Projev předsedy vlády ČR Miloše Zemana, přednesený při slavnostním křtu knihy Procházka po krajích České republiky dne 8. ledna 2002 na Ministerstvu pro místní rozvoj:

Dobrý večer, dámy a pánové,

Především se vřele připojuji k žádosti o vypnutí mobilních telefonů. Jsou politici, kteří vyrvou mobilní telefon z ruky a bowlingovým stylem jej posílají po zemi, jsou politici, a k nim se řadím i já, kteří ten mobil vyrvou, i když se jim to zatím nepodařilo, ale stále o tom sní, a hodí ho po tom, kdo ten mobilní telefon používal. Nicméně prosím, nedejte ani mně, ani komukoli jinému, příležitost k tomuto brutálnímu činu a vypněte si své mobilní telefony zcela dobrovolně. Tolik zaprvé.

Zadruhé, patřím k těm, kdo, když nějakou knihu křtí, tak si ji nejdříve prohlédnou. Já jsem měl příležitost prohlédnout si tuto knihu a je pro mě ctí, že ji mohu dnes pokřtít. Víte, člověk jezdí po republice různými dopravními prostředky – někdo autem, někdo vlakem, někdo, jako já, helikoptérou, a když tak přelétám v té výši, která, na rozdíl od letadla, umožňuje stále ještě vnímat českou, moravskou nebo slezskou krajinu, tak si uvědomuje, že nejenom o Českomoravské vrchovině, ale o celé této zemi, platí slova básníka: „ A kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím.“

Je tomu více než 30 let, co jsem jako student, který dokončoval vysokou školu, měl možnost navštívit Velkou Británii v době skutečného a neblahého zlomu našich dějin a přemýšlel jsem o tom, zda v této Británii zůstat. Dokonce mi maminka zašila do trenýrek několik zlatých ozdob, abych tam měl pro první měsíce živobytí a přiznávám se, že když jsem poznal jinak sympatickou britskou krajinu a velmi nesympatickou britskou stravu, tak to byla právě česká krajina, která mě přinutila vrátit se ke slovům básníka a řídit se zásadou: „ Proč já bych odcházel, ať oni odejdou.“, a trvalo to 20 let. Nicméně, i když s poněkud příliš dlouhým časovým horizontem se i tato prognóza vyplnila.

 Prosím Vás proto všechny, ať jsme jakékoli víry, jakéhokoli vyznání, abychom si uvědomili, že žijeme v krásné zemi a vážili si toho a až budeme křtít tuto knihu uvědomili si, že tato magická krajina determinuje náš vlastní osud, protože člověk je do značné míry determinován tím v jaké zemi se narodí. A dovolte mi, abych nám všem blahopřál k tomu, že jsme se narodili v nejkrásnější krajině na této modré zeměkouli.

 Děkuji Vám za pozornost.