsledky jsou tyto. Za poslední 3 roky kriminalita v ČR klesla o 15 %. Zatímco za Klausových vlád kriminalita rostla a génius české politiky jménem Jan Ruml prohlašoval, že růst kriminality je daň za demokracii. Já jsem tehdy tvrdil, že růst kriminality je daní za neschopnost ministra vnitra. Protože Jan Ruml už naštěstí není ministrem vnitra, je jím Stanislav Gross, tak kriminalita klesá.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Jak jste spokojený s výkony Stanislava Grosse? Stal se v nedávné době terčem médií.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Média si vybírají zástupné terče...

Moderátor (Ondřej Hejma):

Že jsem se vůbec ptal.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Mě by skutečně zajímalo, kdy si konečně naše média jako terč vyberou velkou zloděje, kteří ukradli desítky miliard korun. A kdy se přestanou zajímat o to, jestli má někdo v bytě bazén. Jenomže malost těchto pomluv je pouze obrazem malostem českých novinářů.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pan Gross to má každopádně u Vás dobré. Nemáme čas na další elektronický dotaz, takže jenom elektronický. Měl bych dotaz na pana Zemana ohledně tykání s panem Blairem. Angličtina přece nerozlišuje tykání a vykání?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Pane kolego, naučte se anglicky.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ptá se posluchač.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Já to také říkám panu posluchači, nikoli Vám. Takže Vaším prostřednictvím vzkazuji, že tykání v angličtině se projevuje právě tím, že se oslovujete křestním jménem.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Já Vám, pane premiére, děkuji za návštěvu, protože se musíte vrátit do parlamentu. Tady máme zprávu, že zájemce o Telecom nabídl za 78 % kolem 90 miliard korun. Je to dobrá nabídka?

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Počkáme si, počkáme si. Ale myslím, že to není tak úplně nejhorší nabídka.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Tak máme alespoň jednu aktualitu. Poslanecká sněmovna ovšem neschválila plošné přídavky na děti.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Jaké bylo skóre?

Moderátor (Ondřej Hejma):

101 bylo potřeba, bylo jenom 87. To je slabota.

Miloš Zeman - předseda vlády ČR:

Pane Hejmo, slyšel jste tu ránu? Já jsem chtěl vydržet v Poslanecké sněmovně co nejdéle, abych pro návrh pana Špidly hlasoval. Kdyby to bylo 100 hlasů, potřebovali bychom 101, tak by mě právem moji spolustraníci zabili. Ale protože to bylo 87, tak z toho vyplývá, že jsem se ničím neprovinil.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Panu premiérovi se ulevilo. Teď přicházejí zprávy.