Deutsch

Rozhovor předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktorem Otmarem Lahodynskym, otištěný v rakouském týdeníku Profil dne 21. ledna 2002 pod titulem POPULISTICKÝ PRONACISTICKÝ POLITIK:

 

Interview: Český předseda vlády Miloš Zeman o lidovém referendu k otázce veta, o Jörgu Haiderovi a straně Svobodných, o Benešových dekretech a odsunu sudetských Němců

Profil: Lidové hlasování Strany svobodných „Veto proti Temelínu“ se již rozběhlo. Jakou radu byste dal Rakušanům, kteří mají obavy ohledně bezpečnosti jaderné elektrárny, avšak ještě váhají s tím, zda mají referendum podepsat?

Zeman: Nechci se vměšovat do vnitřních záležitostí Rakouska. Referendum je věcí Rakušanů a nikoli Čechů. Avšak rakouští voliči jsou organizátory referenda uváděni v omyl, protože toto referendum není zaměřeno proti Temelínu, nýbrž proti členství České republiky v EU. Pan Haider by měl mít dostatek odvahy k tomu, aby vysvětlil skutečné cíle svého referenda. Je proti rozšiřování EU.

Profil: Avšak v Rakousku panují obavy z atomové elektrárny Temelín, která leží blízko státních hranic, v neposlední řadě z důvodu častých poruch.

Zeman: Dovolte nám pohovořit si nyní s Rakušany o bezpečnostních normách všech sousedních atomových elektráren. Tak například atomová elektrárna Dukovany, která byla uvedena do provozu před 15 lety, nevyvolala žádné námitky Rakušanů. To je důvod, proč v rakouské debatě nacházím určitý druh pokrytectví a zneužití debaty o ekologii populistickým hnutím v Rakousku. Moje dohoda s kancléřem Schüsselem poskytuje dobrý základ pro odpověď na veškerý strach a obavy rakouského obyvatelstva k jaderné energii. A já chci chránit před nukleárním rizikem také české obyvatelstvo, což je mou prvořadou odpovědností. Avšak přesto bych chtěl říci, že odborníci z EU i jiných mezinárodních organizací v oblasti atomové energie nám již několikrát potvrdili, že Temelín bude jednou z nejbezpečnějších atomových elektráren v celé Evropě.

Profil: Zastavení Temelínu tedy pro Vás nepřichází v úvahu?

Zeman: V dohodě s vládou spolkového kancléře Schüssela za zprostředkování komisaře EU Verheugena jsme se zavázali k dodatečným bezpečnostním opatřením. Proto nechápu, proč Rakušané stále protestují proti Temelínu a ne proti Dukovanům, Bohunicím, Mochovcům či Krsku nebo proti německým či francouzským jaderným elektrárnám. To je přece pokrytectví. Pouze ten, kdo není informován – vyhýbám se pojmu idiot – může toto lidové referendum podporovat.

Profil: Tady je však určitý rozdíl. V Temelínu dochází trvale k poruchám. Proto jsou také obavy z Temelínu větší. A z poslední poruchy, ke které došlo v pátek minulý týden, si dělaly legraci dokonce i české noviny, které v nadpisu uvedly „Temelín nejdříve na sto procent a pak na nula procent“.

Zeman: U tak velkých zařízení, jako je Temelín, dochází ve fázi testování přirozeně k problémům, které se však týkají pouze nenukleární oblasti. Mnoho technických problémů existovalo také v Dukovanech. Avšak tyto poruchy nebyly v komunistické době zveřejňovány.

Profil: Měla by se proto atomová elektrárna Dukovany zavřít?

Zeman: Ne, ne. I přes tyto problémy jsou Dukovany relativně moderní a bezpečné. Avšak vy Rakušané jste neprotestovali proti Bohunicím ani Mochovcům.

Profil: To není pravda. Již Váš stranický kolega Vranitzky chtěl zabránit výstavbě Mochovců tím, že se vyslovil proti úvěrům EU pro Mochovce. Tato elektrárna pak byla dokončena především se sovětskou technikou.

Zeman: Teď k Vám budu zcela otevřený, ne-li dokonce brutální. Jeden rakouský špičkový politik, jehož jméno nesmím prozradit, mi uvedl pravý důvod pro postoj Rakušanů proti jaderné energii. Rakušané mají komplex méněcennosti z důvodu Zwentendorfu. Protože Rakousko nemá žádnou jadernou elektrárnu, chce, aby ani jeho sousedé neuvedli žádnou do provozu. Přitom Rakušané zapomínají, že nová politika energie v USA sází plně na jadernou energii nebo že Japonci staví 13 nových atomových elektráren. Dokonce i Finové plánují novou jadernou elektrárnu. Rakušané se nacházejí pod tlakem populistů a ekologických fundamentalistů. Rakousko dokonce elektrickou energii z atomových elektráren importuje. Vaši Rakušané jsou něco jako Moliérův „Tartuffe“.

Profil: My ale daleko více vyvážíme elektrickou energii a jsme hrdí na to, že se tato elektrická energie vyrábí z velké části v ekologických vodních elektrárnách.

Zeman: My Češi však nemáme takové horské řeky jako Rakousko, proto potřebujeme jadernou energii.

Profil: Zpět k lidovému hlasování. Pokud by referendum podepsal až jeden milion Rakušanů nebo dokonce více, mělo by to nějaké důsledky na českou vládu?

Zeman: Moje reakce na to je založena na právu lidu. Melkský proces jsme díly moudrosti spolkového kancléře Schüssela a rovněž českého premiéra uzavřeli dohodou. Byl to rozumný kompromis, k jehož realizaci jsem se zavázal. Očekávám, že se ho budou držet také Rakušané.

Profil: Pokud by tedy lidové referendum podepsalo více než jeden milion hlasujících, udělalo by to na Vás jen malý dojem?

Zeman: Jsem nazýván nejvíce provokujícím politikem Evropy. Toho bych se chtěl držet také nyní: Kolik Rakušanů podpořilo „anšlus“ v roce 1938? A byl výsledek referenda dobrým argumentem pro toto připojení?

Profil: Toto srovnání pokulhává. Referendum pod vládou NS se zcela jistě nekonalo za demokratických podmínek. Nacisté dokonce referendum, které ještě zorganizoval Schuschnigg, odvolali. Kromě toho bychom neměli zapomenout na to, že zdaleka ne všichni Rakušané „anšlus“ oslavovali.

Zeman: Ne všichni, ale přesto převážná většina Rakušanů.

Profil: Zpět k současnosti. Vicekancléřka Riess-Passerová právě prohlásila, že očekává nová jednání o Temelínu s Vaší vládou nebo nejpozději po českých volbách v červnu.

Zeman: Každá nová vláda v Praze bude vystupovat vůči Vídni tvrdším způsobem než dosavadní flexibilní vláda za mého předsednictví. Proto nejsou tyto naděje oprávněné. Považoval jsem spolkového kancléře Schüssela za dospělého politika, který zná také výrok z doby římské „Pacta sund servanda“. Uzavřeli jsme Melkský proces rozumným kompromisem. Proto si velmi cením toho, že ÖVP, SPÖ a dokonce i Zelení toto lidové hlasování kritizují. Pokud má Rakousko opravdu zájem o posílení své okázalé izolace v EU tím, že chce zabránit vstupu České republiky do EU, pak je na dobré cestě.

Profil: Několikrát jste pochválil spolkového kancléře Schüssela. Když na počátku roku 2001 vstoupil do koalice s FPÖ, ihned jste se připojili k sankcím 14 partnerů EU. Litujete svého tehdejšího kroku?

Zeman: To je dobrá otázka, kterou bych chtěl zodpovědět jednou větou. To nebyly žádné sankce proti Rakousku, nýbrž proti Haiderovi. Můj lid byl nacisty odsouzen k národní vraždě. Proto, když slyším, že nějaký politik nazývá muže SS slušnými lidmi, chválí Hitlerovu politiku zaměstnanosti a označuje koncentrační tábory za trestní tábory, musím se připojit k protestu proti jakékoli podpoře politiky NS v moderní a vychytralé formě, a to na základě osudu mého lidu. Proto také sleduji dění v Rakousku tak přesně. Bylo by dobré, kdybyste se Haidera a jeho postfašistické strany opět co nejrychleji zbavili. To je přirozeně Vaše záležitost. My jsme zde měli stejný problém s populistickým vůdcem, panem Sládkem, šéfem republikánské strany. Kompletně jsme ho odstranili. Nyní nemá žádný politický význam.

Profil: Co si myslíte o italské vládě? Vůdce postfašistické Alleanza Nazionale, Gianfranco Fini se má stát novým ministrem zahraničí.

Zeman: V tom máte přirozeně pravdu. Avšak to v žádném případě neznepokojuje pouze mě.

Profil: Sankce partnerů EU však způsobily, že Haider již není šéfem FPÖ, nýbrž zemským hejtmanem v Korutanech.

Zeman: Někdy jsou neformální struktury daleko důležitější než formální. Jörg Haider je ještě stále skutečným vůdcem jeho strany. Váš argument je proto chybný.

Profil: Protivníci atomové energie v Rakousku kritizovali, že jste vyčíslil náklady na bezpečnostní vybavení Temelínu na pouhých 100 milionů korun, přepočteno na 3,2 milionů Euro.

Zeman: Jisté je jedno: Temelín získá dodatečná a dalekosáhlá bezpečnostní opatření. A já jsem také akceptoval, že dohoda se Schüsselem se stane součástí smlouvy o přistoupení České republiky k EU. Někteří členové mé delegace tenkrát požadovali ukončení jednání a návrat do Prahy. Musel jsem se tenkrát prosadit proti mým vlastním lidem. Proto očekávám také od rakouské vlády, že se bude dohody držet. Pokud se však nachází pod tlakem populistického pronacistického politika, který sice ničemu nerozumí, ale o všem řeční, pak je to váš problém a ne náš.

Profil: Vylučujete, že příští česká vláda povede s FPÖ nová jednání o Temelínu?

Zeman: Neumím si představit žádnou českou vládu, která by byla v této otázce měkčí. Umím si však velmi dobře představit vlády, které budou tvrdší.

Profil: Takže ani možného premiéra Václav Klause nebude možné získat pro zastavení Temelínu?

Zeman: S Václavem Klausem jsem o této otázce hovořil velmi často. Na toto téma hovoříme jedním hlasem. Dokonce mi vytkl, že jsem vůči Vídni postupoval příliš měkce. Jeho strana bojovala proti zakotvení dohody k Temelínu do smlouvy o přistoupení České republiky k EU. Proto nyní existuje poslední šance pro docílený kompromis, který poskytuje Rakušanům veškeré záruky v otázce bezpečnosti. Pokud tento kompromis zničíte a vyslovíte veto proti našemu vstupu do EU, pak Česká republika zůstane zřejmě mimo EU, avšak Vy pak budete mít Temelín bez mezinárodně uznaných bezpečnostních záruk a nově zažijete také izolaci v unii, protože budete proti jejímu rozšiřování. To není moje opce.

Profil: Podporujete návrh Schüssela, aby byly v EU vypracovány společné bezpečnostní normy pro jaderné elektrárny?

Zeman: Proti tomu nemám vůbec nic. Jsem federalista, jsem pro evropské normy nejen v oblasti hospodářství, nýbrž také v oblasti sociální politiky, zahraničních věcí a obrany, proč tedy ne také pro jaderné elektrárny? Avšak pak musíme hovořit také o francouzských a německých atomových elektrárnách. Jsem ochoten zavřít Temelín, pokud však budou zavřeny také francouzské atomové elektrárny, které mají všechny nižší standard než Temelín.

Profil: Čím to vlastně je, že mezi Rakouskem a Českou republikou vzniká nepřetržitě napětí? Nesou na tom vinu historické události?

Zeman: Vždy jsem se zasazoval o dobré vztahy mezi našimi zeměmi, a to právě také v oblasti hospodářství. Tak jsem podporoval privatizaci České spořitelny ve prospěch Erste Bank. Rakousko je čtvrtým největším investorem v Česku po Nizozemí, Německu a USA.

Profil: Z toho přece mají prospěch obě země.

Zeman: Přesně tak. Proto říkám: Haiderovci přicházejí a postupují jako hitlerovci. Avšak já věřím v přátelství mezi oběma našimi národy. Nicméně z rakouské strany se neustále objevují provokace. K tomu počítám poslední požadavek rakouských sudetoněmeckých svazů na umístění dvojjazyčných tabulí s názvem obcí v České republice. Použiji přitom slov českého novináře z doby meziválečné, který prohlásil, že požadavky, které znamenají úplný nesmysl, se dají pouze ignorovat. Z toho důvodu k tomu neříkám nic dalšího.

Profil: Mohly by být dobré hospodářské vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou negativně ovlivněny výsledkem lidového referenda?

Zeman: Přirozeně, že hospodářské vztahy tímto trpí. Politika a hospodářství jsou vždy navzájem propojené. A protože jsem nejvíce provokujícím politikem Evropy, rád bych řekl ještě něco: Rakousko nebylo první obětí Hitlerova Německa, nýbrž jeho prvním spojencem. Kromě toho nesmíme zapomenout na to, že sudetští Němci byli pátou kolonou Hitlera, sloužící ke zničení Československa jako jediného ostrova demokracie ve střední Evropě. Můžeme nyní opravdu požadovat usmíření pro zrádce?

Profil: To je nyní závažné přiřknutí kolektivní viny. Po druhé světové válce bylo v Československu zavražděno a pronásledováno mnoho nevinných sudetských Němců, kteří neměli s nacistickým Německem společného nic nebo pouze málo. Došlo k mnoha zvěrstvům páchaným českými občany na sudetských Němcích.

Zeman: Ano, to je pravda. Byl jsem také prvním českým politikem, který tyto zločiny odsoudil. Ale nezapomeňte, že tito sudetští Němci byli před vpádem Hitlera československými státními občany. Podle českého práva spáchali mnozí z nich vlastizradu, zločin, který byl podle tehdejšího práva trestán smrtí. A to i v době míru. Pokud tedy byli vyhnáni nebo transferováni, bylo to stále mírnější než trest smrti.

Profil: To je pěkně cynické. Tím přece schvalujete také zavraždění a ublížení desetitisícům sudetských Němců.

Zeman: Ne, tento exces jsem vždy odsuzoval. Avšak to nemění nic na tom, že sudetští Němci schvalovali genocidu páchanou na českém lidu. Lidice hovoří za osud Čechů po vítězství Hitlerovy Třetí říše. A já opakuji. Rakušané byli prvními spojenci Hitlera, i když se rádi postavili do pozice oběti.

Profil: V žádném případě se v Rakousku z připojení jenom nejásalo. A stále platí, že tehdy vpochodovala do Rakouska mocná Hitlerova armáda.

Zeman: To je sice pravda, avšak v roce 1968 vpochodovala do Československa mocná sovětská armáda a tehdy nebylo v ulicích Československa slyšet žádný jásot. Avšak existovaly masy jásajících Rakušanů, které oslavovaly invazi německého Wehrmachtu.

Profil: Rád bych připomenul, že to byli Češi, kteří sovětskou armádu ke vstupu pozvali, totiž část tehdy vládnoucích českých komunistů.

Zeman: Ano, ale já jsem hovořil o pocitu českého obyvatelstva a nikoli o pocitu strany.

Profil: Rakousko poskytlo po vstupu Sovětů do ČSSR azyl mnoha uprchlíkům z Vaší země.

Zeman: Ano, toho si vysoce vážím. Proto říkám také teď. Pokud jsme byli my, Češi, schopni uzavřít minulost s Gerhardem Schröderem, mělo by to být možné také s Rakouskem. Minulost už nemůžeme změnit, ale můžeme ovlivnit současnost a budoucnost.

Profil: Co si pak myslíte o požadavku z Rakouska, že Češi by měli prohlásit Benešovy dekrety, které opravňovaly k vyvlastnění a vyhnání sudetských Němců, za mrtvé bezpráví.

Zeman: To jsme již vysvětlili v březnu roku 1999 panu Gerhardu Schröderovi. Vysvětlil jsem, že Benešovy dekrety, které byly součástí zákonů Československa po druhé světové válce, ztratily v současnosti svůj účinek. Kancléř Schröder na to řekl, že je minulost uzavřena, a to včetně otázky majetkových nároků. Někteří lidé, kteří tuto otázku stále oprašují, mají na mysli pouze restituci majetku a to může být velmi nebezpečné. Zdůrazňuji, že minulost je uzavřená. Byli vítězové, poražení a také oběti. Pro mě je důležité, že byl zničen totalitní systém, což si vyžádalo desetitisíce obětí na české straně. Je tedy od nás velkorysým aktem, když Rakousku nabídneme: Nechte nás zapomenout na minulost. Nechme zkoumat minulost historiky a ne politiky. Pokud Vy, Rakušané, budete chtít rozvíjet minulost na politické úrovni, pak prohlašuji v tomto interview již potřetí: nebyli jste první obětí, nýbrž prvními podporovateli toho nejzločinnějšího systému v dějinách lidstva. Prosím, přemýšlejte nejdříve o tom.

Profil: Vy tedy vylučujete vyslovit na žádost rakouských politiků lítost nad zločiny, které byly spáchány z české strany na sudetských Němcích?

Zeman: Neexistuje nutnost činit jakákoli prohlášení. Všeho, co muselo být provedeno, bylo dosaženo ve společném prohlášení Gerharda Schrödera a mé osoby. Je mi nyní 58 let. Nemocnici, v níž jsem se narodil, vybombardovala angloamerická letadla. Ale proto ještě stále nemám nic proti Američanům a Britům. Mám však hodně proti jakékoli formě totalismu, a je mi lhostejné, zda tento totalismus pochází od nacistů nebo komunistů.