Článek předsedy vlády České republiky Miloše Zemana a předsedy vlády Polské republiky Lezska Millera otištěný v deníku Právo dne 27. února 2002 pod titulem NAŠE VIZE BUDOUCÍ EVROPY:

 

Zavedení nové měny euro do oběhu na začátku tohoto roku předznamenává diskusi o budoucím uspořádání Evropy. Jednoznačný úspěch společné evropské měny, nadšené přijetí obyvateli členských zemí a zvýšený zájem v těch členských a kandidátských zemích, které ještě nejsou součástí eurozóny, signalizuje, že Evropané si přejí více integrace a prohlubování spolupráce mezi jejími jednotlivými státy.

Je zřejmé, že "po padesáti letech stojí Evropská unie na křižovatce a ocitá se v určující chvíli své existence". To je hlavním poselstvím Deklarace k budoucnosti Evropy přijaté na zasedání Evropské rady v belgickém Laekenu v prosinci minulého roku. Nejvyšší političtí a ústavní činitelé států EU se na tomto zasedání věnovali nejen urgentním otázkám současného dění v Unii a ve světě, ale zejména soustředili svoji pozornost na formulování metodologických a instrumentálních otázek, za jejichž pomoci začne v rámci ustaveného Konventu proces hledání možností, jak formulovat představy o budoucí podobě Evropy a začít odstraňovat demokratický deficit. Pro Českou republiku a Polskou republiku je důležité, že se budou moci účastnit jednání o budoucnosti Evropy za stejných podmínek jako současné členské státy. To je pro nás potvrzením skutečnosti, že rozšíření Unie o naše dva státy a další země střední a východní Evropy se nezvratně blíží a že polští a čeští občané se již budou moci zúčastnit voleb do Evropského parlamentu jako držitelé pasů Evropské unie.

Nejlepší odpovědí je posílení spolupráce

Svolání Konventu a diskuse o budoucí podobě Evropy přichází právě v aktuální dobu současného vývoje na našem kontinentu. Na globální zpomalení hospodářského růstu, růst populistických tendencí a zvyšování napětí v některých částech světa je třeba hledat odpovědi. Ta nejlepší tkví v posílení evropské spolupráce. Jsme přesvědčeni, že vzhledem k pokračujícímu procesu globalizace potřebujeme více a nikoli méně Evropy. Jako budoucí členské státy EU máme zájem o aktivní a odpovědnou účast v diskusích o budoucnosti Evropy. Jak česká, tak polská vláda nominovaly do Konventu vysoké politické představitele, což je rovněž odrazem významu, který naší účasti v Konventu přikládáme. Česko a Polsko si přejí, aby Evropská unie byla silná a aby hrála významnou roli ve světě. Evropskou unii chápeme jako jedinečný, otevřený projekt, který uspěl při zajišťování svých základních cílů - trvalého míru, stability a prosperity. A to vše na základě modelu sociálního tržního hospodářství. Neustálé změny vnitřních a vnějších podmínek budou před Unii i nadále stavět nové výzvy, kterým bude muset čelit. Nicméně při adaptaci na nové podmínky nesmíme nikdy zapomínat na základní hodnoty, na kterých byla EU vystavěna - demokracie, právní stát, respekt k lidským právům a vzájemná solidarita. Neexistuje přesný návod na dosažení cíle. To ale neznamená, že by nebyl znám směr dalšího vývoje. Plně se stavíme za dynamicky se rozvíjející, sociálně spravedlivou, ekologicky senzitivní a politicky jednotnou Unii, která bude sdružovat svobodné občany a spolupracující regiony. Jsme přesvědčeni, že Evropská unie bude schopna se s těmito výzvami vyrovnat. V této souvislosti musíme zdůraznit, že právě rozšíření EU o státy střední a východní Evropy je třeba chápat jednak jako jedinečnou šanci k definitivnímu odstranění následků studené války, ale zejména jako možnost k využití potenciálu nových členských zemí při posilování postavení EU ve světě. Nemohli bychom se však smířit s tím, kdyby v rámci procesu prohlubování evropské integrace docházelo v rámci jednotné Unie k vytváření uzavřených skupin zemí, na jejichž spolupráci by se ostatní členské státy za rovných podmínek nemohly podílet. Vznik výlučného "tvrdého jádra" členských států, jež by se oddělily od ostatních, by de facto znamenalo podkopání soudržnosti a solidarity celé Unie.

Zjednodušit fungování

Určíme-li takto základní směr k budoucí podobě Evropy, lze snáz nalézt odpovědi na otázky, které byly nastíněny v Deklaraci z Laekenu a kterými se během následujícího roku bude zabývat Konvent. V průběhu jeho jednání jednotliví účastníci by měli mít na paměti, že EU musí být schopna se prezentovat vůči svým občanům jasným poselstvím. Občany Evropy zajímá, co konkrétního jim Unie přináší. Mají-li se naši občané stát skutečně angažovanými přívrženci EU, musí vnímat existující priority jako užitečné a výhodné především pro ně samé. Při vedení naší diskuse o budoucnosti Evropy musíme mít na paměti, že základními principy fungování EU musí být efektivita, legitimita a transparentnost. Zřetelné rozdělení kompetencí mezi Evropskou unii a její členské státy včetně jejich regionů, založené na principu subsidiarity, je tématem aktuálním. Umíme si představit, že dojde k vymezení kompetencí, které budou lépe zvládány na unijní úrovni, a na označení těch, které jsou lépe zvládnutelné na národní úrovni. V této souvislosti je třeba se zaměřit na zlepšení mechanismů, kterými se tyto kompetence uvádějí do života. Zároveň snaha přesunout rozhodovací pravomoci na nejnižší možnou úroveň nesmí vést ke zpochybňování role nadnárodních institucí. Nicméně definitivní rozdělení kompetencí mezi EU a její členské státy není možno stanovit, neboť proces evropské integrace se neustále vyvíjí. Jedním ze základních principů fungování Unie je skutečnost, že EU je společenstvím založeným na vládě práva. Nicméně stále objemnější a detailnější rozsah unijního práva tzv. "acquis" přispívá k jeho nepřehlednosti. Občané se v něm přestávají orientovat, a proto je nutné vyvinout úsilí k zjednodušení a popřípadě i rušení některých nadbytečných norem.

Unii čeká složitý úkol být lidem mnohem bližší

"Acquis" musí být podrobováno neustálé revizi za zachování podmínky, že nedojde k oslabení stupně dosažené komunitární spolupráce. Jsme přesvědčeni, že komunitární politiky mohou dobře koexistovat s politikami vycházejícími z mezivládní spolupráce včetně koordinace a "nastavení laťky" (benchmarking). Jsme si vědomi skutečnosti, že mnozí občané Evropy se cítí odcizeni ve vztahu k institucím EU. S tímto problémem se však v podobné míře setkávají všechny instituce zastupitelské demokracie. Je třeba vytvářet takové podmínky pro činnost unijních institucí, aby občané cítili, že tyto jsou zde pro ně a nikoli obráceně. V této souvislosti se domníváme, že by měla být posílena úloha Evropské komise, a to hlavně její role jakožto nezávislého garanta dodržování smluv. Uvítali bychom, kdyby došlo k naplnění principů dobrého vládnutí. Pro Česko a Polsko je také důležité, aby v prvních fázích členství měly svoji národní tvář v EK. Odbornost však musí převažovat nad politickými úvahami. Dovedeme si představit, že by předseda Evropské komise byl volen Evropským parlamentem, což by jednak zvýšilo prestiž EP v očích evropské veřejnosti a zároveň by to znamenalo i posílení pozice předsedy EK v rámci evropských institucí. Rovněž přidání některých kompetencí EP, zejména v rozpočtové oblasti, by znamenalo povýšení jeho statutu v Evropě. Hlásíme se rovněž k rozšíření principu hlasování kvalifikovanou většinou. Dle našeho názoru to bude mít praktický dopad na efektivitu přijímání rozhodnutí.

Ne sami, ale s jinými

Česko i Polsko podporují všechny snahy o zjednodušení zakládajících smluv, ačkoli si uvědomujeme, že jde nejen o technický, ale především o politický proces. Domníváme se, že z relevantních pasáží Charty základních práv Evropské unie a z výsledků diskuse o vymezení kompetencí by bylo možné sestavit základní dokument, který by měl objasnit, čím Evropská unie vlastně je. Takový dokument, ať již se bude nazývat ústavou, či jinak, by měl přehledným a srozumitelným způsobem vyjadřovat základní cíle a prostředky Unie a kompetence jejích orgánů. Měl by oslovovat nejen národy starého kontinentu, ale měl by se stát i jakýmsi univerzálním zdrojem ucelené informace o jedinečné formě integrace - Evropské unii. Jak v České, tak v Polské republice bude v době konání Konventu probíhat interaktivní dialog nejen s odborníky, ale i s širokou veřejností. Zastáváme však názor, že po ukončení práce Konventu by mělo následovat období reflexe a aktivního soustředěného dialogu politiků s veřejností k jeho doporučením a závěrům. Uvedené období musí být natolik dlouhé, aby myšlenky, které zazní v rámci jednání Konventu, opravdu pronikly do povědomí obyvatel všech členských a kandidátských zemí. Celý proces musí být poté zakončen krátkou a rozhodující mezivládní konferencí. Pro naše země je zásadní, abychom se jí účastnily již jako plnoprávné členské státy. Věříme, že nadcházející jednání Konventu bude vedeno bez jakýchkoli předsudků s upřímnou snahou nalézt nejvhodnější model pro danou fázi vývoje. Debatu v Konventu chápeme jako prostředek pro předkládání různých vizí a přístupů a následně pro hledání cest k jejich sbližování směrem k obecně přijatelným závěrům. Každý bude jistě přesvědčen, že právě jeho vize je ta nejsprávnější, nicméně nikdo není schopen svůj nápad v evropském rámci realizovat sám, bez přispění jiných. A to je skutečná podstata Evropy.