Záznam rozhovoru předsedy vlády ČR Miloše Zemana s redaktorem Václavem Moravcem, vysílaného rozhlasovou stanicí BBC dne 8. října 2001 v pořadu Interview:

 

Tažení proti terorismu vstoupilo do druhé fáze, Spojené státy americké a Velká Británie zahájily v neděli o půl sedmé večer středoevropského času odvetnou akci proti Afghánistánu. Hovoří americký prezident George Bush.

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: "Tyto pečlivě zacílené akce mají zabránit využívání Afghánistánu jako teroristické operační základny a zaútočit na vojenské kapacity režimu hnutí Taliban."

Odůvodnil vojenskou operaci americký prezident George Bush. Jeho český kolega Václav Havel po zahájení vojenské akce Spojených států a Velké Británie znovu zopakoval, že celosvětové tažení proti terorismu není možné spojovat s tažením proti islámu.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: "Není to útok na islám, není to útok proti žádnému národu, ani proti nějakému náboženství. Je to ochrana civilizačních hodnot, které spojují mnoho náboženství, mnoho kultur, mnoho zemí, které spojují celý svět."

Český prezident Václav Havel. Nejen o celosvětovém tažení proti terorismu bude následujících 30 minut. I dnes vysíláme Interview BBC, i dnes vás od mikrofonu všechny zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda vlády České republiky Miloš Zeman, vítejte v BBC.

Dobrý den.

Kdy a jak se Miloš Zeman jako premiér České republiky dozvěděl o tom, že Spojené státy společně s Velkou Británii podniknou společnou operaci proti základnám teroristů v Afghánistánu?

No, to je otázka, která prozrazuje, že jste neposlouchal můj úterní televizní projev, protože jsem tam v tomto projevu řekl, že jsem se to dozvěděl v úterý ráno a považoval jsem za užitečné informovat své spoluobčany nejen o této informaci, ale připravit je i na situaci, která má během nejbližších dní nastat, a ta situace také nastala.

Váš projev jsem samozřejmě poslouchal, ale myslel jsem o přímé odvetě, vy jste tedy už v úterý věděl, že Spojené státy americké společně s Velkou Británii zaútočí v neděli o půl sedmé středoevropského času?

Ne, rozhodně touto přesností nevynikám, to bych nebyl prognostik, to bych byl jasnovidec.

Ale ptal jsem se na to, kdy vy jste se dozvěděl o přímém útoku proti základnám teroristů v Afghánistánu?

Odpověděl jsem vám, že jsem předpokládal na základě některých informací, že tento útok bude proveden během nejbližších dnů a dozvěděl jsem se to v úterý ráno.

Vy jste už zmínil váš televizní projev, vaše mimořádné televizní vystoupení, tam jste také hovořil o tom, že operace je otázkou hodin, případně dní, nebylo vaše vystoupení časově unáhlené?

Tak jestli se to stalo za pět dní po této informaci nebo za pět hodin po této informaci, je naprosto irelevantní. Vy si pamatujete přesný den, kdy začala třicetiletá, sedmiletá nebo stoletá válka?

Samozřejmě když už to pak člověk vnímá jako historii, tak to není důležité si to pamatovat, ale žijeme zatím současností, přítomností.

Ano, ale pět dní, jak říkám, je malá diference a přesná formulace zněla v nejbližších dnech, možná dokonce v nejbližších hodinách.

Z jakých informací jste vycházel, když jste v úterý v televizním projevu hovořil o nejbližších hodinách?

Tak jestli předpokládáte, že vám toto prozradím, tak mě považujete za ještě naivnějšího, než ve skutečnosti jsem.

Americký prezident George Bush se v televizním projevu krátce po začátku vojenské operace zmínil o cílech odvetné akce. Hovoří George Bush.

George BUSH, prezident USA /zvukový záznam/: Tyto pečlivě zacílené akce mají zabránit využívání Afghánistánu jako teroristické operační základny a zaútočit na vojenské kapacity režimu hnutí Taliban. V této operaci se k nám připojil náš spolehlivý přítel, Velká Británie, další blízcí přátelé, včetně Kanady, Austrálie, Německa a Francie, slíbili poskytnout své síly, až se operace rozvine. Více než 40 zemí na Blízkém Východě, Evropě a po celé Asii poskytly svůj letecký prostor k průletu, či povolily přistání, mnohé další poskytly zpravodajské informace. Podporuje nás společná vůle světa.

Řekl doslova George Bush. Šlo se podle vašeho mínění vojenské operaci v Afghánistánu vyhnout?

Ne, podle mého názoru nebylo možné se vyhnout operaci v Afghánistánu a možná nejen v Afghánistánu, z toho prostého důvodu, že v Afghánistánu vládne teroristická diktatura Talibanu a tato válka není samozřejmě válkou proti Afghánistánu jako zemi, tato válka je proti teroristické diktatuře.

Pane premiére, Spojené státy informovaly Radu bezpečnosti OSN, že by v rámci tažení proti terorismu mohly podniknout odvetné akce proti dalším organizacím a zemím, to "a zemím" je podstatné, jak jste o záměrech Spojených států informován?

Musíme si uvědomit bez ohledu na to, zda a jak jsem informován, protože to není důležité, že světový terorismus je skutečně mezinárodní a že je naivní omezovat ho na jednu zemi, konkrétně na Afghánistán.

Do sítí světového terorismu jsou zapleteny ty země, jejichž režimy podporují, to nejen slovy, ale i materiálně, teroristické akce a myslím si, že seznam těchto zemí je obecně znám.

Můžete být přeci jen konkrétní, které země vy máte na mysli?

Já si myslím, že je to obecně známá skutečnost a ponechávám na inteligenci vašich posluchačů, o níž nepochybuji, aby si do této tajenky dosadili řešení sami.

Dobře. Respektujeme, že byť jsem vás o to slušně požádal, že ty země nevyjmenujete. Předpokládáte, že druhá část operace, která se v neděli večer rozběhla, bude širším vojenským konfliktem?

Již jsem řekl v tom citovaném úterním projevu, že nás čekají dlouhé chvíle, pane redaktore. A dlouhé chvíle znamenají, že tento konflikt bude v něčem zcela nový, ale také, že bude dlouhodobý a samozřejmě, že bude těžký. Nový je v tom, že je to konflikt s terorismem, tzn. s organizací teroristů nebo propojenou soustavou těchto organizací a nikoliv nutně s konkrétními státy. To také znamená, že místo masivního nasazení jednotek budou pravděpodobně přicházet v úvahu cílené selektivní údery a využití speciálních jednotek, takže nebude tak důležité, kolik má která země vojáků, ale jak má ty vojáky, zejména v té oblasti speciálních sil, vycvičené. A domnívám se, že dlouhodobost tohoto konfliktu je dána mimo jiné i tím, že ta teroristická síť už prorostla zeměkouli. Uvědomte si, že je financována například z obchodu s drogami a ze spojení s narkomafiemi, takže to bude dlouhý boj, který musíme podstoupit.

Když se vrátíme k seznamu oněch zemí, které podporují terorismus, některé země, které podle názoru Spojených států podporují terorismus, jsou ovšem pro Českou republiku téměř obchodním partnerem. Příkladem může být Jemen. Ministr zahraničí Jan Kavan jednal dva dny po leteckém útoku na New York a na Washington se svým jemenským protějškem o prodeji českých zbraní do Jemenu. Přehodnotí česká vláda svou politiku, komu například prodávat zbraně?

Jemen zatím nebyl označen za teroristickou zemi a neslyšel jsem například od amerického velvyslance, ale ani od kohokoliv jiného, protesty proti tomuto obchodu.

To znamená, česká vláda nebude přehodnocovat prodej zbraní?

Je v každém případě nutné zabránit reexportu těchto zemí do jiných zemí, například do Súdánu.

Podle vás je tomu reexportu zabráněno?

Já se domnívám, že podle informací, které mám k dispozici, tak skutečně je.

Není tedy ..., přehodnocovat politiku české vlády, co se zbraní týče?

Já se domnívám, že politika české vlády se skutečně nedá redukovat na dodávku zbraní do Jemenu. Politika české vlády byla v posledních dnech naprosto jednoznačně vyjádřena a upnout se na jeden detail je poněkud povrchní.

Vrátíme-li se k projevu prezidenta Bushe. Bush hovořil o konkrétní vojenské pomoci spojenců, Česká republika prostřednictvím vás v mimořádném televizním vystoupení nabídla konkrétní pomoc, a to vojenské nemocnice, protichemickou jednotku, speciální vojenskou jednotku, šestou rychlou brigádu speciálních jednotek a nově také letadlo TU-154 s posádkou. Víte, kdy Spojené státy americké nabízenou vojenskou pomoc využijí?

Ano, vím. Předpokládám, že to bude už v průběhu tohoto týdne. Jednali jsem o tom v sobotu, tedy ještě před útokem, s panem ministrem obrany a pokud jsem správně informován, tak dodávka tohoto letadla je na základě žádosti Spojených států, včetně naší, tedy české posádky.

Pane premiére, a co se týče speciální vojenské jednotky, tedy té šesté brigády, speciálních jednotek, protichemické jednotky nebo vojenských nemocnic, tam také uvažujete o tom, že Američané využijí tuto českou pomoc už v průběhu následujících dní?

Ne, já jsem řekl a opakuji to pro jistotu ještě jednou, že tato operace bude dlouhodobá a při své čtvrteční návštěvě u speciálních jednotek, ale i předtím, jsem vyslovil předpoklad, že v určité fázi, a neříkám, že to bude nutně zrovna v první fázi, budou tyto jednotky využity, ale jejich využití nemusí být nutně jen v Afghánistánu. Mimochodem uvažuje se také o dosti pravděpodobné variantě, že kvůli uvolnění amerických a britských sil z Balkánu by byly nasazeny na Balkáně, třebaže česká vláda původně uvažovala o tom, že stáhne svojí misi SFOR a naopak posílí svojí misi KFOR.

Ano, budeme se tedy teď bavit o Balkáně. Vy jste naznačil, že by Česká republika mohla posílit svou přítomnost na Balkáně, odkud se Američané chtějí stáhnout. Česká republika však stahovala své jednotky a stále stahuje z Bosny a z Hercegoviny, do konce roku nemá být podle původního plánu, který byl před 11. zářím 2001, ze stávajících 600 českých vojáků ani jeden český muž ve zbrani právě na území Bosny a Hercegoviny. Jak pravděpodobné je zastavení stahování českých vojáků z Balkánu?

Tak rozlišme dvě věci, stahování konkrétní jednotky, která by tak jako tak musela být vystřídána, a vyslání jednotky nové. Není to zcela přesné, my jsme očekávali, že tam zůstane asi 15 styčných důstojníků a doplnil bych, že naopak česká vláda rozhodla o posílení naší mise v Kosovu, kde je situace svým způsobem nebezpečnější. Já jsem se setkal, když jsem byl v Bosně u našich jednotek, s velícím britským generálem, který velice oceňoval působení české jednotky a znovu opakuji, že za této situace, abychom nejen americkým, ale i britským, silám uvolnili ruce, nelze vyloučit, ba co více je to velmi pravděpodobné, že tam proti původnímu plánu v misi SFOR, tedy v Bosně naše jednotka zůstane.

V tom počtu 600 mužů?

Zhruba tak, ale znovu opakuji ještě jednou, nebude to tatáž jednotka, protože jednotky se pravidelně střídají.

Tomu rozumíme, pane premiére, protože jak sám říkáte, jsme inteligentní a máme inteligentní posluchače. Ale co jsem ...

Já jsem řekl, že máte inteligentní posluchače, ale ve vašem případě přiznávám, že jste inteligentní.

Pane premiére, co se týče dalších mužů, krom toho, že zůstane s největší pravděpodobností 600 český mužů, to je důležité dodat, v misi SFOR, předpokládáte, že by byli vysláni ještě další vojáci na Balkán?

Já se domnívám, že teď to zase nemůžeme pro změnu redukovat na Balkán. Sám prezident Bush řekl, že nelze vyloučit rozšíření této operace do dalších zemí. Víte, to dnes bylo publikováno, takže neprozrazuji žádné vojenské tajemství, že to naše civilní letadlo TU-154 by mělo v rámci systému AWACS pendlovat mezi Severní Amerikou a Evropou, takže tady ta teritoria jsou různorodá.

Je připravena Česká republika ještě nabídnout další pomoc, třeba víc letadel TU-154?

Tak já bych vyšel z toho, že nejsme koňští handlíři a že s nabídkou pomoci se neobchoduje. Nabídli jsme ji v okamžiku, kdy některým ještě nebylo zcela jasné, zda a kdy tato operace vypukne, tu pomoc, které jsme byli schopni a nabízeli jsme nejen polní nemocnici, nejen antichemickou jednotku, nejen speciální jednotky, ale všechny tři věci dohromady a kromě toho na žádost americké strany jsme samozřejmě přidali i to TU.

Jak aktuálním problémem je případné otevření vzdušného prostoru americkým letadlům či letadlům dalších členských států Severoatlantické aliance?

To dokonce považuji za naprostou samozřejmost.

Takže jste byli požádáni americkou stranou o otevření?

Americká strana samozřejmě v rámci aktivace článku 5 požádala o to, aby spojenci uvolnili vzdušný prostor a my samozřejmě této žádosti vyhovíme.

Vyhověli jste, nebo teprve vyhovíte?

Tak, to je poněkud spekulativní otázka, protože reálné vyhovění nastane v situaci prvních přeletů, ale předem jsme sdělili, že tento požadavek budeme akceptovat.

Budete jej akceptovat dříve nebo později?

Vy jste agent Usámy bin Ládina, pane redaktore?

Ne, já jsem novinář a ptám se veřejného činitele České republiky.

Ano, já si myslím, že o vojenských operacích, a zajisté uznáte, že přelety jsou součástí vojenských operací, se v době, která není tak zcela mírová, se média neinformují.

Americký prezident George Bush se v televizním projevu krátce po zahájení vojenské operace zmínil i o humanitární organizaci v Afghánistánu, tady jsou Bushova slova:

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: "Utiskovaný lid Afghánistánu současně pozná velkomyslnost Ameriky a našich spojenců. Budeme útočit na vojenské cíle, ale zároveň budeme shazovat potraviny, léky a zásoby pro hladovějící a trpící afghánské muže, ženy a děti. Spojené státy americké jsou přítelem afghánského lidu a jsme přátelé téměř miliardy lidí po celém světě, kteří praktikují islámskou víru."

Počítá česká vláda se širší humanitární pomocí zbídačeným Afgháncům či statisícům uprchlíků z Afghánistánu, kteří utekli před vojenskou operací do okolních zemí?

Jednoznačně odpovídám, že ano, nejen, že počítá, už jsme s tím jednali. Ministerstvo zemědělství uvolnilo ze svého resortního rozpočtu prvních deset milionů korun pro tuto humanitární pomoc, a to se může týkat například dodávek sušeného mléka, ale i řady dalších komodit podle potřeby, takže odpověď na vaši otázku je ano. Já bych jen doplnil jedno čínské přísloví, "chcete-li pomoci člověku na jeden den, dejte mu rybu, chcete-li mu pomoci na celý život, naučte ho lovit ryby" a Afghánistán podle mého názoru potřebuje především rozumnou vládu a třebaže nejsem stoupenec monarchie, tak konstatuji, že už jednu takovou relativně rozumnou vládu měl, a to byla vláda Záhira šáha, afghánského krále, který byl svržen palácovým převratem a od té doby to jde s Afghánistánem od deseti k pěti.

Jak to souvisí s humanitární pomocí?

Přesně to, že se nemůžeme zase jen omezit na humanitární pomoc, ale že musíme usilovat o to, aby Afghánistán měl vládu, která umožní zvýšit produkci potravin, zvýšit ekonomickou výkonnost a tím dlouhodobě zabránit humanitární katastrofě.

Teď ovšem probíráme humanitární pomoc České republiky, takže kromě šesti ohlášených milionů korun z ministerstva zahraničí, dalších 10 z ministerstva zemědělství, počítáte ještě s dalšími penězi?

Já si myslím, že to není naprosto vyloučeno, naopak je to velmi pravděpodobné.

Celosvětové tažení proti terorismu má podporu Ruska, ruský prezident Vladimir Putin k vojenské operaci Spojených států a Velké Británie říká:

Vladimir PUTIN, ruský prezident /zvukový záznam/:"Vojenský zásah na Afghánistán je oprávněný."

Ruský prezident také připomněl tisíce obětí při zářijových leteckých útocích na americká města a řekl, že tyto kolosální ztráty nemohou zůstat nepovšimnuty nebo projít bez odpovídající odvety. Teroristé však podle něj provokovali přední vedení světa, avšak přepočítali se. Konec Putinova citátu.

Překvapil vás postoj Ruska, které v posledních týdnech předvádí jednoznačnou podporu Spojeným státům americkým, potažmo celé Severoatlantické alianci?

Myslím si, že ne. Musíme si uvědomit, že Rusko už není komunistické Rusko, kterým kdysi bylo, že je to normální demokratický stát, byť s celou řadou potíží, které koneckonců má téměř každý stát na světě. Z tohoto hlediska samozřejmě toto prohlášení vítám.

Vás čeká už za pár hodin setkání s ruským premiérem Michailem Kasjanovem. Myslíte si, že by mělo být Rusko daleko více vtaženo do plánu Severoatlantické aliance? Nebo základní otázka, jak se podle vás celosvětové tažení proti terorismu promítne do vašeho setkání s Michailem Kasjanovem?

Musíte si uvědomit, pane redaktore, že tvůrcem zahraniční politiky je v ruském systému prezident a premiér se zabývá spíše ekonomickými otázkami. Nicméně je velmi pravděpodobné, že s premiérem Kasjanovem budeme i na toto téma mluvit. Pokud definujeme současnou situaci NATO jako obrannou alianci, jejímž hlavním nepřítelem není jednotlivá konkrétní země, ale mezinárodní terorismus, pak si myslím, že není překážek pro stále intenzivnější spolupráci Ruska s NATO.

Mohla by tato spolupráce podle vás někdy v budoucnu, a teď neříkám žádný časový horizont, vyústit v situaci - Rusko jako člen Severoatlantické aliance?

Já bych to naprosto nevylučoval, není to samozřejmě okamžitá budoucnost, a to ani nikdo nepředpokládá, ale v dlouhodobém a možná už i ve střednědobém horizontu je to možná varianta.

Miloš Zeman hostem u mikrofonu BBC. Mimořádná bezpečnostní opatření, humanitní pomoc Afghánistánu atd. To jsou také mimořádné výdaje, jak velké mimořádné finanční výdaje česká vláda v souvislosti s tím celosvětovým tažením proti terorismu a jeho důsledky předpokládá?

Tak uveďme si alespoň několik čísel. Ministr vnitra Gross uvedl, že na bezpečnostní opatření se vydává zhruba půl milionů korun denně, já jsme tady mluvil o deseti milionech korun jen z ministerstva zemědělství a proti tomu si spočtěme, že celkový objem státního rozpočtu je řádově 700 miliard, nikoliv milionů, ale miliard korun. Vydělením těchto dvou čísel zjistíme, že tyto věci by se neměly příliš dramatizovat. Kromě toho ministr obrany Tvrdík uvedl, že předpokládá s radikální restrukturalizací obranného programu, například v oblasti modernizace tanků T-72, což by mohlo vést až k úspoře 12 miliard korun.

V každém případě tedy tato mimořádná finanční opatření v souvislosti s tažením proti terorismu neprohloubí schodek státního rozpočtu a jsou čerpány z rezerv?

Já bych konstatoval, že se v posledních měsících potěšitelně zlepšil výběr daní, jistě jste si všiml, že schodek státního rozpočtu začal mírně klesat a nedomnívám se, že pro tento rok, zdůrazňuji pro tento rok, by tato opatření zruinovala státní rozpočet. Samozřejmě, že podstatně vyšší částky budeme muset zakalkulovat do rozpočtu na rok 2002 a zde hledáme úsporná opatření, která jsem už zmínil.

Podle vás se tedy bude muset i rozpočet ještě předělat v rámci jednotlivých kapitol v souvislosti s ....

Já si myslím, že ne. Opakuji, s teroristy se nebojuje tanky T-72 a pokud ano, tak neúspěšně. To znamená, že jestliže budou ukončeny některé obskurní projekty, my jsme od minulé vlády zdědili například projekt, který se jmenuje Výzkum chování tankového pásu v rychlostech nad 70 kilometrů za hodinu, takže pokud zrušíme mimo jiné i tento projekt, bude dost peněz na humanitární pomoc.

Kolik stál tento projekt?

Několik milionů korun.

Když se ještě vrátíme k mimořádným opatřením, vicepremiér Pavel Rychetský v pátečním Interview BBC hovořil o možnosti také přestěhovat Svobodou Evropu do lépe střeženého objektu. Jak velkým problémem je podle vás umístění Svobodné Evropy v centru Prahy a jeho ostraha?

My budeme v každém případě vycházet z přání Spojených států a pokud vyjádří přání, aby tento objekt byl přestěhován, budeme se snažit vyjít Spojeným státům vstříc.

Už jste byli požádáni americkou stranou, abyste vytipovali náhradní objekty?

Bez komentáře.

Pavel Rychetský o vybírání možného náhradní projektu v pátek v BBC uvedl:

Pavel RYCHETSKÝ, vicepremiér /ČSSD/ /zvukový záznam/: "Máme vytipováno několik objektů, vesměs se ukazuje, že nejvhodnější by byly některé vojenské objekty, které, jak známo, jsou navíc, a tím nechceme řešit svoji situaci, ale jsou pro armádu neupotřebitelné, protože je pravda, že armáda zejména tou reformou, svojí profesionalizací, ale i celkovou reformou té strategie, mám-li použít ten ošklivý termín, zeštíhluje a najde se patrně celá řada vojenských objektů a ministr obrany už je má vytipovány, které svým umístěním, lokalizací, ale i možností vnější ostrahy jsou nepochybně vhodnější než budova v centru Prahy."

Vicepremiér Pavel Rychetský. Pokud americká strana českou vládu o přestěhování Svobodné Evropy nepožádá, je podle vás z dlouhodobé perspektivy možné zajistit bezpečnost zaměstnanců Rádia Svobodná Evropa i Svobodné Evropy jako budovy?

Tak, jak jste si všiml, česká vláda udělala vše pro to, aby bezpečnostní rizika byla minimalizována, včetně těch transportérů a není ani tak důležité, jak tam ty transportéry dojely, jako že tam jsou a pokud ...

Ale slibovalo se, že přijedou rychleji.

Dobře. Přijely o několik hodin později a myslím si, že se nic hrozného nestalo. Ale v každém případě si uvědomte jednu věc, pokud jsou pravdivé informace, že mělo jít o útok nákladním autem naloženým výbušninou, pak ty transportéry tam mají své oprávnění.

V každém případě vy už jste americké straně nabídli možné objekty?

My jsme připravení na situaci, že americká strana o to požádá. A samozřejmě prognostik je vždy připraven na budoucnost, pane redaktore. Česká vláda by byla špatnou vládou, kdyby reagovala teprve na nastalou situaci.

Jak a kdy jste připraveni na budoucnost. Vy, co se budoucnosti týče, jste si mnohé věci vepsali do programového prohlášení, například redukci tajných služeb, což je součást programového prohlášení vlády, a redukce tajných služeb zatím neproběhla a vicepremiér Pavel Rychetský v tomto pořadu v pátek přiznal, že se vládě s největší pravděpodobností nepodaří naplnit slib právě z jejího programového prohlášení. Hovoří Pavel Rychetský.

Pavel RYCHETSKÝ, vicepremiér /ČSSD/ /zvukový záznam/:"Já souhlasím s tím, že některá předsevzetí, zejména právě v té oblasti legislativy, kde se předpokládalo, že se předloží nový zákon o zpravodajských službách, že se redukuje jejich počet a integrují se, klasickým příkladem jsou dvě zpravodajské služby v rámci ministerstva obrany, tedy resortu obrany, jedna, abych tak řekl, kontrarozvědná a druhá rozvědná, obranné zpravodajství a výzvědné zpravodajství, tak tam je otázka, jestli to má smysl mít dvě služby a tady je deficit české vlády, tady prostě ti příslušní odpovědní členové vlády, napřed to byl pan ministr Bašta, do této chvíle nepředložili takový návrh zákona a je v tuto chvíli již evidentní, že nepředloží."

Vicepremiér Pavel Rychetský. Jste připraven nesplnit tuto část programového prohlášení?

Moje odpověď je velmi stručná. V podmínkách menšinové vlády by předložení takového zákona bylo poměrně sporné a vyvolalo by řadu diskusí, které by mohly vést k znefunkčnění tajných služeb, ale vláda má ...

Vy jste to ale do programových prohlášení psal s tím vědomím ...

Exekutivní pravomoci a vy jste zřejmě přehlédl druhou informaci, že ...

Nepřehlédl.

Ministr Tvrdík již provedl první exekutivní krok k redukci tajných služeb, a to ve svém resortu a možná, že jste si všiml, pane redaktore, že tento krok byl výrazně kritizován opozicí, konkrétně ODS, tuším panem Nečasem.

Očekáváte další exekutivní krok i u civilních tajných služeb?

Tak, jak vidíte, já jsem vyslovil prognózu, že legislativní řešení, tedy řešení zákonem by vyvolalo nekonečné spory s opozicí a vidíte, že opozice protestuje i proti exekutivnímu řešení. Nicméně se domnívám, že je dobře, že k této změně došlo. Mimochodem generál Jiří Giesl, který je tak silně kritizován, má několik vyznamenání od amerického prezidenta, ale to naší pravicové opozici zřejmě nevadí.

Závěrečné dvě otázky, jaký je váš osobní postoj k islámu jako k víře?

Já jsem četl korán, vy jistě také, pane redaktore.

Ano.

A myslím si, že je to náboženství, které je zajímavé a já ač ateista jsem tolerantní k jakékoliv víře, ať je to křesťanství, islám, konfuciánství, buddhismus.

A překvapilo vás, že jste byl některými českými muslimy kritizován za své televizní vystoupení, oni vás také varovali před černobílým viděním světa a tvrdili, že jste nepřímo napadl islám?

Ano, já jsem na to reagoval slovy, že potrefená husa zakejhá a než jsem jel sem do redakce, tak jsem si přečetl zprávu ČTK, že čeští muslimové odmítli podpořit útoky na talibanský režim. Myslím si, že to je další zakejhání potrefené husy.

Mohl byste být méně metaforický a vysvětlit to?

Já si myslím, že musíme rozlišovat tři vrstvy - islám, islámský fundamentalismus a islámský terorismus.

A ozvaly se které husy, z které skupiny ?

Ozvali se lidé, kteří jednoznačně odmítají podpořit tuto akci a já také nebudu obviňovat islám z toho, že palestinští demonstranti nadšeně schvalovali útok na Světové obchodní centrum, ale musíme si uvědomit, že někteří zastánci islámu, zdaleka ne všichni, podporují teroristy.

Miloš Zeman. Děkuji za vašich 30 minut, na shledanou.