Rozhovor předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktorem Alexandrem Loeschem, otištěný v německém deníku Der Tagesspiegel dne 12. října 2001 pod titulem Teroristický útok není argumentem proti JE Temelín:

 

Pane premiére, od teroristických útoků v USA dne 11. září se má za to, že ani západní jaderné elektrárny s dvojitým ochranným zdivem již nejsou bezpečné. Přemýšlí nyní Praha znovu o budoucnosti kontroverzní JE Temelín?

Ne, a sice ze dvou důvodů. Za prvé - přesně stejná jaderná elektrárna jako je Temelín stojí i na severu Finska a funguje bez poruchy již deset let. Neslyšel jsem, že by Finové uvažovali o jejím rušení. Za druhé - všechna expertní dobrozdání prokazují, že Temelín je stejně tak bezpečný, ne-li bezpečnější než např. všechny jaderné elektrárny ve Francii nebo Bavorsku, jejichž zavření nikdo nepožaduje.

Sousedé České republiky mají ale z Temelína velké obavy.

Akceptuji seriózní diskusi o otázkách energetiky a ekologie. Považoval bych ale za hyenismus, kdybychom zneužívali teroristické útoky z 11. září jako argument proti Jaderná elektrárně Temelín - jako doplněk těch argumentů, které formulovali fanatičtí ekologičtí aktivisté v Rakousku již dávno před útoky.

Byli to však i politikové, kteří měli výhrady, například spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin.

Mluvil jsem jen o rakouských fanatických ekologických aktivistech, dovolte mi ale, abych se po Vaší námitce opravil a mluvil spíše o fanatických ekologických aktivistech obecně. Rád bych také doplnil, že to nebyli jen fanatičtí ekologičtí aktivisté, kdo protestovali proti Temelínu, ale také jeden výslovný expert na atomovou energii, který se jmenuje Jörg Haider.

Bezpečnost jaderné elektrárny je ale přesto problémem, který se týká všech a o kterém by také všichni měli rozhodovat.

Česká republika vložila podstatnou část tohoto rozhodnutí do rukou EU. Plně respektujeme závěry Evropské komise. Doufám jen, že je bude respektovat i Rakousko. Nebudou-li se na základě nové bezpečnostní situace zavírat všechny jaderné elektrárny v Evropě, nevidím žádný nový argument proti Temelínu. Mělo-li by ale z bezpečnostních důvodů dojít k totálnímu uzavření všech jaderných elektráren, museli bychom zbořit i přehrady a odstranit všechny výškové budovy, protože i ty se mohou stát terčem útoků.

Útok na jadernou elektrárnu by ale měl nesrovnatelně horší následky.

Mýlíte se. Vycházíte z toho, že v Temelínu jsou reaktory černobylského typu. To je přesně ten omyl rakouských a jiných aktivistů. Jde o jiný typ reaktoru, a proto by se zde nemohlo stát to, co v Černobylu. Nepochybuji o tom, že útok na Temelín by neměl důsledky. Ty by se ale týkaly především elektrárny jako takové, a sice toho, že by Temelín přestal fungovat.

Všechny spojenecké země NATO nyní připravují nová bezpečnostní opatření. Jak se s tímto problémem vyrovnává nová členská země - česko?

Při svém rozhovoru se spolkovým kancléřem Schröderem minulý pátek jsem vyjádřil plné pochopení pro nová bezpečnostní opatření, o kterých diskutuje Spolkový sněm. Považuji je také za podnětné pro Českou republiku. Vše, co chrání lidský život, je rozumné.

A omezení občanských svobod?

Kdybychom tuto obavu vedli takříkajíc ad absurdum, museli bychom omezit i kompetence policie nebo bezpečnostních služeb, ty představují omezení svobod tak jako tak. Hovoříme-li tedy o omezování svobod, jde především o omezování svobod teroristů.

Z čeho chce Česká republika nová bezpečnostní opatření zaplatit?

Český ministr obrany se např. vyjádřil, že ne všechny plány jeho resortu musí být nutně realizovány nyní. Konkrétně mohu jmenovat drahý projekt modernizace našich tanků T 72, pocházejících ještě ze Sovětského svazu.

V létě jste prohlásil, že Vaše sociálnědemokratická vláda přivede Českou republiku k prahu Evropské unie. Dosáhnete tohoto cíle ještě před volbami v příštím roce vzhledem k aktuální situaci např. v bezpečnostní oblasti?

S problémem terorismu se budou potýkat nejen kandidátské země, ale i všechny stávající členské země EU. Zvládnutí všech vyjednávacích kapitol je úkolem pro všechny země.. To znamená, že my již nyní musíme splnit veškeré evropské standardy. Později se - již jako členská země EU - v případě potřeby možná přizpůsobíme ještě vyšším bezpečnostním kritériím. Beztak jsme se spolkovou vládou absolutně zajedno v tom, že můžeme při jednáních s EU rychle uzavřít např. kapitolu o energetice.

Hovořilo se také oTemelínu?

Znovu se ukázalo, že Temelín - a spolkový kancléř to jednoznačně zdůraznil - není žádnou překážkou na naší cestě do EU. Mimo to se při našich berlínských rozhovorech projevilo, že jsme vzdáleni jen krůček od dořešení kapitoly o volném pohybu našich pracovních sil v EU. Myslím si tedy, že svůj slib o uzavření všech kapitol v první polovině roku 2002 a dovedení naší republiky na práh Unie, je stále ještě realistický.