Záznam rozhovoru předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktorem Janem Pokorným, vysílaného v přímém přenosu rozhlasové stanice Český rozhlas – Radiožurnál dne 28. února 2002 v pořadu O kom se mluví:

 

Moderátor (Jan Pokorný):

Jan Pokorný přeje dobrý poslech z pracovny předsedy vlády Miloše Zemana. Rozhovor povedeme, navrhuji, v mateřském jazyce, zabráníme tak mezinárodnímu vzrušení. Po vašem vysvětlení vaší řekněme provokativní myšlenky pronesené v Izraeli to vypadá, jako byste nevládl dobře angličtinou. Já jsem si myslel do té chvíle opak.

Miloš Zeman, předseda vlády:

Já si nemyslím, že by ten základní problém byl v angličtině. Já jsem již několikrát prohlásil, a snažil jsem se to vysvětlit, že jestliže řeknete v odpovědi na nějakou otázku of course, tečka, a pak pokračujete další větou, zatímco při přepisu toho rozhovoru je of course, čárka, tak dochází k posunutí významu. Ale myslím si, že tady nejsme pro to, abychom rozebírali lingvistické problémy. Takže na co se chcete zeptat, pane redaktore?

Moderátor (Jan Pokorný):

Na něco, co také souvisí s překladem, řekněme s doslovným překladem toho, co váš maďarský protějšek Viktor Orbán řekl v Evropském parlamentu kromě jiného. Cituji: "Od připojení k EU očekáváme, že se odstraní automaticky ze slovenského i z českého právního řádu Benešovy dekrety. Je to takový pozůstatek 20. století, který by v žádném případě neměl být přenesen do 21. století." Řekl to váš maďarský kolega jenom proto, že i v Maďarsku je před volbami?

Miloš Zeman, předseda vlády:

Tak zaprvé, Viktor Orbán, který mluví poměrně dobře anglicky, si vzal tlumočníka ve svém vystoupení v Evropském parlamentu a jak vidíte, ten tlumočník mu také nepomohl. Dokonce jeden z jeho maďarských výrazů přeložil německým slovem lebensraum, což znamená životní prostor. Zajisté víte, kdo tento termín s oblibou používá. Ale abych se vrátil k vaší otázce. Vaši posluchači budou první, kterým řeknu dosti drsný názor. Opět provokace, ale myslím si, že provokace zdůvodněná. Já se domnívám, že minimálně uvnitř visegrádského uskupení, ale ani obecně, by nebylo dobré, aby premiér jedné země se vyjadřoval k legislativě nebo k právnímu řádu druhé země. A já jsem se až dosud odmítl vyjadřovat k maďarské legislativě, která například zahrnuje i velmi sporný zákon o zahraničních Maďarech. Zákon, který kritizují nejenom sousední země, ale například i EU. Já se domnívám, že bohužel jsem zbaven této povinnosti neutrality nebo jisté solidarity, kdy jsme se k tomuto zákonu nevyjadřovali, protože jestliže sám maďarský premiér, a o tom jsme také nedávno jednali na předsednictvu vlády, se vměšuje do legislativního uspořádání dvou zemí, tedy Slovenské a České republiky, pak není důvod v rámci symetrie, abychom i my neřekli svůj názor například na zákon o zahraničních Maďarech. No a že to souvisí s problematikou blížících se maďarských voleb, které mají tuším být 7. dubna, o tom snad nikdo soudný nepochybuje.

Moderátor (Jan Pokorný):

To, co jste teď řekl na adresu maďarského premiéra a de facto maďarské legislativy, určitě neříkáte jen tak ze vzduchu. Určitě to není jenom reakce, kterou vám tedy umožnil podle vaší interpretace Viktor Orbán tím, že hovořil o naší legislativě. Seznámíte mě s tím, co je za tím?

Miloš Zeman, předseda vlády:

No tak je to výsledek diskuse na předsednictvu vlády, jak jsem vám již byl býval řekl a za druhé myslím si,

že pravidla musí platit pro každého a každý má mít stejné šance. Jinými slovy, oživování ducha minulosti a rozdmýchávání nacionalistických vášní je projevem politické impotence, protože minulost nemůžete ovlivnit. Politici mohou ovlivnit budoucnost. Nu a já jsem velmi alergický na ty politiky, kteří pořád mluví o minulosti, protože pro mě je to důkazem jejich politické impotence. Jak víte, tak já o minulosti mluvím jedině tehdy, jsem-li k tomu přinucen, jestliže na něco reaguji. Nikdy ne prvotně. Například reagoval jsem na požadavek rakouských sudetoněmeckých organizací, na dvojjazyčné označování českých měst a obcí. Reagoval jsem na výpady pana Haidera, jestli si ještě vzpomínáte na ty výroky, a protože Neue Krone Zeitung není součástí rakouské vládní koalice, tak nebudu reagovat na podle mého názoru pitomý vulgární plátek v Rakousku.

Moderátor (Jan Pokorný):

Ale už reagujete.

Miloš Zeman, předseda vlády:

Řekl jsem, že nebudu reagovat a tedy nereaguji. Ale samozřejmě, že když čtu o tom, že čeští četníci vyvraždili nebo postříleli lidické občany, tak se mi z toho upřímně řečeno zdvihá žaludek a říkám si, že někteří novináři jsou ještě horší než čeští novináři, a to je co říci, pane redaktore.

Moderátor (Jan Pokorný):

Co si vlastně, pane premiére, myslíte o takzvaných Benešových dekretech? Zejména o těch, kvůli nimž je občas dusno? Jsou to i z dnešního pohledu pořád ještě důležité normy, nebo spíš texty nelidské a právně neudržitelné?

Miloš Zeman, předseda vlády:

Pane redaktore, není větší míra neznalosti než která se týká Benešových dekretů. Za prvé bych poznamenal, že jsou to řádné zákony Národního shromáždění Republiky Československé dodatečně přijaté na jaře roku 1946. Za druhé, četl jsem odpovědi významných politiků, kteří vesměs tvrdili na anketní otázku, že Benešovy dekrety vznikly v roce 1945. To je tak příšerná neznalost, jako kdyby někdo, kdo se vydává za matematika, neznal trojčlenku. Benešovy dekrety vznikly v londýnském exilu, je jich dohromady přes sto a zahrnují nejrůznější oblasti. Pokud vím, tak dekret číslo pět se týká vrácení arizovaného majetku našim židovským spoluobčanům. Chcete zrušit dekret, který vrací arizovaný majetek? Asi ne.

Moderátor (Jan Pokorný):

Ta otázka zněla co si myslíte zejména o těch, kvůli kterým bývá mezinárodní dusno?

Miloš Zeman, předseda vlády:

Tak já si myslím, že to byly dekrety, které odrážely ducha té doby a jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemích po pádu nacismu. A my nemůžeme dnešním prismatem hodnotit ducha té doby. To je v podstatě totéž, jako kdybyste mustroval situaci, která se u nás odehrávala po třicetileté válce nebo jako kdybyste se vyjadřoval k popravě českých pánů na Staroměstském náměstí dnešním prismatem. Každý dokument, a Benešovy dekrety jsou takovým dokumentem, musíte posuzovat v daném historickém kontextu. Já jsem byl první politik, který jasně řekl, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé a byl jsem za to mnohokrát kritizován a přesto jsem měl odvahu to říci prostě proto, protože si myslím, že je to pravda. Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa a není pravda, že zakládaly odsun a není pravda, že zakládaly mýtus kolektivní viny. V Benešových dekretech, když si je konečně přečtete, pane redaktore, není ani slovo o odsunu, protože odsun je definován článkem 13 Postupimské dohody a samozřejmě se netýkal jenom tehdejšího Československa, ale například i Polska a dalších zemí. A za druhé jestliže Benešovy dekrety vyjímají z konfiskace majetek antifašistů, pak se domnívám, že nelze mluvit o kolektivní vině, leda že byste tvrdil, že mezi sudetskými Němci, a to není pravda, byl nulový počet antifašistů.

Moderátor (Jan Pokorný):

Je ale pravda, že Benešovy dekrety se čas od času stanou tématem v mezinárodních vztazích. Ať už to souvisí nebo nesouvisí s volbami. ODS žádá, aby Česká republika zahrnula do přístupové smlouvy o vstupu do unie právní pojistku, která by zabraňovala tomu, aby se vracela myšlenka revize majetkoprávního uspořádání po druhé světové válce. Má tenhle požadavek vaši podporu ve chvíli, kdy významní představitelé EU jasně říkají, že Benešovy dekrety nehrají v našem přijímání žádnou roli?

Miloš Zeman, předseda vlády:

Ten požadavek nemá moji podporu. Pan předseda Klaus mi poslal 1. února dopis, kde něco podobného navrhoval. Požádal mě, abych o jeho návrhu přemýšlel a já jsem mu vyhověl tím, že jsem o něm přemýšlel a asi po 14 dnech přemýšlení, nikoliv až dnes, jsem dospěl k názoru, že jím navrhované řešení, byť jistě motivované poctivými úmysly, je příliš riskantní. A jak víte, když já o něčem řeknu, že je to příliš riskantní, tak je to opravdu příliš riskantní, protože by to mohlo otevřít Pandořinu skříňku a učinilo by to z dávno zasutého tématu, který ožívá čas od času před těmi či oněmi volbami, nejenom u nás, ale i v Německu, viz pan Stoiber, nebo v Maďarsku viz pan Orbán, tak učinilo by to z tohoto zasutého tématu téma, kterým by se proti své vůli musela zabývat EU.

Moderátor (Jan Pokorný):

Ona už se jím ale zabývá.

Miloš Zeman, předseda vlády:

Dobře, ale myslím si, že i když věnujeme tuším už 15 minut diskusi o minulosti, kterou jak jsem řekl, nemůžeme ovlivnit, já se přiznávám, že já nemyslím vstávaje lehaje na Benešovy dekrety, já myslím vstávaje lehaje na ovlivnitelné budoucí otázky a i když vím, že noviny jsou pokryty, zejména noviny s definovanými zahraničními vlastníky, úvahami o Benešových dekretech, tak mě například daleko víc zajímá zlevnění zemního plynu a promiňte mi, že jsem tak přízemní, tak všední, tak nudný, že osmiprocentní zlevnění zemního plynu je pro mě daleko důležitější než všechny Benešovy dekrety dohromady.

Moderátor (Jan Pokorný):

Pokud přičítáte zlevnění zemního plynu politice vlády, tak prosím, můžeme o tom udělat speciální pořad.

Miloš Zeman, předseda vlády:

Částečně ano, částečně ne. Zlevnění zemního plynu, to se dá shrnout do jedné věty, je způsobeno dvěma podstatnými faktory, za prvé zlevněním světových cen této komodity, a to česká vláda zcela určitě neovlivnila, za druhé zpevněním síly české měny, a to česká vláda částečně spoluovlivnila. Nicméně já to neprezentuji jako úspěch české vlády, mně to prostě dělá radost, pane redaktore. Vy si nedokážete představit, že politik může mít radost třeba z toho, že klesne inflace kvůli tomuto, že vzroste zase o něco životní úroveň, nebo že zpola zastavené ekologické projekty na plynofikaci obcí dostanou zase určitý impuls? Mně to dělá radost a vůbec tady nejsem propagátor vládních úspěchů. Prostě říkám, že mám radost ze života. Vy ne?

Moderátor (Jan Pokorný):

Já mám také radost ze života, zněla-li tak vaše otázka. A berme to, že jsem tou poznámkou o vládě a zlevnění cen zemního plynu vám tu radost udělal. Ale rozhovor by měl být vyvážený, tak si vám dovolím tu radost zase zkazit citátem z novin, tentokrát z německých. "Německo-české vztahy opět čelí vážné zatěžkávací zkoušce," píše deník Süddeutsche Zeitung. "Kancléř podle listu koncem března plánovanou cestu do České republiky neuskuteční, protože se tak chce vyhnout zatažení rozporu o Benešovy dekrety." Kdy přijede německý premiér?

Miloš Zeman, předseda vlády:

Nemám o tom žádné nové informace, myslím si, že návštěva je věcí spolkového kancléře a budu respektovat jakékoliv jeho rozhodnutí. Já jak víte, nereaguji na tiskové zprávy. Všiml jsem si, že včera mluvčí německé vlády označil česko-německé vztahy za bezproblémové a protože jste to neřekl vašim posluchačům vy, což by bylo vaší povinností, dovolte mi, abych jim to sdělil já.

Moderátor (Jan Pokorný):

Včera jsem byl na dovolené, neměl jsem tu příležitost, pane premiére. Nicméně děkuji vám za rozhovor. Hostem byl Miloš Zeman, předseda Vlády České republiky.

Rozhovor s Milošem Zemanem jsme předtáčeli dnes dopoledne. Mezitím jsme se dozvěděli, že německá vláda dnes v Berlíně oznámila, že se po dohodě s českou stranou cesta kancléře Schrödera do České republiky odkládá. Nový termín se zatím podle úřadu spolkového kabinetu neplánuje.