Projev předsedy vlády ČR Miloše Zemana, přednesený na vyhlášení výsledků soutěže Exportér roku dne 17. prosince 2001 v Kaiserštejnském paláci v Praze:


Dámy a pánové,

mám v Kramářově vile hladomornu a když se mnou náhodou někdo nesouhlasí, tak skončí v té hladomorně. Zítra jsem pozval na přátelskou pracovní snídani guvernéra ČNB do Kramářovy vily a chci vás ujistit, že česká vláda má na jedné straně zájem aby koruna sílila, ale právě proto, že si uvědomujeme obtíže našich exportérů, nemá zájem ,aby sílila příliš rychle. A já bych vám navrhoval, abychom se na tomto racionálním kompromisu dohodli. Mírné, zdůrazňuji mírné posilování koruny v podstatě znamená, že exportéři jsou pod tlakem, aby zvyšovali produktivitu práce a i tempo.

Můj předchůdce vám nabídl devalvační polštář, za mě budete spát na tvrdém loži. Ale na druhé straně, i když to pro vás bude nepohodlné, pomůžete české ekonomice, její exportní výkonnosti a její konkurenční schopnosti. Ale plně sdílím vaše obavy, že přehnaně rychlé posilování koruny není žádoucí. A protože nemám rád fráze, dovolte mi, abych řekl co nabízím jako dvě opatření proti posilování koruny.

To první opatření, a to už jsem říkal při jiné příležitosti dnes dopoledne, je založeno na sterilizaci části privatizačních výnosů. Myslím si, že je to rozumné, protože posilování koruny je zčásti způsobeno ekonomickým růstem v ČR a doufám, že nikdo z vás kvůli svým sobeckým exportérským zájmům nechce, aby ekonomický růst v ČR ustal, to je jeden faktor.

A za druhé je posilováno také očekáváním privatizačních příjmů z nichž značnou část se nám již dnes podařilo vydobýt. Jestliže tedy se vláda zaváže, že sterilizuje část privatizačních příjmů, je to nepochybně opatření, které působí proti posilování koruny. To ví každý, kdo zná ekonomickou abecedu. Nejenom to, když uzavíráte obchod, když uzavíráte "deal", jak sami dobře víte, tak pokud nejste zcela naivní, tak za každý obchod a za každou nabídku něco chcete. Já chci, aby se naopak centrální banka zavázala k dalšímu snížení úrokových sazeb. A to je jednak faktor, který rovněž brání posilování koruny, takže ty dva faktory, které jsem uvedl se potencují a za druhé je to faktor, který alespoň částečně odstraňuje to, čemu se říká "Credit Crunch", tedy zavrhnutí úvěru. A já si myslím, že každý podnikatel má rozumný zájem na tom, aby úrokové sazby pro úvěry u komerčních bank postupně a povlovně klesaly.

Protože tady není pan guvernér, tak se nechci příliš věnovat úvahám o tom, do jaké míry intervenční nákupy, což je zase jeho nástroj, mohou zabrzdit posilování koruny. Všimli jste si, že to působilo v časovém horizontu 14 dní, což, jak jistě uznáte, není horizont příliš dlouhý, a že to stálo miliardy, to asi všichni víme. Takže myslím si, že tento "deal", který jsem veřejně nabídl ve svém rozhovoru pro ekonomickou redakci ČTK, je výhodný jak pro podnikatele, tak pro centrální banku, tak pro českou vládu.

Mimochodem, buďme k sobě upřímní. Česká ekonomika nemá absorpční schopnost, aby pohltila výnosy z privatizace během jednoho nebo dvou let. Česká ekonomika potřebuje, aby se tyto výnosy rozpouštěly postupně a aby se alokovaly do investic a nikoli do spotřeby. Doufám, že jste viděli dnešní statistiku - maloobchodní obrat vzrostl ve stálých cenách o 8 %, což je, pokud se nemýlím, nejvyšší číslo, které bylo v posledních měsících dosaženo, a je to tak samozřejmě dobře. Ale investice musí růst rychleji než spotřeba a produktivita práce musí růst rychleji než reální mzdy. To jsou dvě velmi nepopulární hesla a mně působí masochistické potěšení býti nepopulární.

Dovolte mi, abych v závěru svého vystoupení, dříve než oceníme exportéra roku, který se dočká příjemného překvapení v podobě privatizačního rozhodnutí vlády z dnešního dne jako konkrétní ocenění, jako konkrétní prémii za to, že je nejlepším exportérem, dovolte mi, abych se pochválil podle hesla: "Když mě nechválí nikdo jiný, pochválím se sám."

Já jsem se vždy řídil jednoduchou zásadou. Hodnoťme lidi a samozřejmě i vlády, podle toho, co udělali a nikoli podle toho, co slibují, že udělají. Takže náš ekonomický růst samozřejmě není růst ekonomických tygrů. Nicméně náš ekonomický růst je výrazně vyšší, než růst v zemích EU, nemluvě o Německu, je výrazně vyšší než v USA nebo v Japonsku a konečně poprvé začínáme překonávat onu mezeru mezi ekonomickou výkonností EU, kam se chceme dostat a mezi naší ekonomickou výkonností. To je první číslo, které všichni znáte. Míra inflace je kolem 4 %, což je z tranzitivních ekonomik velice slušné číslo, míra nezaměstnanosti je 8,5 % a já bych byl rád kdyby klesla zhruba na 7 %, ale na druhé straně uznávám, že podobně, jako exportéry chceme motivovat relativně silnou korunou, tak i zvyšování produktivity práce vyžaduje určitý tlak spojený s určitou mírou inflace. Opakuji, těch 8,5 % je pořád ještě moc a uvědomte si, že zejména v problémových regionech to působí určité sociální konflikty, ale na druhé straně každý z nás, premiéra nevyjímaje, by měl nad sebou vidět viset Damoklův meč, který jej nutí ke stále vyšším a vyšším výkonům.

Já jsem byl asi před třemi nebo dvěma měsíci v USA a docela mě potěšilo, když mě experti, nebo mé delegaci, experti Světové banky říkali, že ČR je ostrovem ekonomické prosperity v rozrůstajícím se moři ekonomické recese. Kdybych to o sobě řekl sám, tak mě právem obviníte ze sebechvály, ale neřekl jsem to já, řekli to experti Světové banky. A já si myslím, že to vůbec není zdaleka jenom zásluha vlády. Je to zásluha nás všech, od malých podnikatelů, přes střední podnikatele, až k velkým podnikatelům a samozřejmě vláda snad má na tom také, jak pevně doufám, nějaký podíl. Víte, slovo úspěch, přátelé, je v naší zemi postrachizováno a tabuizováno. Když se vás někdo zeptá, jak se vám vede, tak se všichni zachmuříte a říkáte: "Strašně špatně, jsem těsně před bankrotem." dobře, je to rys české národní povahy a tento rys, stejně jako prezidentovu blbou náladu musíme postupně a s velkou námahou měnit. Pro mě není slovo úspěch tabuizované nebo postrachizované slovo. Pro mě je slovo úspěch smyslem a náplní života. A dovolte mi proto, abych v poslední větě svého vystoupení vám nepopřál jenom to obligátní - bohaté vánoce a šťastný nový rok - dovolte mi, abych vám všem popřál úspěch.

Děkuji vám za pozornost.