Projevy, články a rozhovory

Záznam rozhovoru předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktory Petrem Šimůnkem a Jiřím Podzimkem, vysílaného televizní stanicí Televize Prima dne 3. března 2002 v pořadu Nedělní partie

Moderátor (Petr Šimůnek):

Dobrý den, vážení diváci, vítám vás u zcela speciální Nedělní partie.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Speciální je tím, že ji točíme po zhruba čtyřech letech na stejném místě - ve Strakově akademii. Pokusíme se o bilancování vlády ČSSD. Naším hostem je tedy zcela logicky premiér této vlády Miloš Zeman.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Přestože jsme již na začátku řekli, že to bude partie bilanční, já bych to vzal odzadu a začali bychom něčím, co je spíš aktuální. Před několika měsíci se zdálo, že Benešovy dekrety jsou jako téma skutečně zcela "vyhaslé", jak jste to jednou nazval. Teď se ale ukazuje, že je to docela téma žhavé a pěkně se rozhořelo. Mnoho lidí vám vyčítá, že to je právě vaše "zásluha", že se Benešovy dekrety opět staly živým tématem politiky.

Host (Miloš Zeman):

Rád vám odpovím, ale dovolte mi dvě úvodní poznámky; to, že jsem tady bez oponenta, je vaše zásluha, nikoliv moje vina, protože VY přestavujete svoje studio, a právě proto jste zvolili toto téma a toto datum natáčení. A za druhé bych se chtěl omluvit vašim divákům, že budu těch 40 minut naprosto nesnesitelně šišlat, což jinak nedělám, a to z toho důvodu, že jsem se před 10 minutami vrátil od zubaře. Tolik úvodem a teď už se můžeme věnovat Benešovým dekretům. Podívejte se, nebyl jsem to já, kdo rozpoutal otázku Benešových dekretů, protože já jsem o nich mluvil naposled v březnu 1999, kdy při setkání s kancléřem Schröderem jsem řekl, že tyto dekrety jsou vyhaslé, tzn. že ztratily právní účinnost. Na druhé straně jsou součástí našeho právního řádu, a jestli někdo mluví o Benešových dekretech, tak jsou to Rakušané (např. pan Haider), tak jsou to někteří Němci (např. pan Stoiber), a v poslední době, bohužel, i maďarský premiér. Já nemám důvod, proč bych o Benešových dekretech mluvil.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Ale oni o nich mluví proto, že reagují na jiné vaše výroky, které se týkají vyrovnání se s minulostí.

Host (Miloš Zeman):

Ale reagují na jiné výroky; reagují například na moji reakci na požadavek rakouského sudetoněmeckého sdružení, který zněl, aby německé obce byly opatřeny dvojjazyčnými česko-německými nápisy. A já jsem rakouskému sudetoněmeckému sdružení vzkázal, ať si uvědomí, že sudetští Němci byli v převažující většině případů pátou kolonou A. Hitlera. Mimochodem, buďme aktuální, pane redaktore, a neopakujme to, co už vaši diváci vědí: dnes jsem dostal do ruky prohlášení Vitikobundu - víte vy vůbec, co je to Vitikobund?

Moderátor (Petr Šimůnek):

Nemám nejmenší tušení.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Je to organizace, která je, řekněme, radikálněji orientovaná v rámci sudetských Němců.

Host (Miloš Zeman):

Takže jeden z vás dvou je informován, O.K.

Moderátor (Jiří Podzimek):

My se takto doplňujeme.

Host (Miloš Zeman):

Ano, jeden umí číst, druhý psát, jak se říkalo o policajtech.

Moderátor (Jiří Podzimek):

To je první invektiva, pokračujme...

Host (Miloš Zeman):

Přátelé, Vitikobund vydal prohlášení, které říká, že Mnichovská dohoda vůbec neexistovala, že Češi si sami vyžádali odstoupení sudetoněmeckého pohraničí, a že za protektorátu se Čechům žilo velmi dobře, protože byli zbaveni nutnosti vojenské služby, nesmírně vzrostla porodnost apod.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane premiére, ale není tohle podobný příklad jako s tím Haiderem, není tohle pod vaší "rozlišovací schopnost", jak říkal V. Klaus?

Host (Miloš Zeman):

Podívejte se, pod rozlišovací schopnost premiéra má být to, co reálně neohrožuje české národní zájmy. Já se domnívám, že prohlášení podobného typu ohrožují české národní zájmy, a uvedu vám ještě jeden příklad: nejčtenější rakouský deník, který se jmenuje Neue Crone Zeitung, nedávno publikoval tvrzení, že Lidice a jejich obyvatele vyvraždili čeští policisté... Doufám, že alespoň tohle víte. A vy si opravdu myslíte, že premiér ČR by na něco podobného, ať jsou to dvojjazyčné nápisy nebo ať jsou to tato tvrzení, neměl reagovat? Pokud vy si to myslíte, já si to nemyslím.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Já se vrátím k těm sudetským Němcům. Vy si skutečně myslíte, že je možno většinu nebo všechny sudetské Němce označit jako pátou kolonu A. Hitlera?

Host (Miloš Zeman):

Já jsem pro jasné a přesné argumenty, a ty argumenty jsou přinejmenším dva. První argument zní, že v komunálních volbách (nebo obecních volbách) na jaře 1938 90 % sudetských Němců volilo sudetoněmeckou stranu Konráda Heinleina. Argument číslo 2 vychází z prohlášení K. Heinleina, které učinil ve Vídni v r. 1942, kde říká, že sudetští Němci v dohodě s vůdcem Velkoněmecké říše učinili vše, aby rozbili Československo, a tím pádem přispěli k vítězství národního socialismu. Těch 90 % znamená, že minimálně 10 % sudetských Němců bylo proti nacistickému režimu, a já jsem vždy odmítal kolektivní vinu. A vážím si těch sudetských Němců, kteří bojovali proti Hitlerovi (a byli takoví), a já bych tady chtěl s úctou vzpomenout alespoň na jediného z nich - ten se jmenoval Leopold Pelcl, byl to starosta Ústí nad Labem, a byl umučen Gestapem v r. 1943.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Koneckonců, když Ústí nad Labem, tak to je místo jinak spojené s tím divokým odsunem. Vy jste to personifikoval, řekl jste "K. Heinlein řekl to a to...", respektuju to, ale není to právě vina těch pojmenovaných představitelů sudeťáků, tzn. K. Heinleina a dalších, které bylo třeba jmenovitě soudit a nikoliv udělat takto paušální opatření?

Host (Miloš Zeman):

Ale vy si opravdu myslíte, pane redaktore, že tito "pojmenovaní představitelé" by mohli uplatňovat svůj politický vliv, kdyby za nimi nebyla obrovská a masivní podpora jejich soukmenovců? Já vám jasně říkám, že jsem odsoudil excesy, Já vám jasně říkám, že se domnívám, že je třeba si vážit těch, kdo byli antifašisti a jako sudetští Němci bojovali proti Hitlerovi. Na druhé straně nezapomeňte, že vracet se do minulosti může jenom člověk, který nemá dostatečnou invenci, aby ovlivňoval budoucnost, protože minulost ovlivnit nemůžete.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Vy odsun jako takový berete jako historickou nutnost, která byla po válce jediným řešením situace?

Host (Miloš Zeman):

Tak zaprvé - odsun vyplýval nikoliv z Benešových dekretů, jak se laici domnívají, ale ze článku 13 Postupimské dohody, za druhé - odsun se zdaleka netýkal jenom Československa, týkal se například i Polska, a za třetí - podobná opatření, jako byly některá z tzv. Benešových dekretů (já bych tady daleko raději mluvil o "zákonech Národního shromáždění Československé republiky") byla přijata po válce v řadě dalších zemích. Je to třeba vnímat v kontextu tehdejší doby, a já lituji lidi, kteří se neustále vrací k minulosti, a myslím si, že se k ní vrací jenom proto, že nemají co říci k budoucnosti. Bavme se, i když jsem vám odpověděl na všechny otázky, raději o budoucnosti.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Čili historická nutnost to ale podle vás byla?

Host (Miloš Zeman):

Byl to důsledek 2. světové války a v podstatě to, tzn. kauzální souvislost mezi příčinami a následky, se říká i v Česko-německé deklaraci.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Proč vlastně ty dekrety nemůžeme zrušit, co by se stalo? Předseda PS V. Klaus říká, že kdybychom zrušili Benešovy dekrety, hrozila by revize poválečného uspořádání v Evropě. Je to tak?

Host (Miloš Zeman):

Tak zaprvé - já jsem velmi vážně přemýšlel o návrhu V. Klause, který byl obsažen v dopise, jenž mi zaslal, přemýšlel jsem o tom asi 14 dní, a dospěl jsem k názoru, že řešení, které V. Klaus navrhuje, je příliš riskantní a kontraproduktivní. Ale v každém případě musím konstatovat, že když JÁ nějaké řešení označím za riskantní, tak je zcela určitě riskantní, protože já jsem milovník riskantních tahů na politické šachovnici. Nicméně máte v zásadě pravdu v tom, že kdyby byly Benešovy dekrety zrušeny a nikoliv pouze považovány za vyhaslé, tzn. považovány za neplatné v současné době, pak by to mohlo otevřít cestu k nekonečnému množství majetkových restitučních sporů a mohlo by to destabilizovat politickou i ekonomickou situaci. Dovolte mi ještě jednu poznámku; jak víte, tehdejší Československo mělo určité reparační nároky vůči tehdejšímu Německu. A samozřejmě, že tyto reparační nároky nebyly uspokojeny. A já neotvírám jako český premiér, protože to považuji za nesmyslné, otázku, která byla aktuální v té době, tzn. otázku reparačních nároků bývalého Československa vůči Německu, stejně tak považuji za nesmyslné z druhé strany otevírat otázku tzv. dekretů prezidenta Beneše.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Když se vrátím k tomu, co jste sám řekl, že jste milovníkem riskantních tahů na politické šachovnici, tak jste také milovníkem silných výrazů v politice. Myslíte si, že vaše výroky na adresu sudetských Němců, Rakušanů, ale také Palestinců a jejich vůdce Arafata prospěly České republice?

Host (Miloš Zeman):

Podívejte se, první otázka, kterou si musíme klást, je, zda tyto výroky jsou pravdivé. O tom, zda sudetští Němci - a znovu opakuji, je jich velká většina, opakuji, že si vážím těch, kteří tak nečinili - byli pátou kolonou A. Hitlera, píše světová nebo evropská histografie v podstatě posledních 50 let. Já vám doporučuji přečíst si například práci holandského historika de Jonga, který už v 50. roce použil výrazu "Hitlerova pátá kolona" jako první.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Myslíte si, že není rozdíl mezi tím, co říká historik, a mezi tím, co říká premiér?

Host (Miloš Zeman):

Já si myslím, že premiér i historik mají především říkat ověřenou pravdu.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Před čtyřmi lety tady byla řeč o nově instalované vládě, a byl tehdy nově instalován i místopředseda Egon Lánský, kterého jste nazýval pan Evropa. Já budu citovat velmi krátce, co řekl pan E. Lánský 27. září r. 98, tzn. nedlouho poté, co byl instalován...

Host (Miloš Zeman):

Promiňte, ale já jsem neodpověděl na otázku vašeho kolegy, protože ta otázka se netýkala jenom sudetských Němců, ale například i J. Arafata, takže nechte mě jako profesionál, jakým nepochybně jste, dokončit odpověď na tuto otázku a pak se vrátíme k vaší otázce.

Pokud jde o J. Arafata, jasně konstatuji, že jsem nikdy nesrovnal Arafata s Hitlerem, a za druhé jsem nikdy nevyzýval k vysídlení Palestinců - ostatně nevím, KAM by měli být vysídleni. To, co jsem udělal (např. v interview pro izraelskou televizi), je, že jsem upozornil na to, že v palestinské samosprávě mají výrazný vliv organizace typu Hamas nebo Džihad, které jsou podle mého názoru (a nejenom podle mého názoru) teroristické organizace, že jakákoliv podpora teroristických organizací definovaných jako organizace, které vraždí civilní oběti ve prospěch politických cílů, je sama o sobě terorismem - a mimochodem, teď jsem před dvěma dny s potěšením zjistil, že třebas paní H. Clintonová v Jeruzalémě tvrdila přesně totéž.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Pane premiére, proč tedy vaše výroky, když jsou tak krásné, čisté a krystalické, vyvolaly takový velký odpor v Palestině, Egyptě a v dalších arabských zemích?

Host (Miloš Zeman):

Z velmi prostého důvodu. Podívejte se, já se domnívám, že velmi podobný odpor vyvolávaly i jiné výroky pronášené týmž směrem, a v mém případě to byly výroky představitele ČR, která prožila něco podobného. Izrael je demokratický stát, Izrael má právo žít v bezpečných hranicích, a stejně tak mají právo i Palestinci na nezávislý stát. Ale na druhé straně, žádné právo nemůžete dosáhnout tím, že vraždíte na diskotékách, v pizzériích nebo kdekoliv jinde, nevinné civilní oběti, když vraždíte děti, a tvrdíte, že vedete národně osvobozovací boj. Žádný národně osvobozovací boj se nedá dělat zabíjením dětí.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Myslíte si ale, že jste těmito výroky, ať jsou silné jak jsou silné, prospěl ČR?

Host (Miloš Zeman):

Čemu říkáte "prospět České republice"? Rozlišujme dva typy reakcí - reakce krátkodobá, která vyhasne během několika dnů nebo týdnů...

Moderátor (Petr Šimůnek):

To je třeba nepozvání do Egypta...

Host (Miloš Zeman):

Ale to není vůbec podstatné... Já sám díky tomu budu mít konečně dva tři dny volno na své chalupě... - A reakce dlouhodobé, ty jsou v podstatě založeny na tom, a je to možná naivní víra, že politik má říkat za všech okolností pravdu. Pravda se krátkodobě nikdy nevyplácí, protože pravda je zpravidla na začátku menšinový názor. To, že se Země točí kolem Slunce a nikoliv naopak, byl kdysi menšinový názor, za který se upalovalo. Dlouhodobě se naopak, pane redaktore, nevyplácí zbabělost. Když vám někdo v r. 1938 říkal, že Hitler je slušný evropský státník a že Deladier a Chamberlain jsou tvůrci míru, tak to byla krátkodobá zdánlivá pravda, která se tehdy nosila. Trvalo rok a ukázalo se, že je to lež.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Takže vy jste svou pravdomluvností prospěl celé ČR.

Host (Miloš Zeman):

Já se domnívám, že pravdou nelze nikdy nikomu uškodit, ale dodal bych ještě jednu věc: v tom interview pro izraelskou televizi jsem současně řekl, že i umírněné arabské země musí bojovat proti islámskému fundamentalismu, vždyť to bylo právě Muslimské bratrstvo v Egyptě, které zavraždilo A. Sadota, vždyť to jsou alžírští fundamentalisté, kteří podřezávají civilní, především rolnické obyvatelstvo v Alžírsku během svých pogromů. Takže já si myslím, že jakákoliv slušná země musí bojovat proti fundamentalismu a proti teroru, a tím pádem i palestinská samospráva musí bojovat proti terorismu ve svých vlastních řadách.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Mám chápat ty dva tři dny na chalupě místo cesty do Egypta jako takovou básnickou hyperbolu?

Host (Miloš Zeman):

Ale co říkáte, pane redaktore, protože už se bavíme o minulosti zhruba 20 minut, že bychom také jednou (jste-li toho schopni) věnovali budoucnosti?

Moderátor (Petr Šimůnek):

Jestli dovolíte, nechte režii této partie na nás...

Host (Miloš Zeman):

Rád nechám, ale upozorňuji na to, že budoucnost může politik ovlivnit, minulost...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Egon Lánský pravil na schůzce s příslušníky Zeligerovy obce tato slova: "Stala se vám nespravedlnost, a je mi to velice líto. Jsem slovenský Žid a nestydím se žádat vás o omluvu," konstatoval za potlesku sudetoněmeckých sociálních demokratů. Podotýkám, že v době, kdy vy jste se narodil (v září 1944), tak v té době byl E. Lánský - a teď nevím přesně, jestli v Terezíně nebo Osvětimi, ale každopádně obě tato místa jako oběť holokaustu nebo jako plánovaná oběť holokaustu navštívil. Co tomuhle citátu říkáte? Není to jedna z cest?

Host (Miloš Zeman):

Já s tím naprosto souhlasím. Podívejte se, řada sudetských Němců - a mezi nimi právě sudetoněmeckých sociálních demokratů - kteří jsou dnes sdruženi v Zeligerově obci, bojovala proti Hitlerovi, zaslouží si naši úctu, je zapotřebí jasně odsoudit - a to jsem udělal mnohokrát - excesy, kterým proti nim došlo, ale na druhé straně jsem vám citoval Vitikobund, a snažte se mít trošku diferencovaný, nikoliv černobílý pohled. Snažte se vnímat, že tady byli lidé, kteří aktivně podporovali K. Heinleina, kteří dokonce vypracovali plán na genocidu českého národa, jenž měl být realizován po vítězné válce, a na druhé straně snažme se s úctou vzhlížet k těm sudetským Němcům nebo Němcům obecně, nejen sudetským, kteří proti Hitlerovi bojovali. To je velmi prosté stanovisko.

Moderátor (Petr Šimůnek):

My teď učiníme zadost vašemu přání a obrátíme list, podíváme se ne do budoucnosti, ale trošičku maličko do minulosti a také do současnosti. Vy jste v Nedělní partii krátce po nástupu do ministerského křesla uvedl několik věcí, na které se chce vláda soc. demokracie soustředit, mluvil jste například o společnosti vzdělání. Když V. Klaus v době slavných nebo neslavných úsporných balíčků seškrtal výdaje na školství na 4.3 % HDP (v r. 1997), dočkal se od vás zcela zřejmě oprávněné kritiky, a vy jste slíbil, že pod vaší vládou stoupnou tyto výdaje až na 6 % v r. 2002. Píše se rok 2002 a podle statistických údajů, které máme k dispozici, jsou výdaje na školství zhruba 3.8 %, max. kolem 4 % HDP. Co se tedy stalo se společností vzdělání?

Host (Miloš Zeman):

Zaprvé - výdaje na školství se zvýšily od doby V. Klause, kdy činily přibližně 60 mld. korun ročně, na 80 mld. ročně ze státního rozpočtu, a to je nesporný fakt. Na druhé straně moje vláda přišla k moci v situaci, kdy krachoval bankovní sektor. A já jsem hlásal, že do bank nedáme ani korunu, protože jako opoziční strana jsme samozřejmě neměli úplné informace o tom, jak bankovní sektor vypadá. Když jsme přišli k moci, zjistili jsme, že např. Česká spořitelna je před krachem. A stáli jsme tedy před otázkou, zda zhruba třem miliónům střadatelům v České spořitelně sdělit, že si myjeme ruce a že minulá vláda přispěla k negativní situaci České spořitelny, nebo Č. spořitelnu i další bankovní ústavy sanovat. Přesto konstatuji, že se nám podařilo zvýšit prokazatelně výdaje na vzdělání z 60 na 80 mld. korun, že se nám podařilo několikrát zvýšit platy učitelů, a věřím, že v tom sociální demokracie po volbách bude intenzivnějším tempem než dosud pokračovat, protože bankovní sektor byl mezitím vyřešen právě privatizací.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Abych tomu rozuměl správně; protože - vy tvrdíte - minulé vlády zanedbaly situaci v bankovním sektoru, vy jste neměli dost peněz na to, abyste splnili své sliby ohledně společnosti vzdělání?

Host (Miloš Zeman):

Lze říci, že jsme předpokládali, že budeme mít daleko více prostředků, a že tyto prostředky nebudeme muset investovat do sanace bankovního sektoru. Stáli jsme před otázkou, zda nechat střadatele, aby přišli o své úspory v bankách, nebo ne. Rozhodli jsme se, že těmto střadatelům pomůžeme se všemi negativními důsledky, které to nepochybně mělo. Jeden z nich jste právě zmínil.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane premiére, domníváte se, že na sklonku funkčního období vaší vlády se učitelům žije lépe než na jeho začátku?

Host (Miloš Zeman):

Jak víte, učitelům byli několikrát zvýšeny tarifní platy, zdaleka ne jenom teď od 1. března - víte, že se jim ty tarifní platy zvýšily již v prvním roce sociálně demokratické vlády. Kromě toho se učitelům zkrátily úvazky, což se také málo uvádí. Ale když dovolíte, aniž bych se pokoušel režírovat tento pořad, já vám nabídnu čtyři základní kritéria úspěšné vlády, a vy sami posuďte, jestli tato kritéria...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Jsou na tom učitelé lépe, nebo nejsou?

Host (Miloš Zeman):

Domnívám se, že ano, protože se jejich reálná mzda nepochybně zvýšila a zkrátil se jejich úvazek, čili z obou dvou těchto hledisek - jistě by si přáli, aby se jejich situace zlepšila ještě víc, kdo by si to nepřál - ale z obou těchto objektivních a tvrdých kritérií jsou na tom lépe.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pokud z vašich rtů splyne formulace, že máte 4 body pro deklarování úspěšnosti své vlády, tak pro nás to znamená, že nás čeká teď několikaminutové exposé, ve kterém vypočtete 4 body a my vám do toho nemůžeme skočit...

Host (Miloš Zeman):

To stačí jedna jediná věta.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Dobře, buďte tak laskav.

Host (Miloš Zeman):

Zvýšení ekonomické výkonnosti země (měřené HDP), zvýšené životní úrovní obyvatel (měřené reálnými mzdami), zastavení růstu nezaměstnanosti a pokles kriminality. Jak vidíte, nepokračoval jste žádné minuty na rozsáhlé exposé.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Já se zeptám na tu nezaměstnanost, protože ta zase v poslední době začíná být docela velkým tématem. Mluvilo se o ní před vstupem do vaší vlády soc. demokracie, nyní jste terčem kritiků ODS za to, že během vlády ODS byla nezaměstnanost kolem 5 %, dnes je kolem 9 %, a to i při rostoucí ekonomice, kterou samozřejmě nemůže tento úspěch vaší vlády nikdo upřít. Nezaměstnanost zůstávala stále kolem 9 %, proč?

Host (Miloš Zeman):

Na začátku vlády ODS byla nezaměstnanost dokonce 3 %, ale byla to přezaměstnanost, páni redaktoři, byla to přezaměstnanost v často neproduktivních výrobách, které nebyly konkurenceschopné na světovém trhu...

Moderátor (Petr Šimůnek):

My se ptáme na to, proč je nezaměstnanost kolem 9 %.

Host (Miloš Zeman):

Ano, a já se snažím dostat k tomu, proč došlo k růstu nezaměstnanosti v prvním období. V druhém období se tento růst zastavil, a co se děje teď, to je běžný sezónní výkyv, který máte vždycky v lednu a v únoru.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Oproti minulým letům byl hodně vysoký...

Host (Miloš Zeman):

Ne, 9 % bylo i v minulých letech. Ale v každém případě, ověřte si moji prognózu, že na jaře opět dojde k MÍRNÉMU poklesu nezaměstnanosti. Ale to není podstatné, podstatné je to, že na jedné straně probíhají, a v tom máte pravdu, rozsáhlé zahraniční investice, které jsme sem poprvé přitáhli, a ty vytvářejí nová pracovní místa. Na druhé straně dochází ke zefektivňování výroby, tzn. právě té konkurenceschopnosti, o které jsem mluvil, a tedy i k propouštění přebytečných pracovních sil. Tyto dva procesy působí proti sobě. Zatímco ten druhý proces je krátkodobý a bude ukončen restrukturalizací českého průmyslu, tak ten druhý proces, respektive první, který jsem uváděl (příliv zahraničních investic) teprve teď začíná přinášet svoje první plody. Mimochodem - víte, kde došlo k prudkému propouštění pracovních sil? Budete se divit, ale v bankách, kde několik tisíc bankovních úředníků po privatizaci bankovního sektoru muselo opustit svoje místa.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Pane premiére, ale přesto, každá vláda sociální demokracie hlavně usiluje o to, aby byla nízká nezaměstnanost. Považujete těch 9 %, které jsou teď, za neúspěch vaší vlády, nebo je to přirozený jev?

Host (Miloš Zeman):

Považuji to za přirozený jev. Nezapomeňte, že v Německu máte vládu sociální demokracie, kde nezaměstnanost rovněž vzrostla, jistě proti vůli sociálních demokratů, a ti nemuseli - na rozdíl od nás - řešit ekonomickou krizi, která se zde před čtyřmi lety projevovala poklesem ekonomické výkonnosti a reálných mezd, na druhé straně ano, zcela přiznávám, že toto je věc, která mě neuspokojuje, že bych si přál daleko rychlejší pokles nezaměstnanosti, a že doufám, že v následujících měsících a letech k němu z důvodů, které jsem uvedl, také dojde.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pokud je vaší vládě něco vyčítáno, pane premiére, tak se velmi často mluví o zadlužení země na účet příštích generací, a to je asi námitka, kterou těžko popřít. Jak to zadlužení do budoucna vidíte?

Host (Miloš Zeman):

Tu námitku lze velmi snadno popřít, jste-li ekonom a víte-li, o čem mluvíte. Pane redaktore, stručně, protože máme málo času; zadluženost je dána dvěma základními komponentami, první je deficit státního rozpočtu (a k tomu se hlásíme, protože to byl od počátku náš deklarovaný nástroj - nebo jeden z nástrojů - jak vyvést zemi z krize), to představuje max. 20 % celkového nárůstu státního dluhu. 80 % nárůstu státního dluhu jsou ztráty konsolidační banky. Já vím, že to divákům nic neříká, takže já se to pokusím vyjádřit jednou nebo dvěma větami asi takto: představte si, že pan Salzman, generální ředitel Komerční banky, půjčí 4 mld. korun panu Stehlíkovi někdy počátkem 90. let na Poldi Kladno. Tyto 4 mld. korun nebyly splaceny. Tyto 4 mld. korun byly v úvěrovém portfoliu KB až do doby, kdy KB byla privatizována, jako tzv. špatný úvěr. Teprve v okamžiku privatizace KB byly převedeny do konsolidační banky, tzn. existoval jako reálná část státního dluhu již téměř 10 let, ale byly zjeveny jako skutečný státní dluh teprve tímto převodem.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Je to podle vás znovu vina předchozích vlád?

Host (Miloš Zeman):

Já si myslím, že je to vina těch vlád, které nepřipustily jev, kterému se někdy říká tzv. bankovní socialismus. Vy jste mluvil o té nízké nezaměstnanosti, pane redaktore. Ano, minulé vlády chtěly uklidnit sociální situaci tím, že připouštěly onu nezaměstnanost, ale protože podniky nebyly konkurenceschopné, tak potřebovaly dostávat tzv. měkké, tedy nesplácené úvěry. Díky tomu se banky dostaly do té krize, o které jsme před chvílí mluvili. A já doufám, že teď již tomu rozumíte.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Vy jste nás zkoušel, já vás také vyzkouším. Víte, co je to Transparency International?

Host (Miloš Zeman):

Samozřejmě, že ano, dokonce paní Bohatá, která je jedna z významných funkcionářek Transparency International, touto vládou byla jmenována předsedkyní Českého statistického úřadu.

Moderátor (Petr Šimůnek):

A pane premiére, co myslíte, kolikátí jsme jako ČR v žebříčku Transparency International, v žebříčku korupce?

Host (Miloš Zeman):

Pokud se nemýlím, tak 37., ale i když se mýlím, tak v každém případě jsme v tomto žebříčku klesli, a víte proč? Protože u nás se začala vykazovat vysoká míra ekonomické kriminality...

Moderátor (Petr Šimůnek):

Tento žebříček hodnotí korupční klima v zemi, nikoliv ekonomickou kriminalitu.

Host (Miloš Zeman):

Samozřejmě, ale právě mimo jiné i na základě statistických údajů o ekonomické kriminalitě. Já nevím, jestli jste ten žebříček viděl, ale ten žebříček...

Moderátor (Petr Šimůnek):

Buďte si jist, že ano...

Host (Miloš Zeman):

Výborně, tak v tom případě teď já položím vám konkrétní otázku; víte, jaké je rozpětí u ČR mezi minimálním a maximálním odhadem, pane redaktore?

Moderátor (Petr Šimůnek):

A víte vy, jestli jsou země srovnatelné s námi, jako je Maďarsko a Polsko, před námi nebo za námi?

Host (Miloš Zeman):

Neodpovědět na otázku znamená přiznat svoji neznalost, tak já vám to tedy řeknu...

Moderátor (Petr Šimůnek):

Od kladení otázek jsem tu já, vy jste tu od odpovědí.

Host (Miloš Zeman):

Já si myslím, že má-li existovat zpětná vazba mezi novinářem a politikem, mají se oba dva občas ptát a oba dva občas odpovídat... Ale já vám odpovím, protože to byla opravdu tak trochu řečnická otázka. Podívejte se, Transparency International je založen na subjektivním hodnocení expertů, kteří mimo jiné vycházejí z publikovaných údajů o ekonomické kriminalitě. To rozpětí je tak veliké, že v tom minimálním odhadu nás řadí k Belgii, a v tom maximálním odhadu dokonce až k Mozambiku. A to, z čeho vycházíte vy, je průměr - ale pozor, ne průměr objektivních dat, ale průměr subjektivních odhadů. A teď se zeptejme, zda u nás díky tomu, že jsme začali stíhat a dokonce zavírat první tuneláře, že jevy, které se dříve zametaly pod koberec a nebyly vůbec publikovány, zda vzrostl počet STÍHANÝCH činů velké ekonomické kriminality, nikoliv spáchaných, ale stíhaných (račte si uvědomit ten rozdíl), zda toto vše znamená zesílení boje proti ekonomické kriminalitě, což je moje interpretace, anebo zvýšení ekonomické kriminality, což je, připouštím, rovněž možná interpretace. Já tvrdím, že je to první, že to, co se dříve nestíhalo, se teď, zaplaťpánbů, konečně začíná stíhat.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Jsme na 43. místě, tuhle informaci jsem zůstal dlužen.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Vy, když jste popisoval tu vládu, kterou jste vystřídali, tak jste zemi líčil jako spálenou, byla to přeneseně vláda korupčníků, tunelářů atd. To samo o sobě popisuje, jak jste vnímal atmosféru v této zemi. Jak vnímáte atmosféru v zemi teď po třech a půl letech, co jste byl v křesle premiéra?

Host (Miloš Zeman):

Abych odpověděl na vaši otázku, musíme se ptát, zda sociálně demokratická vláda opravdu stejně tak, jako vláda předchozí, tolerovala zloděje, podvodníky a tuneláře. Myslím si, že pánové Chvalovský, Mach, Šreiber, Matoulek a mnozí a mnozí další by asi odpověděli, že tato vláda dokonce údajně kriminalizuje poctivé podnikatele, což samozřejmě říkají i někteří dnešní politici. Vláda nemůže nikoho zavřít, vláda může pouze vytvořit atmosféru, aby nezávislé orgány činné v trestním řízení konče soudy bez jakéhokoliv strachu z perzekuce měly možnost odsuzovat ty, kterým bude prokázána i velká ekonomická kriminalita. A myslím si, že v tomto směru vláda soc. demokracie učinila podstatné kroky a že mnozí lidé, kteří dříve byli ozdobou recepcí, jsou dnes ve vězení, anebo jsou stíháni na svobodě.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Pane premiére, blíží se volby a zdá se, že ČSSD rozjela svoji předvolební kampaň naplno, alespoň podle množství slibů, které se teď začínají objevovat. Jmenujme alespoň jeden z nich, který se objevil ve formě návrhu, že by stát přispíval na koupi nového vozu devadesáti tisíci korunami, pokud by si člověk koupil auto pod dvěstě padesát tisíc korun a sešrotoval by své auto starší patnácti let. Máme to brát vážně?

Host (Miloš Zeman):

Zaprvé - podobný návrh byl aplikován, což při svých znalostech jistě víte. Ten proces byl rozvržen na několik let. Ale já si myslím, že my bychom neměli žádnou vládu, tedy ani vládu soc. demokracie, hodnotit pouze podle slibů nebo především podle slibů. My bychom je měli hodnotit podle toho, zda se podařilo v této zemi reálně zvýšit životní úroveň, reálně snížit kriminalitu, to si myslím, že jsou základní kritéria.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Vy jste mi neodpověděl, zda to máme brát vážně.

Host (Miloš Zeman):

Já pouze tvrdím, že voliči ve volební kampani se nebudou rozhodovat podle slibů, ale podle fakt. Pokud jde o to, zda to máme brát vážně; uvědomte si, že se to jako projekt týká určité skupiny osob, které jezdí v ekologicky škodlivých autech...

Moderátor (Petr Šimůnek):

Takových aut je 1.200.000...

Host (Miloš Zeman):

...že je to podmíněno nákupem nového vozu, přičemž většina těchto prostředků musí jít z kapes těchto osob. Uvědomte si, že je to projekt, který byl navržen k diskusi, a že tento projekt se opírá o zahraniční zkušenosti, například z Německa.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Takže jeho načasování je náhodné, že to bylo řečeno teď tři měsíce před volbami.

Host (Miloš Zeman):

V průběhu čtyřech let sociálně demokratické vlády byla předložena celá řada projektů, vy byste mohl například stejně tak říci, že projekt referenda byl náhodně načasovaný těsně před volbami, kdybyste nevěděl, že sociální demokracie tento projekt předkládala již poosmé. My prostě hledáme rozumná řešení, předkládáme je k veřejné diskusi, a v tom případě byste musel tvrdit, že celé 4 roky své vlády ČSSD zde provádí předvolební kampaň. Ona ve skutečnosti dělá určitá konkrétní rozhodnutí a je na občanech, aby posoudili, zda jim tato rozhodnutí prospívají, nebo neprospívají.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Zeptám se teď na jeden předvolební tah vaší konkurence, ODS; ta chce zavést rovnou daň pro všechny občany 15 %. Co říkáte na tento návrh?

Host (Miloš Zeman):

Já si myslím, že je zapotřebí vzít tužku do ruky a počítat. Rovná daň 15 % (mám teď na mysli daň z příjmů fyzických osob) již existuje u těch nejnižších příjmových skupin, čili pro ně se nic nemění. Na druhé straně jsou tři sazby daně z příjmů fyzických osob, je to běžná progresivní daň, která je v celé Evropě...

Moderátor (Petr Šimůnek):

Až do 32 %...

Host (Miloš Zeman):

Přesně tak - kdy se ty sazby postupně zvyšují podle toho, kolik vyděláváte. To je výraz jisté solidarity, kterou my hlásáme. No a návrh rovné daně ODS v podstatě podle mého názoru neznamená nic jiného, že ti, kteří už dnes platí 15 %, je budou platit dál, zatímco ti, kdo platí více, tzn. ty bohatší skupiny, budou platit méně, díky čemuž klesnou příjmy do státního rozpočtu a díky čemuž bude méně na výdaje na školství, zdravotnictví, veřejnou dopravu a další veřejné služby, tedy přesně na to, co ty nízkopříjmové nebo středněpříjmové skupiny nejvíce potřebují.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Myslíte tedy, že je to jenom pro ty bohaté?

Host (Miloš Zeman):

ODS je strana bohatých, a já si myslím, že to odpovídá běžné polarizaci politických sil kdekoliv ve světě nebo kdekoliv v Evropě, právě proto si také může dovolit nákladné reklamní kampaně, právě proto si také může dovolit sponzorování ze strany podnikatelů, a já jí to vůbec nevyčítám. Sociální demokracie zdůrazňovala vždycky tři typy solidarity; solidaritu bohatších s chudšími, zdravých s nemocnými a mladých se staršími. A tento program je základem programu každé sociálně demokratické strany.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Pane premiére, pan poslanec Ambrozek o vás nedávno veřejně prohlásil na televizní obrazovce, že pro vás prý platí známé reklamní heslo "image je na nic, poslouchej svou žízeň". Myslíte, že to na vás platí?

Host (Miloš Zeman):

Poslanec Ambrozek je reprezentantem subjektu, kterému se v politickém žargonu nyní říká "dvojkolka", dříve tříkolka a ještě dříve čtyřkolka. Je reprezentantem toho subjektu, který mě nedávno vyzval, abych už nejezdil do zahraničí - mimochodem, já jsem podnikl jako premiér 90 zahraničních cest - a když jsem pak ze známých důvodů odmítl jet do Maďarska, tak mě tentýž subjekt kritizoval, že do Maďarska nejedu. Takže posuďte sám na základě těchto fakt, na základě subjektu, který se nedokáže vyrovnat ani sám se sebou, do jaké míry jsou prohlášení jeho představitelů věrohodná. Já sám to nechci komentovat, protože toto je opravdu pod mojí rozlišovací úrovní.

Moderátor (Petr Šimůnek):

To je taky závěr našeho rozhovoru. Děkujeme.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Na shledanou, děkujeme vám.

Host (Miloš Zeman):

Také děkuji. A omlouvám se za svůj zub a za nedostatky ve své výslovnosti.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Příští partii uvidíte s Petrem Šimůnkem, těšíme se na vás.

Moderátor (Petr Šimůnek):

Na shledanou.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Na shledanou.

Host (Miloš Zeman):

Na shledanou.