Rozhovor předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktory Janou Havligerovou a Josefem Kopeckým, otištěný v deníku Hospodářské noviny dne 16. ledna 2002 pod titulem ZEMAN: O PRIVATIZACI ČEZ SE ZAJÍMÁ DALŠÍ FIRMA:

 

Premiér Miloš Zeman stále nevylučuje, že se českou elektroenergetiku podaří zprivatizovat ještě do voleb. I po nich, pokud ČSSD uspěje, by podle něj odstátňování mělo pokračovat. Minoritního soukromého vlastníka by se pak mohly dočkat například také České dráhy.

Může rakouské referendum o elektrárně Temelín ovlivnit vyjednávání o privatizaci ČEZ?

Rozhodně podle mě nemůže zkomplikovat průběh privatizace. Referendum chápu jako určitý podvod. Kdyby to bylo referendum o Temelínu, má každá politická strana právo se k této otázce vyjádřit. Ale ono je to vlastně referendum o vstupu Česka do Evropské unie. A právě to pan Haider zatajuje před rakouskými voliči. Jinými slovy - pan Haider není ani expert na jadernou energetiku, ani expert na ekologii. Pan Haider není expert na nic kromě populismu.

Přece jen, neposílí rakouský odpor k jaderné energetice vyjednávací pozici zájemců o ČEZ a distribuční společnosti?

Nemyslím si. Když jsme jednali s firmou Electricité de France, položil mi prezident společnosti otázku: Jste schopni zaručit, že budoucí česká vláda bude tak jako vy podporovat jadernou energetiku? Nešlo mu, jak se někteří hloupí novináři domnívali, o garance za jadernou energetiku. Odpověděl jsem: Když volby vyhraje sociální demokracie, jakože vyhraje - tak určitě ano. Jestliže vyhraje ODS, jakože nevyhraje - tak určitě ano. A protože u čtyřkoalice člověk nikdy neví, tak odpověď nedokážu dát.

Je EdF - protože umí zacházet s jadernou energetikou - pro Česko nejpřijatelnějším strategickým partnerem?

Nezapomínejte, že další koncern Ibedrola se spojil do konsorcia s Enelem. Z toho vyplývá, že oba dva uchazeči - a já nemohu vyloučit, že přibude i třetí, který už se neoficiálně přihlásil - že tedy oba uchazeči jsou zkušení v zacházení s jadernými elektrárnami.

Můžete jmenovat třetího uchazeče?

To víte, že ne.

Ministři průmyslu a financí mají do konce února navrhnout další postup při privatizaci elektroenergetiky. Je možné ji prodat do voleb? Pokud ano, můžete naznačit jak? Zvažujete možnost exkluzívních jednání s některým ze zájemců?

Česká vláda - poté, co obdrží asi 134 miliard korun z privatizace plynárenství plus 12 miliard za Unipetrol a tak dále - nepotřebuje dál privatizovat. Česká ekonomika nyní ani více není schopna absorbovat. Zejména tehdy, když tato vláda jasně odmítá pustit získané finance do spotřeby a chce je pustit pouze do investic s největším efektem, jako je infrastruktura a bytová výstavba. Právě proto, že nejsme pod tlakem nutnosti, neustoupíme od svých podmínek. Když od svých podmínek ustoupí dnešní nebo jiní uchazeči o privatizaci, není vyloučen přímý prodej. I když ho osobně nepokládám za pravděpodobný a rozhodně ho nepokládám za nutný. Vyslovuji temné podezření, že zahraniční investoři propadli iluzi šířené českými novináři, že musíme prodávat za každou cenu. Následně s hrůzou zjistili, že to tak není.

Řekl jste ale, že ČSSD vyhraje volby. V takovém případě vás nic netlačí, abyste privatizovali.

Jestliže se najde ten, kdo splní všechny podmínky české vlády, tak pak - ať už formou tendru nebo přímého prodeje - dostane elektroenergetiku. Nejen kvůli penězům, ale také kvůli včlenění Česka mezi velké celoevropské hráče v oboru. Ale tato vláda v žádném případě neobětuje zájmy severočeských horníků vysokému privatizačnímu výnosu. Na druhé straně obětuje vysoký privatizační výnos.

Telecom je ve hře

Jak by mohla privatizace pokračovat po volbách? Když vyhrajete, uvažovali byste například o privatizaci Českých drah či České pošty?

Dělicí čára mezi námi a ODS spočívá v linii mezi veřejným a soukromým sektorem. Nikdy jsme netvrdili, že banky nebo velké průmyslové podniky jsou součástí veřejného sektoru. Tam patří školy, nemocnice, věznice. Vzpomeňte si, že Margaret Thatcherová chtěla privatizovat i věznice. My jsme takový šílený nápad nikdy neměli. Z tohoto hlediska České dráhy a Česká pošta nepřicházejí v nejbližším období pro privatizaci v úvahu. Právě proto, že poskytují veřejné služby. Samozřejmě že transformace Českých drah na akciovou společnost nevylučuje minoritní vstup akcionáře, a tom jsme ochotni uvažovat. Nicméně stát by si v těchto konkrétních odvětvích měl zachovat rozhodující roli.

Můžete tedy naznačit, jak byste pokračovali v privatizaci?

Samozřejmě jsme chtěli privatizovat Český Telecom. A zcela jasně jsme řekli, že to bude jen za výhodnou cenu. Ani největší odpůrci české vlády nemohou tvrdit, že dramatický propad cen telekomunikací na světovém trhu způsobila právě tato vláda.

Ale na druhé straně si myslím, že dochází k jeho postupnému oživování. Budou-li uchazeči o Český Telecom nadáni předvídavostí, ba přímo prognostickou schopností a nabídnou-li výhodnou cenu, pak proč neprodat. Nemáme nějaké ideologické bariéry, kvůli nimž by Český Telecom měl zůstat ve státních rukou.

Výtěžek sazby nezvýší

Zmínil jste využití privatizačních příjmů - minimálně osmdesát miliard korun by mělo jít do ekonomiky. Neobáváte se růstu inflace a následného zvýšení úrokových sazeb?

Vycházím z toho, že inflační riziko existuje především tam, kde pouštíte výnosy z privatizace do spotřeby. Tam, kde je pouštíte do investic, je toto riziko podstatně nižší. To je první námitka. Druhá námitka vychází z komparace prostředí. Alan Greenspan signalizoval další snižování úrokových sazeb v Americe, v podstatě k témuž dochází i na evropském finančním trhu. Považuji za nemoudré, aby Česká národní banka úrokové sazby udržovala na současné úrovni, protože tím by se zvětšoval úrokový diferenciál. Ale inflace je dnes na čtyřech procentech a spíše klesá, než aby rostla. Bude-li se zvyšovat úrokový diferenciál, bude se tím přitahovat horký spekulativní kapitál, který jsme s takovou námahou z České republiky před třemi lety vymetli.

I ministr financí Rusnok však připouští, že efektem plánované operace s privatizačními příjmy může být zvyšování sazeb.

Znovu opakuji: Zvyšování úrokových sazeb by mohlo následovat v případě výrazného růstu inflace. Kdyby náhodou - jako že to nepředpokládám - se státy OPEC dohodly na razantním růstu cen nafty a zemního plynu, pak by samozřejmě kvůli tomu vzrostla i inflace. Pak by byl prostor diskutovat o zvyšování úrokových sazeb. Nedojde-li k tomu, pak trvám na už vyřčené tezi. Jestliže se příjmy z privatizace použijí například na splácení výdajů, které jednotlivé resorty tak jako tak platí v eurech, tak mi vysvětlete, v čem bude proinflační efekt využití těchto peněz.

O letadlech chci jednat

Uvažuje nebo uvažoval kabinet, že by se privatizační příjmy mohly použít na nákup nadzvukových stíhaček?

Je to jedna z možných variant. Ale je třeba si uvědomit, že úvěrové podmínky, které nabízí konsorcium BAE Systems, jsou poměrně výhodné, že je tam pětiletý odklad splatnosti. Z tohoto důvodu vámi naznačená operace nemusí být tak výhodná, jak by se laikovi na první pohled zdálo. Ale - na předsednictvu vlády jsme velmi vážně uvažovali například o tom, že bychom tezaurovali prostředky ve výši 15 miliard korun pro resuscitaci severočeského hnědouhelného revíru, respektive pro oblast severozápadních Čech, a ještě o tom budeme jednat. Tyto prostředky by nebyly okamžitě využity, ale byly by účelově tezaurovány na tomto účtu pro jejich pozdější využití. Těch možností je samozřejmě více.

Čili by se to mohlo týkat i stíhaček.

Opakuji, že tato varianta není vyloučena, ale současná úvěrová nabídka konsorcia se nám jeví jako poměrně výhodná. Nehledě na to, že nejde jen o úvěrovou nabídku, ale také o řešení problému kolem L-159 a jejich odbytu na světových trzích a o další záležitosti včetně offsetových programů. Čili vyloučeno to není, nicméně stejně tak můžeme diskutovat o použití části privatizačních prostředků pro umoření části státního dluhu, například ztrát České konsolidační agentury nebo Fondu národního majetku. Možností je mnoho.

Do Parlamentu hodláte předložit zákon o záruce na úvěr na nákup stíhaček. Jakým argumentem chce menšinová vláda přesvědčit většinu v Parlamentu, aby zákon o záruce podpořila?

Argumentů pro nákup stíhaček je několik. Za prvé bych se chtěl zeptat opozice, proč si myslí, že všechny členské státy NATO s výjimkou Lucemburska a Islandu - které ovšem nemají ani vlastní armádu - mají vesměs nadzvukové letectvo. Buď jsou vlády těchto států duševně nesvéprávné, a nebo k tomu mají důvody, které se týkají i plnění spojeneckých závazků uvnitř NATO a plnění určitých povinností vyplývajících ze suverenity těchto států. Druhý argument se samozřejmě bude týkat offsetů. Ty jsou v podstatě jedinou možností, jak dostat zahraniční investice do regionů s vysokou nezaměstnaností. Budou samozřejmě i další argumenty, které předložíme v průběhu parlamentní rozpravy.

Budete o podpoře ochotni vyjednávat i v zákulisí?

Kuloární jednání zásadně nekomentuji. Ale samozřejmě, že kdykoli se ke mně někdo objedná a chce na toto téma diskutovat, vždycky ho přijmu.

Domníváte se, že ještě za funkčního období této vlády získá Česká republika podobně významnou investici, jakou je ta od automobilek Toyota a Peuegot?

Rozjednáno je několik investic téhož typu nebo téhož rozsahu. Ale víte, že o těchto investicích referuji až tehdy, když se jednání blíží k úspěšnému závěru.